Polská vláda požádala prezidenta Andrzeje Dudu o vyhlášení výjimečného stavu v pohraničním pásu dvou vojvodství sousedících s Běloruskem, protože země čelí přílivu migrantů, kteří přicházejí do země přes Bělorusko a překračují nelegálně hranice. Uvedl to premiér Mateusz Morawiecki. Výjimečný stav má podle něj trvat 30 dnů.
Před několika dny zachytil náhodný řidič na svou autokameru děsivou nehodu v běloruském Minsku. V deštivém počasí srazil kamion na dálnici traktor jedoucí v pravém jízdním pruhu. Traktorista kvůli velkému nárazu vyletěl z kabiny a zůstal ležet uprostřed vozovky. Řidič kamionu už nestihl dostatečně rychle zareagovat a ležící tělo objel jen z blízkosti několika desítek centimetrů.
Litevská pohraniční stráž tvrdí, že 12 členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji v úterý překročilo hranici a vstoupilo na území pobaltské země. Podle litevských pohraničníků tak učinili, když do Litvy "tlačili" skupinu 35 iráckých migrantů. Vilnius po incidentu oznámil, že posílí hraniční hlídky, píše agentura Reuters.
Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils, ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. "Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici," napsal server Delfi.lv.
Běloruský nejvyšší soud zakázal tamní PEN klub, nezávislou organizaci spisovatelů, kterou vede nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Podle kritiků se autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dlouhodobě snaží potlačit veškerý odpor. O zákazu informovaly agentury Interfax nebo TASR.
Spojené státy zavádějí vůči režimu autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka nové sankce. Oznámil to americký prezident Joe Biden. Washington se tak rozhodl u příležitosti prvního výročí kontroverzních prezidentských voleb v Bělorusku, které podle západních zemí a běloruské opozice provázely rozsáhlé nesrovnalosti. Informuje o tom agentura AP.
České ministerstvo zahraničí při příležitosti roku od prezidentských voleb v Bělorusku vyzvalo tamní vládu, aby propustila všechny politické vězně, ukončila represe a navázala dialog s občany. Resort připomněl, že výsledky voleb, ve kterých oficiálně vyhrál dosavadní prezident Alexandr Lukašenko a které podle opozice doprovázely podvody, Česko ani Evropská unie neuznaly.
Rok po prezidentských volbách zažívá Bělorusko nejtvrdší represe a pronásledování opozice ve své moderní historii. Režim Alexandra Lukašenka a běloruská KGB vsadily do vězení tisíce lidí, zlikvidovaly všechna nezávislá média a mnozí odpůrci Lukašenka v obavách o svoji bezpečnost zemi opustili.
Irácké aerolinky na úterý připravily let, kterým budou repatriovat irácké občany z Minsku. Uvedl to server Zerkalo, který se odvolává na sdělení iráckého velvyslance v Rusku a Bělorusku.
Po celém Bělorusku se před prvním výročím propuknutí protestů proti režimu odehrávají zatýkání a preventivní pohovory, napsal v sobotu na svém webu opoziční list Naša Niva s odvoláním na informace od svých čtenářů. Bezprecedentní protesty následovaly poté, co úřady opět vyhlásily vítězem dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Běloruský režim Alexandra Lukašenka se mstí Litvě, která přijala mnoho běloruských uprchlíků, hostí exilovou vládu Svjatlany Cichanouské a prosazuje v Evropské unii tvrdé sankce proti Minsku. Lukašenko posílá přes společnou hranici do Litvy migranty, kteří se do Běloruska přesouvají s legálními vízy z Iráku.
Atletka Kryscina Cimanouská doufá, že bude moci v Polsku pokračovat ve sportovní kariéře. Na tiskovce ve Varšavě rovněž řekla, že Polsko si vybrala po diskusi s rodiči, jelikož by za ní časem mohli přijet. Sportovkyně se z olympiády v Tokiu v obavách z represí odmítla vrátit do vlasti poté, co veřejně kritizovala běloruské sportovní funkcionáře. Do Varšavy přiletěla ve středu večer.
Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost.
Běloruského opozičního aktivistu Vitalije Šyšova našli oběšeného v úterý ráno v parku na sídlišti Čajka na západním předměstí Kyjeva. Ukrajinská policie nyní pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. První je sebevražda, druhou zamaskovaná vražda. A na ni ukazuje i jeho blízký spolupracovník, který tělo našel spolu s policisty.
Pohřešovaný běloruský aktivista Vital Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, byl nalezen oběšený v parku v Kyjevě, oznámila ukrajinská policie. Úřady vyšetřují i možnost, že byl zavražděn. Nevládní organizace, v jejímž čele Šyšov stál, uvedla, že běloruský režim ho vnímal jako nebezpečí. Aktivista měl na těle zranění, jejich původ zatím není známý.
Mělo to předehru, najednou zjistila, že by měla startovat i na štafetě na 400m, následně se ukázalo, že došlo k chybě ze strany Běloruské výpravy a byla obviněna, že nedrží partu, co si to dovoluje a že jí nakonec nedovolí startovat ani v její disciplíně. Její manžel už je na Ukrajině, babička potvrdila, že k rodině policie dorazila. Je to způsob, jak vyvíjet nátlak na oponenty, říká Ondřej Soukup
V Kyjevě v pondělí zmizel šéf nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině, která pomáhá Bělorusům prchajícím před represemi ze své vlasti. S odvoláním na samotnou organizaci o tom informují ukrajinská, ruská i běloruská média. Ukrajinská policie podle agentury Reuters potvrdila nahlášené zmizení. Podle Běloruského domu na Ukrajině si šel Vital Šišov ráno pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil.
