Praha se stane sesterským městem Pekingu. Udělali jsme další krok k získání pandy, řekla Krnáčová

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
Aktualizováno 25. 2. 2016 13:57
Praha uzavře s Pekingem sesterskou spolupráci. I přes vlnu kritiky části politiků o tom rozhodli zastupitelé hlavního města. Návrh, který v pondělí neprošel jednáním pražské rady, předložila ve čtvrtek primátorka Adriana Krnáčová. "Vzájemná spolupráce se jeví do budoucna jako značně perspektivní v mnoha oblastech," vysvětlila primátorka. Podpis smlouvy chce Praha naplánovat na vhodnou příležitost, kterou pravděpodobně bude návštěva prezidenta Čínské lidové republiky na konci března – součástí delegace mát být také právě starosta Pekingu Wang Anshun.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO)
Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) | Foto: Ludvík Hradilek

PrahaZastupitelstvo hlavního města přijalo návrh na sesterskou spolupráci Prahy s Pekingem. Před hlasováním ale probíhala na magistrátu vášnivá debata. Usnesení neprošlo v pondělí radou města a primátorka Adriana Krnáčová (ANO) tak návrh zařadila na zastupitelstvo sama.

"Svět se změnil. Svět se mění pořád a od roku 1989 se změnil hodně," zdůvodnila Krnáčová. "Je to jeden z dalších kroků, abychom pro Prahu získali pandu," dodala primátorka po schválení svého návrhu. 

Primátorka byla značně kritizovaná hlavně kvůli jednomu z bodů, v němž stojí, že Praha bude nadále uznávat jednotnou politiku Číny. "Hlavní město Praha v souladu s Vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území," píše se v dokumentu. Tento bod chtělo mnoho zastupitelů z usnesení vyřadit.

"Vzájemná spolupráce se jeví do budoucna jako značně perspektivní v mnoha oblastech," řekla primátorka. V dokumentu se také píše, že: "partnerství obou měst bude přínosem zejména v oblasti obchodu, cestovního ruchu, kultury, vzdělání zdravotnictví či dopravy.“ Součástí dohody jsou i pravidelná setkávání zástupců obou měst.

Od Pekingu se není co učit

Návrh byl nakonec velmi těsně přijat 35 hlasy zastupitelů. Schválení vyvolalo vlnu kritiky.

Tomáš Hudeček za nezávislé prohlásil, že návrh vůbec nechápe, protože od Pekingu se podle něj není čemu učit. "Na úrovni měst Praha s Pekingem nikdy nespolupracovala, a partnerství je tedy jen přáním některých pohlavárů, kteří se chtějí klanět čínskému prezidentovi, až sem přijede. Rozumím tomu, proč se ke schválení připojily strany KSČM, ANO a ČSSD. Navíc to, že byla pro i většina ODS včetně místopředsedkyně strany Udženije, mi nadzdvihává obočí," řekl Aktuálně.cz Hudeček.

Materiál kritizovali i bývalí koaliční partneři za Trojkoalici jako Petr Štěpánek nebo Matěj Stropnický. Těm vadí zejména to, že Čína potlačuje lidská práva.

"Partnerství, které začíná tím, že si jedna ze stran klade ultimátní podmínky, není žádným partnerstvím," řekl předseda Strany zelených.

Sbližování s Čínou

Před samotným hlasováním si vzal ještě slovo zastupitel za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který předběžně shrnul, jak bude hlasování probíhat.

"ODS odsoudí komunistický režim, TOP 09 zmíní odkaz Václava Havla, Trojkoalice bude mluvit o Tibetu, KSČM o zločinech kapitalismu, ANO zmíní ekonomický přínos, ČSSD podporu zahraniční politiky vlády, Tomáš Hudeček řekne, že je proti, a proto bude hlasovat pro, a Piráti řeknou, že tu nechtějí čínský internet," řekl.

Podpis smlouvy chce Praha naplánovat na vhodnou příležitost, kterou pravděpodobně bude návštěva prezidenta Čínské lidové republiky na konci března – součástí delegace mát být také právě starosta Pekingu Wang Anshun.

Česká republika se Číně začala na diplomatické úrovni přibližovat před několika lety. Velký přínos na sbližování s komunistickým režimem má také prezident Miloš Zeman, který už byl v Číně na dvou oficiálních návštěvách. Do Česka navíc poslední dobou začaly mířit obří čínské investice. Mezi Prahou a Pekingem také začala v loňském roce létat přímá letecká linka.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy