Litvínov - Aby se kvůli prolomení těžebních limitů zboural Horní Jiřetín s řadou památek a domovy tisícovek obyvatel? Za to nám to uhlí nestojí, říká místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (Starostové a nezávislí).
Známý odpůrce prolomení limitů těžby se již během svého působení ve Sněmovně, kam se dostal v roce 2010 jako nestraník za Věci veřejné, podílel na přípravě zákona, který zrušil možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí.
Teď Šťovíček pokračuje ve své kariéře na radnici v Litvínově ležícím přímo vedle obcí, o jejichž likvidaci se opět mluví. "Jestli padnou limity u Horního Jiřetína, tak se brzy můžeme podobně bavit i o Litvínovu," prohlásil Šťovíček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Místostarosta se navíc pozastavuje nad přístupem prezidenta Miloše Zemana, který se v těchto dnech opět postavil na stranu těžařů. "Je mi s podivem, že pan prezident tu stojí opakovaně na straně soukromé společnosti místo toho, aby hájil domovy a zájmy občanů," prohlásil Šťovíček.
Aktuálně.cz: Dokážete si představit, že by došlo k prolomení limitů těžby?
Milan Šťovíček: To si jako rodák a táta od tří malých dětí, který tady žije od malička, neumím představit.
A.cz: Co by to pro Litvínov znamenalo?
Byl by to konec rozvoje tohoto města. To stoprocentně. Těžba by velmi výrazně ovlivnila životní prostředí, ale i skladbu obyvatel. Také by velmi ovlivnila cenu nemovitostí v lokalitě Litvínova a okolí. A tady jako zástupce samosprávy musím být tvrdě proti prolomení limitů. Už jen z toho důvodu, že vím, že lidé tady investovali velké prostředky a ve chvíli, kdy se prolomí limity a důl se přiblíží na dohled našeho města, tak ceny nemovitostí zde několikanásobně klesnou. Zároveň jsem zásadně proti tomu, aby se zlikvidoval Horní Jiřetín, v němž je řada památek a žijí tam tisíce lidí. Stejně tak Černice. To mi vadí. Za to nám to uhlí nestojí.
A.cz: Jaký výnos z té těžby má stát?
Uhlí jako surovina je státu. A těžební společnost na dole Československé armády má pouze povolení těžit podle horního zákona. Ale představte si, že ze zisku soukromé firmy jde pro stát a obce jen jedno a půl procenta. Zbývající část zůstává společnosti, která si vyplácí dividendy. Ve výročních zprávách Severní energetické je možné se dočíst, kolik to je. Jedná se o nemalé peníze (podle obchodního rejstříku v řádu miliard korun - pozn. red.) a ty nejdou zpět do regionu. Stát z toho nic nemá. To je prostě alarmující příklad špatného hospodaření s naším společným majetkem.
A.cz: Snažil jste se to jako poslanec nějak změnit?
Když jsem byl ve Sněmovně, podařilo se zásadně změnit horní zákon. Na můj podnět byly vypuštěny vyvlastňovací paragrafy, ale zároveň jsem navrhoval, aby stát změnil přístup k tomu, kolik získává ze suroviny. Pro stát je to směšná almužna. Vzhledem k předčasným volbám v roce 2013 už se to bohužel nepodařilo realizovat.
A.cz: Kolik procent by bylo odpovídajících?
Těch možností je celá řada. Domnívám se ale, že návrh, který je teď předkládán a který podíl státu zvyšuje z jednoho a půl na tři procenta, je stále nedostatečný a připadá mi to směšně málo. Když se havíři obávají ztráty pracovních míst a ztráty sociálních jistot, tak přece nic nebrání tomu, aby stát navýšil cenu z vytěženého nerostu a vytvořil si fond, ze kterého bude financovat třeba aktivní politiku zaměstnanosti. Já jsem nikdy nebyl proti horníkům. Naopak. Moji předci pocházejí odsud a byli havíři. Takže nemám ani důvod proti nim vystupovat.
A.cz: Dostává Litvínov nějaké peníze z těžby, která kousek odtud probíhá?
Z těžby uhlí nedostává Litvínov téměř nic. Smlouva o spolupráci byla podepsána tehdejším vedením a těžařskou firmou hned po revoluci. Už v minulém volebním období, kdy jsme aktivně vystupovali proti prolomení limitů, byla smlouva o spolupráci vypovězena jako trest za náš postoj k limitům a nyní nedostáváme žádné prostředky.
A.cz: Kolik to tehdy bylo peněz?
To bychom museli jít do materiálů, ale myslím si, že to byly řádově statisíce, na počátku možná milion ročně. Nevím. Ale postupně to klesalo, až jsme nedostali vůbec nic.
A.cz: V případě prolomení limitů je klíčové, co na to řekne vláda. Ta v éře Petra Nečase o ničem nemluvila. Překvapuje vás, že je nyní toto téma opět ve hře?
Nemluvilo se o tom proto, že jsem byl členem vyjednávacího týmu za Věci veřejné a mně se podařilo dostat do koaliční smlouvy a do vládního prohlášení neprolomení limitů. Takže vláda to měla od začátku jasné, že nedopustí prolomení limitů. Ale když padla, tak ti, co měli zájem na jejich prolomení, uviděli šanci a tento problém znovu otevřeli.
A.cz: Takže vás to teď vlastně ani nepřekvapuje.
Ty snahy tu byly vždycky. Jelikož tady žiji dlouho, tak pamatuji dobu, kdy Mostecká uhelná hlásala, že nikdy Horní Jiřetín ohrožen nebude, že je dostatek uhlí. A dneska se už bavíme o tom, že by Jiřetín měl být kvůli uhlí zlikvidován. A stejnou filozofií je ohrožen i Litvínov, protože i pod Litvínovem je uhlí. A jestli padnou limity u Horního Jiřetína, tak se brzy můžeme podobně bavit i o Litvínovu.
