Praha - Pěkné počasí přispělo k tomu, že velké protipovodňové cvičení v Praze skončilo úspěšně a s předstihem.
Cvičení Povodeň Holešovice 2011 podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) potvrdilo, že Praha je připravena na povodně i větší než v roce 2002, kdy voda zastavila i pražské metro.
V rámci cvičení vyrostl mezi Libeňským mostem a Stromovkou asi kilometr mobilních zábran. Za hodinu a půl je postavilo téměř 500 dobrovolných hasičů a armádních záložníků. Limit na stavbu jsou čtyři hodiny.
Cvičení mělo původně trvat do neděle. Prověřilo koordinaci mezi jednotlivými složkami záchranářů i to, zda jsou v pořádku všechny části zábran. V téměř kilometrové hrázi bylo odhaleno jedno slabé místo ve Stromovce, vadný sloupek, což bude opraveno.
"Stavěli jsme skoro kilometr hrazení, celkem to bylo 180 tun materiálu, který jsme přivezli v 32 kontejnerech. Materiál naváželo 11 těžkých vozů v deseti konvojích," uvedl ředitel odboru krizového řízení magistrátu Petr Beran. Náklady na cvičení činily 2,5 milionu korun.
Plán simuloval modelovou situací, kdy kvůli vydatnému dešti stoupla hladina Berounky a Sázavy. Proto byl 1. října vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity.
Do půlnoci bude hráz zbourána a město opět zcela průjezdné. Podjezdy Partyzánská a Jankovcova byly uvolněny už kolem poledne, stejně jako hráze blokující přímý vstup do obytných domů.
Kvůli cvičení bylo v Holešovicích uzavřeno několik ulic a odkloněny tramvaje číslo 14 a 17, náhradní dopravu místo nich zajišťoval každých 15 minut autobus.
Každý rok se testuje čtvrtina hrází
Cílem akce bylo prozkoumat, zda nedošlo k poškození základů pro hrazení z důvodu rozsáhlé zástavby, která v oblasti proběhla. Informoval již dříve náměstek primátora Karel Březina prostřednictvím portálu hlavního města Prahy.
Každý rok město plánuje prověřovat kvalitu asi čtvrtiny hrází. "Takže jednou za čtyři roky bude vlastně odzkoušena funkčnost protipovodňové ochrany Prahy," popsal ředitel odboru krizového řízení pražského magistrátu Petr Beran.
Podívejte se, v jakém stavu jsou protipovodňové bariéry
Protipovodňová opatření už hlavní město stála 3,7 miliardy korun, kompletně by měla být dostavěna příští rok, a to dokončením úseku, který chrání Chuchli.
Hlavní město v současnosti chrání asi 17 kilometrů zábran, po dokončení posledního úseku to bude 18,6 kilometrů. Z toho mobilní hrazení bude tvořit 6,6 kilometrů.
Jejich postavení trvá podle krizového plánu magistrátu 48 hodin. "Hasiči a dobrovolníci to však zvládli i za 11 hodin," upozornil Petr Beran.
Dvoudenní limit je ale podle něj dostatečný. Zábrany totiž není potřeba postavit najednou, záleží na průtoku Vltavy.
Speciální pytle na písek pomohou zastavit vodu
Pražské protipovodňové opatření bylo představeno na světové výstavě v Šanghaji a budilo velkou pozornost. "Naposledy se o něj zajímala korejská delegace, která tu byla asi před čtrnácti dny," uvedl Karel Březina.
Protipovodňová hrazení jsou skladována na pozemcích Pražské správy služeb v Dubči a ve Zbraslavi. Oba sklady jsou pečlivě hlídané.
Mimo hrazení a čerpadel má město k dispozici také 150 tisíc speciálních pytlů, které se pomocí násypky plní pískem. Dvoukomorové pytle lze stavět na sebe tak, že je možné jimi ucpat různá místa, například průchody, vchody do domů nebo sklepní okna.
Podívejte se, jak se bude Vltava chovat při zvýšené hladině
Součástí vybavení proti povodním jsou též agregáty a různé druhy mobilního osvětlení, které je využitelné i jiných krizových situacích.
K postavení zábran je potřeba celkem 300 lidí, a to včetně řidičů, kteří zábrany v kontejnerech rozvážejí na místa určení. Většinou jde o dobrovolníky vyškolené v zacházení s hrazením a dobrovolné hasiče.
Pražská protipovodňová ochrana se začala budovat na konci devadesátých let. Díky prvním stavbám přežilo historické centrum města ničivou povodeň z roku 2002. Poté byly plány přepracovány. Zábrany nyní odpovídají této povodni s třiceticentimetrovou rezervou.
