Nádrže by měly být hotové v roce 2025. Náklady dosáhnout několika set milionů korun. Každá z nádrží má mít maximální objem 600 tisíc metrů krychlových. "Jsou připravené i studie takzvaných přírodě blízkých opatření," uvedl ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Jednat se bude například o opatření bránící erozi, aby se vodní nádrže nezanášely.
Starosta Senomat Tomáš Valer doplnil, že pod plánovanou nádrží jsou více než tři hektary obecních pozemků, obec je ochotna je poskytnout. "Nechali jsme si záměr posoudit a vznesli jsme spoustu požadavků na kvalitu vody, na kolísání její hladiny, na rizika splachu z polí. A musím říci, že zpracovatel i investor nám vycházejí vstříc a na naše požadavky reagují, takže nádrž naši podporu má. Uvědomujeme si, že to má vazbu nejen na vodu v krajině, ale také na zásobování pitnou vodou," řekl Valer.
Podle starosty Šanova Zdeňka Netrha uvažovala obec už dříve o vybudování nádrže na stejném místě, na němž se nyní chystá. Záměr tedy přivítala. Jediným problémem je blízkost plánované hráze nádrže u vodního zdroje, obec proto bude žádat o dotaci na nový zdroj pitné vody. Podle starosty to otevře jednání s majiteli o prodeji pozemků.
Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana je sucho na Rakovnicku nutné řešit komplexně, protože se s ním oblast potýká dlouhodobě. Ke zmírnění následků sucha má pomoci i plánovaný převod vody z povodí Ohře do povodí Blšanky a dále do povodí Rakovnického a Kolešovického potoka. Umožní vodu z nádrží i z obou toků využívat například pro závlahy chmelnic. Převod vody má být zajištěn z Ohře pod vodní nádrží Nechranice, která k tomu má dostatečnou kapacitu. U Kryr na Lounsku má proto vzniknout další vodní nádrž.
Převod vody do povodí Rakovnického a Kolešovického potoka by měl následovat po vybudování nádrží u Senomat a Šanova. Povodí Vltavy bude spolupracovat s Povodím Ohře. Celkové náklady na soubor opatření mají podle premiéra Babiše dosáhnout zhruba 3,5 miliardy korun.
Členové vlády navštívili i chmelnici
V Chrášťanech na Rakovnicku členové vlády navštívili společnost Lupofyt, která se věnuje pěstování chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, ale i pěstování obilovin a olejnin. Společnosti předvedla chmelnice se závlahou.
Jednatel Lupofytu Jaroslav Mikoláš řekl, že podnik má dlouhodobé výnosy 20 až 30 procent nad průměrem okresu, přispívá k tomu i systém hospodaření včetně zachování travních pásů, které zadržují vodu.
Na závlahy i jejich modernizaci mohou zemědělci získat dotace z ministerstva zemědělství z programu Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu. Na období 2017 až 2022 je pro program vyčleněno 1,1 miliardy korun.
Kapkovou závlahu do chmelnic podporuje další dotační program. Na rok 2019 je v něm vyčleněno 35 milionů korun. V roce 2018 bylo vyplaceno téměř 27 milionů korun. Podle Babiše ministerstvo zemědělství od roku 2015 vydalo 29 miliard korun na dodatečné zabezpečení vodních zdrojů a zadržování vody v krajině.