A.cz: Argumentem těžařů, odborářů, ale i prezidenta Miloše Zemana je, že při neprolomení limitů těžby přijdou o práci tisíce lidí.
Nevím, kde ta čísla berou. Z výroční zprávy je vidět, že na dole Československé armády pracuje kolem 800 lidí. Což je srovnatelné s pracovními místy v Jiřetíně, pokud by byl zlikvidován. Oni k tomu připočítávají nějaký koeficient a násobí to třemi. Pokud bych já použil stejný princip a stejnou metodu, tak při prolomení limitů by padnul areál Unipetrolu, kde je dneska zaměstnáno téměř pět tisíc lidí. A kdybych to měl stejně vynásobit třemi, tak bych mohl říct, že tu přijde o práci patnáct tisíc lidí.
A.cz: Shodou okolností prezident Zeman před několika dny navštívil Ústecký kraj a znovu zopakoval, že by se limity těžby měly prolomit. Jak jeho slova vnímáte jako místostarosta města, kterého se to týká?
Je to celé podivné, kdy prezident dává sluchu jedné straně a druhé nikoliv. Stejně tak mluvil už při minulé návštěvě. Samozřejmě, uhlí je velký byznys a mně se zdá, že běží pro stát velmi nehospodárně. Někteří politici včetně pana prezidenta byli u toho, když se privatizovalo, kdy ta kauza, která se nyní řeší ve Švýcarsku (kauza vytunelování MUS - pozn. red.), byla živá. Je mi s podivem, že pan prezident tu stojí opakovaně na straně soukromé společnosti místo toho, aby hájil domovy a zájmy občanů.
Nejsem proti tomu, aby těžařská společnost vydělávala, ale když je surovina státu, tak by z toho měl mít více, než jen jedno a půl procenta. To je nehorázné a divím se, že stát může být léta takto okrádán. Lidé tady žijí, jak říká pan prezident, s velmi cenou surovinou. Ale lidem v tomto regionu to celá desetiletí nepřináší nic dobrého. Máme pořád nejvyšší nezaměstnanost, nejnižší vzdělanost, nejvyšší úmrtnost, největší zdravotní problémy, sociální problémy. Přestože se tady těžilo, tak nám to přináší jen to špatné.
A.cz: Může mít na slova prezidenta Miloše Zemana vliv třeba fakt, že během své kampaně dostal sponzorské dary od lidí, jejichž byznys se točí kolem těžařských společností?
Tady se mezi lidmi říká ledacos o propojení s těžařskými skupinami, ale já to nedokážu specifikovat a nemám žádné důkazy. Navíc ani nevím, že takové sponzorské dary dostal. Je ale s podivem, že se takto vyjadřuje. Ono to tak bylo i za vlády Jiřího Rusnoka, kterou prezident Zeman jmenoval. Tehdy se jednoznačně prezident i pan premiér vyjadřovali pro prolomení limitů. Nás to tehdy nenechalo chladnými, já jsem svolal starosty, kteří jsou proti prolomení, a vyrazili jsme za premiérem Rusnokem a vyjádřili jsme mu jasný názor.
A.cz: Při posledních dvou návštěvách přijel prezident vždy na půdu těžařů. Přijel také někdy za druhou stranou – starosty a lidmi, kteří jsou proti další těžbě?
Jediným momentem, kdy jsem mohl na toto téma s panem prezidentem hovořit, byla jeho návštěva v roce 2013. Měli jsme s ním setkání se starosty v Žatci, byly nás tam desítky. A on, než šel kouřit, tak si vyvolal jednoho starostu Šťovíčka a řekl, že by s ním rád promluvil o limitech. Vytáhnul si mě k cigaretě do předsálí. Tam jsem řekl bez obalu svůj názor na limity. On moudře pokýval, řekl, že má jiný názor, dokouřil a odjel.
A.cz: Když jste takový zastánce neprolomení limitů, nemáte z toho osobní problémy? Nevyhrožují vám?
K tomu bych se nechtěl vyjadřovat.
A.cz: V současné době se ještě mluví o různých variantách. Jedna počítá s tím, že by se v Horním Jiřetíně zbouralo asi 170 ze zhruba 800 domů. Je reálné, že se část obce zbourá a druhá bude dál fungovat?
Pro mě je to naprosto nepředstavitelná vize, že se část obce zbourá a bude tam důl těsně napojen na obec. To je sci-fi. Ale hlavně tato varianta míří k Litvínovu a k areálu Unipetrolu, kde pracují tisíce lidí, a to by znamenalo zánik toho areálu. To je pro Litvínov naprosto nepřijatelné.
A.cz: Jste připraveni protestovat, pokud by hrozilo prolomení limitů těžby?
Starosta Horního Jiřetína mluvil na posledním setkání o občanské neposlušnosti. Já věřím, že k něčemu takovému nedojde a že členové vlády mají zdravý rozum. Že vidí i celosvětovou situaci v energetice. Navíc si nedokážu představit vládu, která by šla proti vlastním lidem, kteří tady žijí a desetiletí trpí těžbou. Myslím si, že posledním mementem byly Libkovice (obec srovnaná se zemí v roce 1992, kde nepomohly protesty a nakonec se tam nikdy uhlí nezačalo těžit), to jsme s napětím sledovali a dobře si pamatujeme, jak to bylo hrozné, a věřím, že už další Libkovice následovat nebudou.
