Rozhodnutí udělat bezdoplatkovou zónu z celého Kladna od počátku kritizoval současný primátor Dan Jiránek (ODS), tehdy ještě z opozičních lavic.
"Bylo to absurdní, protože plošně zahrnovalo lesy, hřbitovy, rybníky, budovy soudu, nemocnic a škol, kde to nemělo žádný význam, protože tam nikdo nikdy o doplatek na bydlení nežádal a ani žádat nebude," vysvětlil Aktuálně.cz Jiránek s tím, že by se opatření mělo týkat jen nejrizikovějších oblastí.
Právě chybějící zdůvodnění, proč je nutné bezdoplatkovou zónu vyhlásit na celém území města, bylo důvodem, proč Středočeský kraj před pár dny opatření v Kladně zrušil. Vyhověl tak dvěma stížnostem, z nichž jednu podala ombudsmanka Anna Šabatová, která chce podobně napadnout opatření v Ústí nad Labem, které se rozhodlo pro stejný krok jako Kladno.
Primátora však náhlé rozhodnutí úřadu zaskočilo. Nová vyhláška totiž zatím připravená není. "V krátké době se nic vydat nedá. Je škoda, že předchozí opatření bylo ze strany města připraveno špatně. Teď jsme naprosto bezbranní před tím, aby se sem některé osoby stěhovaly," řekl primátor.
A stejnou obavu z přílivu sociálně slabých do Kladna má i předchozí primátor a momentální opoziční zastupitel Milan Volf (Volba pro Kladno), který je jinak Jiránkovým výrazným politickým oponentem.
Čekání na verdikt Ústavního soudu
Primátor Jiránek očekával, že úřad počká na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten se totiž bezdoplatkovými zónami, které zavedla v roce 2017 novela zákona o hmotné nouzi, momentálně zabývá. Obrátila se na něj skupina senátorů, kteří podobně jako ombudsmanka považují bezdoplatkové zóny za protiústavní nástroj.
Redakce Aktuálně.cz zaslala otázky na postup úřadu mluvčí Středočeského kraje, do uzávěrky textu na ně však neodpověděla.
Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka ale nejsou namístě primátorovy obavy, že se do Kladna začnou stěhovat lidé žádající doplatek na bydlení. "Předpokládám, že speciálně v Kladně to byla předvolební rétorika. Teď už je po volbách a pánové by se mohli podívat na statistiky. Ani v Kladně, ani v Ústí, ani jinde nebyla žádná velká migrace zejména pro to, že tam ti lidé už nyní bydlí," řekl Lesák.
Volf, pod jehož vedením se z celého města stala bezdoplatková zóna, si za tímto krokem stále stojí. Tvrdí, že díky němu se situace ve městě uklidnila a významně se snížila kriminalita. Jeho nástupce však nechce dopady opatření přeceňovat. "Pokud došlo k poklesu násilné trestné činnosti, tak to nemohlo být jenom tímhle. Myslím si, že k tomu přispěla dobrá spolupráce městské policie, Policie ČR, větší soustředění se na problematické oblasti a samozřejmě zlepšení životní úrovně a omezení hazardu," řekl Jiránek.
Celá ta myšlenka je špatná, míní ombudsmanka
Zatímco bývalý primátor schvaluje použití opatření na celé město a současný jen v přesně vymezených oblastech, ombudsmanka či neziskové organizace kritizují celý nástroj jako celek. "Pokud lidem, kteří žijí v těžké chudobě, znemožníte pobírat dávku na bydlení, zabráníte jim, aby stabilně pobývali v jednom městě," vysvětluje Lesák.
Představitelé měst, která podobná opatření zavádí, často argumentují tím, že není namířeno proti stávajícím obyvatelům, nýbrž proti novým, kteří by se k nim do obce chtěli přistěhovat. O nárok na doplatek o bydlení přijdou pouze ti, kteří se do podobné zóny nově přistěhují, nikoliv ti, kteří v něm už bydlí. Tedy pokud zůstanou bydlet na stejné adrese. Pokud se v rámci zóny přestěhují, na doplatek na bydlení nárok rovněž ztratí.
"Vy jim opatřením - zvlášť když je vyhlášeno na celé město - nedovolíte, aby se z nepříznivého místa na ubytovnách přestěhovali do nějakého standardního bydlení. Berete jim možnost platit si nějaké ubytování a zároveň jim nedáváte žádnou alternativu," vysvětlil Lesák.
