Praha - Stud proti vzteku. Starousedlíci proti náplavám. Komunisté proti nekomunistům. Odhalení o poválečném masakru německých obyvatel v Dobroníně u Jihlavy lidi ve vesnici rozděluje i více než půl roku po odhalení hrobu Němců na louce Budínka.
Dobronínské vyrovnávání s minulostí má vývoj. Od počátečního odmítání a spekulací, že jde třeba o rumunské vojáky, už i zastupitelstvo obce oficiálně přiznalo, že u Dobronína byli po válce němečtí obyvatelé zabiti a v pondělí schválilo, že budou mít na obecním hřbitově hrob s náhrobním kamenem se jmény. Německý požadavek, aby bylo na kameni 17 jmen Němců, kteří v oblasti po válce zahynuli, ale zastupitelé odmítli.
Zvenku se může jevit hrob a náhrobní kámen jako to nejmenší, co může obec udělat. Všichni místní to tak ale nevidí. I zdánlivě banální rozhodnutí, že obec německé mrtvé pohřbí a na hrob dá náhrobní kámen, vnímají jako sůl ve starých ranách. Bouřlivé jednání zastupitelstva sledovalo na čtyřicet místních.
"Věc by se měla řešit, až bude uzavřeno vyšetřování. Teď není jasné, kdo tady byl nalezen, kolik je to lidí, údaje se rozcházejí. Někteří nejsou z Dobronína, ale z Polné," vzala si na zastupitelstvu slovo jedna z obyvatelek. "Myslím, že je to naše věc a tady bychom to měli vyřešit. Nelíbí se mi ten mediální cirkus kolem toho," rozčílila se.
Své jméno uvést nechce, ale v rozhovoru mluví o nespravedlnosti, která se Dobronínským děje. "Nikdo nemluví o tom, proč jim to udělali. Co to bylo za lidi, vždyť jezdili na gestapo? Nikdo nemluví o zastřeleném klukovi, který utekl z totálního nasazení a někdo ho tady udal."
Bylo to bestiální, stydím se
Naprosto opačně vidí celou věc Věra Dvořáková, jejíž rodina se do Dobronína přistěhovala až po válce.
"Za tu bestialitu se stydím a musíme o tom mluvit," říká jednoznačně. Sama se o masakru dozvěděla před dvěma lety náhodou na třídním srazu se spolužáky. Zjistila, že mezi starousedlíky to tajemství vůbec není. "Místní o tom samozřejmě věděli, ale mluvili o tom jen doma. Pro mě to bylo překvapení."
Rozhodnutí zastupitelstva jí radost neudělalo. Pozůstalí z Německa, za které mluví odsunutý dobronínský rodák Johann Niebler, totiž původně žádali, aby na hřbitově v Dobroníně byl u hrobu sto čtyřicet centimetrů vysoký kříž. Ten zastupitelé odmítli a tak německá strana "slevila" na náhrobní kámen se 17 jmény lidí, kteří po válce v okolí Dobronína zahynuli. Jenže ani tato varianta v zastupitelstvu neprošla, hlasovali pro ni jen čtyři zastupitelé.
"Na náhrobním kameni budou jména těch obětí, které budou identifikovány. Pokud se objeví další, budou se na náhrobek doplňovat," popsal starosta obce Dobronín Jiří Vlach (KSČM) schválené řešení. Kritici ale vedení obce vyčítají, že tak chce umenšit rozsah tragédie, protože oběti nebude snadné ztotožnit.
Bude další odkrytý hrob?
Dobronínští se ještě nevyrovnali s odkrytím hrobu v lokalitě Budínka a možná je čeká další nepříjemná konfrontace. Policie chce prověřit oznámení, že je nedaleko Dobronína ještě jedno místo, které ukrývá ostatky zavražděných německých obyvatel.
"Místo v následujících dnech prověříme, abychom zjistili, zda něco této verzi nasvědčuje. Bude to zatím povrchový průzkum," řekl pro Aktuálně.cz vyšetřovatel případu Michal Laška.
Pochybnosti o počtu obětí Laška nemá. "Antropologové jasně prokázali, že v hrobové jámě jsou ostatky třinácti lidí. Naší snahou je, aby tito lidé dostali jména," řekl pro Aktuálně.cz.
Ostatky teď zkoumají odborníci z Kriminalistického ústavu v Praze a v Německu jsou shromažďovány genetické informace příbuzných obětí. "Až se tyto dvě linie spojí, pokusíme se o identifikaci. Nemohu ale přesně říci, kdy to bude."
Ani po identifikaci nemusejí spory v Dobroníně skončit. Starosta sice deklaruje právo lidí na dústojný hrob, ale opatrně dodává, že je potřeba přistoupit k tomu "citlivě". Jeden z místních obyvatel Václav Sláma otevřeně popisuje, kde by si hrob německých obětí představoval. "Za zdí," říká. "Na hřbitově ne, to nejde. Ať udělají hrob třeba u památníků obětem první světové války, ale ne u ostatních hrobů," říká.
Když neprošel první německý návrh postavit kříž na hřbitově a dřevěný kříž na louce Budínka někdo podřízl, chce místní občan Milan Litavský, který inicioval stavbu dřevěného kříže, postavit na stejném místě kříž železný. "Ten snad nějakou dobu vydrží," říká.
