Co je zač běloruská KGB: Bije demonstranty, shání kompro a udržuje režim u moci

Martin Novák Martin Novák
9. 8. 2021 7:21
Rok po prezidentských volbách zažívá Bělorusko nejtvrdší represe a pronásledování opozice ve své moderní historii. Režim Alexandra Lukašenka a běloruská KGB vsadily do vězení tisíce lidí, zlikvidovaly všechna nezávislá média a mnozí odpůrci Lukašenka v obavách o svoji bezpečnost zemi opustili.
Ivan Těrtel, který je od loňska v čele běloruské KGB.
Ivan Těrtel, který je od loňska v čele běloruské KGB. | Foto: Roman Kubanskiy, belta.by / Wikipedia / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license

Mezi nimi prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská, držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová nebo běžkyně Kryscina Cimanouská.

Za cenu masivního použití síly a zastrašování se režim udržel u moci, opozice neuspěla. Jeden z jejích představitelů Viktar Babaryka dostal před měsícem trest 14 let vězení, podobné rozsudky očekávají i další. Státní televize vysílá pořad, v němž nazývá všechny příznivce opozice jako zrádce, kteří by měli být pověšeni. Na obrazovce se dokonce objeví i oprátka.

"Řekl bych, že rok od začátku protestů je nyní Lukašenko pevně v sedle. Bude tomu tak, dokud za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin, dokud Lukašenko bude od něj dostávat peníze a dokud bude mít na placení svých silových složek, včetně KGB," řekl Aktuálně.cz komentátor Českého rozhlasu a rusista Libor Dvořák.

"Silové složky se loni během protestů nerozštěpily, zůstaly monolitem stojícím za Lukašenkem. Na druhé straně pro mnoho Bělorusů je těžké jít do konfrontace, když třeba mají rodiny a malé děti," dodal.

Podobně mluvila v červnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz i sama Svjatlana Cichanouská: "Režim některé lidi z bezpečnostních a silových struktur udržuje poslušné pomocí peněz a jiné tím, že na ně má kompromitující materiály. Na každého je složka o tom, co udělal a spáchal."

Sovětský odkaz

Běloruská KGB (Výbor státní bezpečnosti), která si na rozdíl od své ruské kolegyně FSB zachovala staré jméno, se nadále hlásí k sovětské symbolice. Před jejím sídlem v centru Minsku stojí busta zakladatele čeky, bezpečnostního aparátu bolševického Ruska založeného v roce 1917. KGB současně plní roli špionáže, kontrašpionáže a policie zaměřené na oblast politiky a ekonomiky.

KGB zatčené lidi vyslýchá ve svých detenčních centrech předtím, než je odesílá do vazebních věznic, kde pak čekají na soud. Právě v těchto centrech příslušníci KGB bili a mučili mnoho demonstrantů zatčených při protestech proti volbám loni v srpnu.

Dvěma akcemi ukázali běloruští agenti i své dlouhé prsty v zahraničí. Sledovali pohyb exilového opozičního novináře Ramana Prataseviče a pak donutili letoun společnosti Ryanair přistát v Minsku. Tam se jim Lukašenkem nenáviděný Pratasevič dostal do rukou.

Na začátku tohoto týdne pak našla ukrajinská policie v Kyjevě oběšeného běloruského aktivistu Vitalije Šyšova. Případ vyšetřuje jako vraždu. Šyšov pomáhal v Kyjevě běloruským uprchlíkům, ale také spravoval několik účtů na sociální síti Telegram, ve kterých se snažil odhalovat identitu agentů běloruské KGB.

"Ukrajinské bezpečnostní složky nás varovaly, abychom byli opatrní. Že tady operuje síť agentů KGB a může se stát cokoliv," řekl Šyšovův spolupracovník Jurij Ščučko.

Muž, který nesmí na území EU

Kolik pracovníků a agentů běloruská KGB má, není známo. Elitním oddílem je jednotka Alfa, do které jsou lidé vybíráni speciálním výcvikem a často podstupují výslechy na detektoru lži, aby se zabránilo infiltraci špiony. Oficiálně je jejím úkolem boj proti terorismu, režim ale jednotku nasazuje na potlačování demonstrací a zatýkání odpůrců Lukašenka.

Od loňského září stojí v čele KGB čtyřiapadesátiletý profesionální voják Ivan Těrtel. Ještě v dobách SSSR sloužil u parašutistů, pak udělal kariéru u běloruské pohraniční stráže a od roku 2008 byl náměstkem tehdejšího ředitele KGB Vadima Zajceva.

Těrtel figuruje na sankčním seznamu Evropské unie jako osoba, která nesmí vstoupit na území žádné členské země EU a nesmí tam provádět žádné finanční ani obchodní transakce.

Video: Jak se před rokem demonstrovalo v Minsku

Násilné potlačování protestů v Bělorusku | Video: Facebook
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

před 1 hodinou

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy