Ústí nad Labem - Společnost Krajská zdravotní (KZ) letos skončí ve ztrátě zhruba 320 milionů korun. Na jaře ale vedení společnosti odhadovalo, že by to mohlo být až 400 milionů.
Za ekonomickou situací společnosti, která spravuje pět největších nemocnic v Ústeckém kraji, je podle jejího vedení především letošní úhradová vyhláška.
Úhradovou vyhlášku vydává ministerstvo zdravotnictví. Stanoví v ní, kolik mají pojišťovny nemocnicím a lékařům za péči platit, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak.
V roce 2012 zisk 2,8 milionu
Na rok 2013 byly KZ přislíbeny platby ve výši 98 procent plateb z roku 2011 na ambulantní péči a 94 procent pro akutní péči.
"Bohužel jsme se v našich tehdejších výpočtech příliš nemýlili a i přes realizaci řady opatření směřujících k eliminaci očekávaných negativních dopadů očekáváme hospodářský výsledek ve ztrátě," uvedl mluvčí KZ Jiří Vondra.
Společnost se během roku snažila popsané negativní vlivy mírnit.
"Opatření nelze jednoduše kvantifikovat, směřovala do oblasti cenových jednání s dodavateli, určitých organizačních opatření, do maximalizace výnosů mimo zdravotní pojišťovny, ale i do jednání s plátci zdravotní péče - zejména VZP o úhradě alespoň části vytvořené nadprodukce, kterou úhradová vyhláška v letošním roce neproplácí," popsal Vondra.
Vysvětlil, že nadprodukce je objem zdravotní péče poskytnuté nad rámec striktních limitů úhradové vyhlášky. Především vlivem restriktivních dopadů úhradové vyhlášky letos KZ počítá se záporným hospodářským výsledkem.
"Účetní rok není ještě uzavřen, ale předpokládáme ztrátu ve výši řádově 320 milionů korun. Negativní vlivy, se kterými jsme se ale museli v letošním roce vypořádat, jsou vypočítány na 523 milionů korun," uvedl Vondra. V roce 2012 činil hospodářský výsledek KZ před zdaněním 2,8 milionu korun.
Problémy se zrušením poplatků
Snahou společnosti v roce 2014 bude dosáhnout lepšího výsledku než letos. I v novém roce se ale KZ bude muset potýkat s negativními faktory. Umělé oslabení koruny se promítne do zvýšení cen komodit nakupovaných ze zahraničí, jako je přístrojové vybavení a komponenty či léčiva.
"K významnému propadu zřejmě dojde na straně příjmů z tzv. regulačních poplatků. Diskuse nad úhradovou vyhláškou pro příští rok, momentálně probíhající napříč odbornou veřejností z oblasti zdravotnictví, zatím rozhodně nenapovídají o nějakém optimismu," uvedl mluvčí.