Postavil Němcům kříž. Měli bychom jim být vděční, říká

Eliška Bártová Eliška Bártová
24. 8. 2010 11:40
Redakci Aktuálně.cz se podařilo najít autory kříže obětem masakru v Dobroníně
Jiří Kazatel z Dobronína, muž, co chtěl uctít památku ubitých Němců
Jiří Kazatel z Dobronína, muž, co chtěl uctít památku ubitých Němců | Foto: Ludvík Hradilek

Dobronín - Pan M. nechal před týdnem vyrobit dřevěný kříž a pak jej vztyčil u hromadného hrobu, v němž policie našla ostatky šesti lidí - zřejmě Němců, které v květnu 1945 brutálně zabili Češi.

"Vztyčil jsem tam kříž, což je jasný symbol už od dob Říma, tak ať se s tím každý popasuje," říká.

Bude mu čtyřicet let, vyrůstal v Dobroníně u Jihlavy, kam se po dvaceti letech vrátil a založil tu rodinu.

Názor na to, co se u Dobronína před 65 lety stalo, říká bez servítek a tvrdě.

"Je čas si přiznat, že tady nešlo o nějakou pomstu z válku, ale o obrovské latifundie," říká. "Teď žijeme v domech, které vybudovali, na jejich pozemcích, proto se nás to týká. Měli bychom jim být vděční a postavit se k tomu, co se tu odehrálo, čelem."

Redakce ví, kdo pan M. je, zná jeho celé jméno, ale respektuje přání zůstat v anonymitě. "Já jsem tím křížem vyjádřil svůj názor a uctil památku obětí, není třeba to spojovat s mým jménem," řekl reportérům.

Úcta místo kupy hnoje

Kříž nad hromadným hrobem u Dobronína je dílem dvou mužů. Ten druhý, dobronínský rodák a podnikatel Jiří Kazatel, se ke zveřejnění jména odhodlal.

Nápad vztyčit kříž vznikl v hlavě pana M. "Nemůžeme dělat, že se nic nestalo," opakuje autor myšlenky. "I kdyby to byli třeba esesáci, nikdo neměl právo je brutálně ubít. Místo kupy hnoje, která tam dnes je, zaslouží trochu úcty."

Dřevěný kříž zadarmo vyrobil dobronínský truhlář Pavel Štáfl.

"Neříkal mi, k čemu to chce, ale bylo mi to jasné," říká u své truhlárny. "Je dobře, že se po letech uctí památka těch lidí. Já jsem se o tom, co se tu odehrálo, dozvěděl až nyní."

Která oběť je správná?

Podle pana M. padla volba na kříž ze zřejmého důvodu.

"Je to stejné, jako se staví od pradávna kříže u cest obětem blesku, neštěstí, autonehod," vysvětluje. "Tito lidé zkrátka zemřeli brutální smrtí. Není možný určovat, kdo je 'správná' oběť, kterou máme uctívat, a kdo ne."

Místo, na kterém policie při vyšetřování odkryla hrob, bylo podle iniciátora piety vždy mystické. "Rodiče nám tam zakazovali chodit, vždycky se šuškalo, že tam jsou mrtví," vzpomíná. "Všichni o tom ale mlčeli."

Truhlář Pavel Štáfl za výrobu kříže nic nechtěl. Je rád, že se uctí památka obětí
Truhlář Pavel Štáfl za výrobu kříže nic nechtěl. Je rád, že se uctí památka obětí | Foto: Ludvík Hradilek

Doufá proto, že kříž, který vztyčil, donutí lidi vyrovnat se s tím, co se na louce nedaleko Dobronína odehrálo.

Cesta k pomníku

Proč se k nápadu postavit kříž připojil Jiří Kazatel? Říká, že už dříve udělal na místě masakru to samé - kříže však byly malé a vždycky je někdo zničil.

"Tentokrát to nebyl můj nápad, ale ztotožnil jsem se s ním a jsem na to hrdý," říká dnes na verandě svého domu v Dobroníně, který stojí několik desítek metrů od bývalé hasičárny, kde byli Němci před masakrem zavřeni.

"Je jedno, že na to budou mít lidé různé názory. Podstatné je, že tam ti mrtví leží a že potřebují trochu piety."

Zároveň připomíná, že období těsně po válce bylo plné napětí a nelze na něj nahlížet jednostranně.

"Němci naši republiku okupovali a určitě se tu nechovali slušně. Můj děda byl v koncentráku, druhý děda zahynul ve válce," upozorňuje. "Soužití Němců a Čechů tu proto nebylo ideální, byla to těžká situace."

Vztyčením kříže by to podle Jiřího Kazatele nemělo skončit. "Dobronín by na tom místě měl postavit malý pomníček, aby se už nemohlo říkat, že se to nestalo," říká.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy