Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl, že Praha pravděpodobně nedosáhne cílových hodnot některých ukazatelů, které si v operačním programu stanovila. Do loňského listopadu, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, ovšem do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty.
"Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet," sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
NKÚ zkontroloval 22 projektů u 17 příjemců, kteří získali z dotací téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil jako účelné nebo jen s mírnými nedostatky. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený.
"Některé z nich pak nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat," konstatoval NKÚ. Při porovnání přínosů s vynaloženými prostředky bylo efektivních nebo s mírnými nedostatky jen 55 procent projektů. Některá z pochybení u poskytovatele dotací nebo jejich příjemců vyhodnotil NKÚ jako podezření na porušení rozpočtové kázně.
Kontroloři zásadně pochybili, tvrdí Praha
Praha ale zveřejněné závěry důrazně odmítla. "NKÚ se při kontrole dopustil zásadních pochybení, v jejichž důsledku dospěl k nesprávným závěrům," uvedl mluvčí magistrátu. NKÚ podle něj po sedm měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace. O podezřeních na porušení rozpočtové kázně rozhodne až finanční úřad, podle Prahy ale žádné předpisy porušeny nebyly.
Praha - pól růstu ČR
V rámci operačního programu Praha - pól růstu ČR je možné na účely boje s chudobou a na sociální začleňování čerpat do roku 2023 celkem přes 1,3 miliardy korun, zhruba polovinu hradí fondy EU.
"Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek. NKÚ ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků, a to bohužel navzdory názorům respektovaných odborníků," uvedl pověřený ředitel odboru evropských fondů magistrátu Karel Andrle.
Hlavní město podle kontrolního úřadu nemělo kritéria ke zjištění, zda a jak schválené projekty přispěly k řešení chudoby a sociálního začleňování. Takový závěr považuje Praha za hrubou chybu ze strany kontrolorů, protože město využilo program podle platných metodik. Magistrát odmítl i další tvrzení NKÚ, že peníze rozděloval dost jednostranně - v průměru devět z deseti projektů se týkalo kulturně-komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová.
"Taková interpretace je zcela zavádějící. Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem než o ostatní aktivity," uvedl mluvčí magistrátu.
Schvalování projektů nebylo podle NKÚ efektivní. Na posuzování žádostí má město sedm měsíců, ve skutečnosti ale proces trval 11 až 18 měsíců, a to i u výzev, kde bylo třeba jen deset žadatelů.
