Praha - Pražský primátor Bohuslav Svoboda skončil v čele hlavního města. Z funkce byl odvolán na zasedání pražského zastupitelstva, když pro jeho odchod hlasovaly TOP 09 a ČSSD.
Svoboda se ocitl pod palbou kritiky jak koaliční TOP 09, tak opoziční ČSSD, kritizovala ho však také část jeho vlastní partaje. Jak se někdejší superstar pražských voleb ocitla v pozici, ve které se nemůže spolehnout téměř na nikoho? Podívejte se na možné důvody.
1) Spory uvnitř ODS
Celý rok a půl, kdy primátor vládl spolu s TOP 09, mu síly odčerpávaly spory ve vlastní straně. Část spolustraníků mu nezapomněla, jak bez vědomí tehdejšího předsedy pražské ODS Borise Šťastného dohodl koalici s TOP 09. Svoboda narážel na odpor při své práci už dříve, když se snažil zprůhlednit některé zakázky, například tendr na přestavbu čistírny odpadních vod.
Poslední kapkou pak byl 13miliardový tendr na svoz odpadu, který se primátor rozhodl zrušit pro předraženost. Média spekulovala, že zakázka byla ušitá na míru firmě, ve které mají údajně podíl pražští kmotři Tomáš Hrdlička a Roman Janoušek. Oba ale podobné informace popřeli.
Jisté je ale to, že v následujících měsících to byla právě „Hrdličkova" Praha 10 a její představitelé Boris Šťastný a Milan Richter, která primátorovi znepříjemňovala život. Primátor se sice vyhoupl do čela pražské organizace a ve vedení se obklopil svými lidmi, jenže jeho spanilá jízda skončila téměř stejně rychle, jako začala. V pražském zastupitelstvu dlouhé měsíce čelil bojkotu, kdy se mohl spolehnout pouze na část hlasů ODS. Zbytek buď nehlasoval, nebo dokonce návrhy vlastní strany hlasitě kritizoval.
O podporu primátora se rozpoutal boj také na jednotlivých radnicích a regionálních sdruženích strany. Primátor přežil pokusy o jeho odstranění z vedení pražské ODS, kvůli kolísající podpoře ale nedokázal dostát svým plánům, že se vyšplhá až do vedení strany.
2) Ublížená ČSSD
Ani sociální demokraté primátorovi nezapomněli, jakým způsobem přišli doslova přes noc o podíl na vládnutí v hlavním městě. ODS je tehdy obvinila, že příliš plýtvají penězi v rozpočtu. „Já si ale nemyslím, že je tohle důvod ukončení koaliční spolupráce na pražském magistrátě. Domnívám se, že si tímto krokem občanští demokraté řeší své vnitřní spory," řekl k tomu zastupitel Petr Hulínský (ČSSD).
Na co se ale v ČSSD zapomíná ještě hůř, je primátorův boj za městské firmy bez politiků v představenstvech. Už v průběhu velké koalice tak někteří ze zastupitelů přišli o lukrativní posty. Další museli opustit také dozorčí rady podniků poté, co vznikla nová koalice.
Právě Hulínský musel odejít z představenstva Pražské teplárenské, kde si v roce 2010 vydělal téměř 2,2 miliony korun, nebo z dozorčích rad Pražské energetiky a PRE distribuce. O posty přišel také šéf zastupitelského klubu Miroslav Poche nebo někdejší radní pro dopravu Karel Březina.
3) Blížící se volby
Sám primátor je přesvědčen, že za současnou krizí stojí fakt, že nedávno oznámil záměr znovu kandidovat ve volbách. „TOP 09 začala hledat řešení, jak se toho nebezpečného protivníka zbavit. Myslí si, že jí to pomůže ve volbách," řekl Svoboda v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Pravicový politik Svobodova formátu může skutečně být pro taktéž pravicovou TOP 09 problém. A to zvláště ve chvíli, kdy se z politiky prakticky úplně stáhl její silný kandidát Zdeněk Tůma. TOP 09 tvrdí, že souvislost s volbami je lichá, v posledních dnech ale začíná měnit rétoriku. Od pondělní krize se v prohlášeních strany čím dál častěji objevují slova jako „volič", „vítěz voleb" nebo „stihnout do voleb".
„TOP 09 je připravena převzít hlavní politickou odpovědnost. Je tím povinována voličům, kteří z ní v Praze učinili nejsilnější stranu," zní ze sekretariátu strany. Lepší pozice v radě žádají podle šéfa zastupitelského klubu Jiřího Vávry z důvodu, že to „lépe odpovídá výsledkům voleb, které TOP 09 vyhrála". Na dotaz, proč na takové rozdělení funkcí nemysleli i před rokem a půl, odpovídá, že se tehdy „řada věcí nedotáhla do konce".
4) Dopravní podnik
Při svém tažení za změny v pražském dopravním podniku primátor rozčílil téměř každého v zastupitelstvu. Pohádal se s radním pro dopravu Karlem Březinou (ČSSD), který chtěl prosadit větší pravomoci pro management podniku na úkor dozorčí rady. V dozorčí radě DPP museli postupně skončit primátorovi odpůrci v ODS i sociální demokraté.
Primátor nechal provést několik kontrol, díky kterým začaly vyplouvat na povrch podezřelé zakázky. Nadační fond proti korupci Karla Janečka údajně disponuje důkazy, že vyváděné peníze se vracely zpět k některým lidem z dopravního podniku. Zjištění vyústila v rezignaci bývalého šéfa podniku Martina Dvořáka, který DPP řídil od roku 2007 během celé éry exprimátora Pavla Béma.
Generální ředitel Lich začal připravovat vypovězení nevýhodných smluv a dohodl rozložení splátek tramvají 15T, po několika měsících byl ale nečekaně odvolán. Jeho konec inicioval zastupitel David Vodrážka (ODS) a podpořili ho lidé z TOP 09. Proti Lichovi se postavil i radní pro dopravu Josef Nosek (ODS), se kterým vedl primátor spory.
Hádka o vedení dopravního podniku rozděluje koalici i dnes. Primátor nemůže konec svého favorita přenést přes srdce, odpůrci tvrdí, že změny v podniku nešly tak dobře, jak se Svoboda tváří. „Dodnes jsem přesvědčený o tom, že to byla chyba. Celý ten proces se zastavil a vrátil zpátky. Padly některé dohodnuté věci. Kupříkladu rozložení splátkového kalendáře na tramvaje - to už nefunguje, platilo to jenom jeden rok. Také se nachystaly ke změně některé smlouvy a nakonec k té změně nedošlo," zlobí se Svoboda.
5) Tunel Blanka
Primátor musí řešit jednu z největších investic pražského rozpočtu - tunel Blanka. Když projekt přebíral, soudilo se, že přijde na 26 miliard korun. Jenže se ukázalo, že reálná cena bude kolem 36. Svoboda se kvůli tomu dostal do konfliktu s exprimátorem Bémem, protože tvrdil, že jím prezentovaná cena byla nereálná.
Ukazuje se, že magistrát v minulých letech neměl nad vývojem projektu dostatečnou kontrolu. Svoboda si musel nechat zpracovat speciální kontrolu, protože nebylo jisté, zda vícepráce nepřekročily maximální hodnotu stanovenou zákonem o veřejných zakázkách. Řeší se také problém Trojského mostu, který měl původně stát necelý půlmilion, ve výsledku ale přišel na 1,1 miliardy.
