Americký prezident Joe Biden v úterý vyhlásil tvrdé sankce proti Rusku za vojenský vpád na Ukrajinu. Američany ovšem zároveň varoval, že jejich zpětný dopad může v USA zvednout ceny energií a pohonných hmot. Část republikánské opozice navíc využívá současnou krizi na Ukrajině k domácím politickým útokům na Bílý dům.
Sankce, kterými Biden trestá Kreml za "začátek invaze na Ukrajinu", jsou namířeny proti největším ruským státním bankám a také odstřihnou Moskvu od západních investic při správě ruského státního dluhu.
Podle Bidena Vladimir Putin uznáním dvou separatistických republik na Donbase a následným přesunem vojsk sem porušil mezinárodní právo. "Když bude Rusko v této invazi pokračovat, my jsme připraveni pokračovat se sankcemi," uvedl americký prezident v úterý večer ve zvláštním televizním projevu. "Doufám, že diplomacie je stále možná," dodal. Celý tón jeho projevu byl ale spíše skeptický. Bílý dům je podle prezidenta stále přesvědčen, že Rusko "chce ve svém vojenském útoku proti Ukrajině zajít mnohem dále".
"Doufám, že se v tom mýlíme. Jenže Rusko zatím jen eskalovalo svoji hrozbu vůči ostatnímu území Ukrajiny, včetně velkých měst a Kyjeva," prohlásil americký prezident.
Zavřít Kremlu finanční kohoutky
Aktuální "první dávka sankcí" míří na ruskou státní rozvojovou banku Vněškombank (VEB), která v Rusku financuje největší infrastrukturní a průmyslové projekty. A na "vojenskou banku" Promsvjazbank, která je klíčovou finanční institucí ruského ministerstva obrany, když zaštiťuje 70 procent jeho armádních kontraktů.
"Zcela jsme je zablokovali, tyto banky už nemohou dělat žádné transakce se Spojenými státy nebo s Evropou, jejich majetky v našich finančních systémech budou zmrazeny," vysvětlil Daleep Singh, náměstek Rady pro národní bezpečnost Bílého domu.
Americkými sankcemi bude zasaženo i několik elitních rodin z okolí Kremlu. Například šéf ruské zpravodajské služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn nebo výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov. V návaznosti na Bidenův projev zástupci Bílého domu a administrativy už také naznačili, že další případné sankce by mohly být pro Rusko ještě citelnější.
"Řeknu to naprosto jasně: žádná ruská finanční instituce si nemůže být jista, včetně dvou největších - Sberbank a VTB, které dohromady spravují 750 miliard dolarů," uvedl Daleep Singh.
Podle americké ministryně financí Janet Yellenové jsou současné americké a evropské sankce proti Rusku "začátkem procesu rozmontování finanční sítě Kremlu a jeho schopnosti dotovat destabilizující aktivity na Ukrajině a ve světě".
Prezident Biden ve svém projevu ovšem zároveň připravoval Američany na to, že už současné sankce proti Rusku pravděpodobně budou mít i zpětné negativní dopady uvnitř USA. Především by se mohly promítnout do vyšších cen energií a pohonných hmot. "Obrana svobody nás všechny bude něco stát, v tom musíme být upřímní. Chci omezit nepohodu, kterou lidé cítí u čerpacích stanic. To je pro mě zásadní věc," uvedl Joe Biden.
Vyšší ceny, pomalejší ekonomika
Ekonomové předpovídají, že bude-li ruská invaze pokračovat, a pokud ze strany USA a Západu přijdou další sankce, povede to k nárůstu cen ropy na světovém trhu. Například podle Joea Brusuelase, hlavního ekonoma washingtonské poradenské a auditorské firmy RSM, by "tento energetický šok" mohl USA v příštím roce připravit o jedno procento ekonomického růstu a inflace by mohla překročit deset procent.
Ceny energií přitom v Americe už letos v lednu meziročně vzrostly o 27 procent a průměrná cena benzinu se od Bidenova příchodu do Bílého domu zvýšila takřka o polovinu (v současnosti přesáhla 3,5 dolarů za galon).
Pro běžné Američany je to mimořádně citlivá věc, která výrazně ovlivňuje jejich celkové hodnocení výkonu prezidenta. Bidenova popularita od loňského léta setrvale klesá, v současnosti ho vnímá pozitivně už jen 41 procent lidí. A konkrétně jeho ekonomickou politiku hodnotí Američané ještě o deset procentních bodů hůře.
V USA se navíc rozjíždí kampaň před listopadovými kongresovými a guvernérskými volbami. A bojuje se v ní všemi prostředky, což jasně ukázala reakce opozice na vyhlášení sankcí. Republikánské vedení ve Sněmovně reprezentantů prezidenta na jedné straně obvinilo z "appeasementu", tedy slabosti vůči Putinovi. Zároveň ale na Bidena útočí, že jeho politika podněcuje růst inflace a cen pohonných hmot.
This is what weakness on the world stage looks like. pic.twitter.com/0Krq48gbIy
— House Republicans (@HouseGOP) February 22, 2022
Trumpův hlasitý megafon
Velká část republikánské voličské základny navíc stále naslouchá bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nejen propaguje izolacionistickou zahraniční politiku, ale znovu potvrdil svoji "slabost" pro Vladimira Putina. Současné kroky šéfa Kremlu na Ukrajině Trump označil za "chytré a geniální".
"Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné," uvedl Trump v podcastu konzervativní rozhlasové stanice. Exprezidentovo opakované tvrzení, že za něj by ke krizi s Ruskem vůbec nedošlo, protože s Putinem měli dobrý vztah, rezonuje v nemalé části americké veřejnosti.
Americký prezident se tak ani uprostřed těžké zahraniční krize s Ruskem nemůže doma v USA opřít - na rozdíl od Putina - ani o pevnou politickou podporu, ani většinově jednotnou veřejnost.
Společně s vyhlášením sankcí Biden v úterý také oznámil, že dále posílí přímou americkou vojenskou přítomnost v zemích východního křídla NATO, v Pobaltí a Polsku. Z americké základny v Itálii se tam přesune prapor výsadkářů, z Německa a Řecka letka stíhaček F-35 a bojové vrtulníky Apache.
V návaznosti na Bidenův úterní projev Bílý dům oznámil, že plánovaný summit amerického a ruského prezidenta se po Putinově invazi na Ukrajinu nyní konat nebude. "Nezavíráme zcela dveře diplomacie. Ale diplomacie nemůže uspět, pokud Rusko nezmění kurz," uvedla mluvčí Jen Psakiová.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken už předtím potvrdil, že ani jeho schůzka s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, která byla plánována na tento čtvrtek, se za současné situace konat nebude.
