Praha - Pokud si sociální demokracie vzala poučení z přímé volby prezidenta, pak se to nejvýrazněji odrazilo v tom, jakého volebního lídra nasadila do hlavního města. Jméno hlavního bosse největší odborové centrály Jaroslava Zavadila, který nad Nečasovým kabinetem hřímal, že je nejhorší vládou od roku 1950, by dnes i v "pražské kavárně" mohlo uspět.
"Praha, to nejsou jenom kavárny, ale i panelová sídliště," odkrývá smysl Zavadilovy nominace místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. "Ano, je to experiment, ale zacílení na pražské intelektuály v minulosti moc nevyšlo. Ani s Petrou Buzkovou," dodává s připomínkou voleb 1996, 1998 a 2002.
Je to tak vůbec poprvé, co ve sněmovních volbách staví sociální demokraté přímo v Praze radikálního (nebo radikálně se tvářícího) odboráře.
Chudí a bohatí v Praze
Aktuálně.cz nedávno popsalo, jak se česká města víc a víc rozpadají na bohaté a chudé části a jak se propast mezi jedním a druhým břehem prohlubuje.
Výjimkou není ani Praha.
Ještě ve sněmovních volbách 2006 totiž volilo město takříkajíc jednotně. ODS zde tehdy získala 48 procent hlasů a tomu odpovídaly i výsledky jednotlivých obvodů. V tradičních čtvrtích uvnitř města získala Topolánkova strana od 45 procent (Michle) do 52 procent (Braník, Střešovice), v satelitech na okraji získal Topolánek v průměru o deset procent víc.
Téměř všechna pražská panelová sídliště tehdy hlasovala k nerozeznání od městského centra. Třeba panelový Černý Most s výsledkem 48,8 procenta předstihl v podpoře ODS bohaté Vinohrady nebo Dejvice. Jenom šest sídlišť (Bohnice, Ďáblice, Střížkov, Letňany, Lehovec, Kamýk) se vymykalo, ale i tady ODS poklesla maximálně ke 40 procentům.
Letos v už zmíněné přímé prezidentské volbě se však voličský obraz Prahy změnil. Karlu Schwarzenbergovi jako kandidátovi pravice dalo přednost 66 procent Pražanů, kteří se dostavili k volbám.
Vnitřní čtvrti byly v podpoře pravice s výjimkami nad pražským průměrem, Schwarzenbergovi daly od 80 procent (Hradčany, Malá Strana, Josefov) do 62 procent (Michle, Hloubětín). Satelity na tom byly v průměru o něco hůře. A na sídlištích získal Zemanův sok jednoznačně podprůměrnou podporu od 53 do 65 procent.
Dejvice a Vinohrady tentokrát hlasovaly pro pravici o 15, respektive o 13 procent více než Černý Most.
Taktika jednoduchého jazyka
Sázka na odboráře Zavadila má však ještě jeden důvod. Podle všeho ČSSD chce, aby právě tento radikálnější hlas byl slyšet tentokrát v kampani celé strany víc.
"Lídr Prahy vždycky ovlivňuje i celostátní kampaň," připomíná Zaorálek s tím, že právě Zavadilův "jednoduchý jazyk" by měl nasbírat hlasy těch "radikálnějších levicových voličů".
V minulosti sázka na spíše salónního sociálního demokrata v hlavním městě skutečně příliš nevyšla.
Petru Buzkovou nasadila ČSSD jako lídra pražské kandidátky hned třikrát (v letech 1996, 1998 a 2002). Ona sama sice sbírala preferenční hlasy (19 tisíc v roce 1996, o šest let později už 31 tisíc), zbytek kandidátky ale za sebou nevytáhla tak, jak si ČSSD představovala: zisk sociálních demokratů v Praze byl v roce 1996 jen 5 mandátů (ODS jich dostala 11), totéž se opakovalo v předčasných volbách o dva roky později (ČSSD 6 mandátů, ODS 11), o něco srazila kandidátka Buzkové poměr sil v roce 2002 (ČSSD 7, ODS 10).
Korte se těší
Pozdější pokusy s jinými pražskými lídry ČSSD také nevyšly. Kandidátkavedená v roce 2006 Davidem Rathem dostala 6 mandátů (ODS měla 14), v posledních volbách 2010 pak Martin Pecina "udělal" jen 4 mandáty (pravice 16: ODS i TOP 09 měli shodně po 8 poslancích).
Sázkou na Zavadila tak ČSSD v podstatě otáčí kormidlo své pražské taktiky - a otestuje si, zda jí to vyjde.
"No já to vítám, doufám, že to pravicové voliče - i ty, kteří by jinak k volbám nešli, vyburcuje, aby dali hlas nám," věří si v zápase s odborářem dosavadní poslanec Daniel Korte, který má na starosti sestavování pražské kandidátky TOP 09 (opět ji povede předseda strany Karel Schwarzenberg).
