Praha - V případě, že Ústavní soud (ÚS) zruší platnost podzimních komunálních voleb v Praze, mohla by podle analýzy ministerstva vnitra do zvolení nových zastupitelů vládnout rada bývalého primátora Pavla Béma.
Uvedly to úterní Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na krizový plán, který vypracovali úředníci vnitra pro případ, že by verdikt ústavních soudců vedl k vypsání nových voleb.
"Zákon o hlavním městě fakticky tuto možnost předpokládá. Dosadit správce obce nepřipadá v úvahu," řekl listu náměstek ministra vnitra pro legislativu František Vavera, jehož úsek analýzu zpracoval. Bém se k možnosti vrátit se na místo primátora nevyjádřil.
Radniční právníci se ale přiklánějí spíše k variantě, že by do vypsání nových voleb dál vládla současná rada v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Vyplývá to z interního dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Další možností, kterou vnitro spíše zavrhuje, je setrvání současného primátora Bohuslava Svobody a jeho rady. "Pro takové řešení nedává zákon o hlavním městě Praze ani volební zákon jednoznačnou a výslovnou oporu," píše se v analýze, kterou mají HN k dispozici.
Varianty rozhodnutí Ústavního soudu:
Dle § 82 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ÚS rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo jí zčásti vyhoví a zčásti zamítne. Tomuto postupu odpovídají následující varianty:
- zamítne stížnost v celém rozsahu
- částečně stížnosti vyhoví, částečně zamítne
zde připadají do úvahy 2 možnosti
ba) zrušení napadeného ustanovení zákona (2. návětí odst. 1 § 27 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, dále volební zákon) + ponechání usnesení MS v Praze v platnosti, tuto variantu trochu komplikuje nevydařená formulace petitu ústavní stížnosti. Zde je třeba připomenout, že ve stížnosti ke zrušení navržené návětí, je provázáno s dalšími ustanoveními volebního zákona, která by rovněž bylo třeba zrušit, změnit. Je otázkou, jak by se s tímto Ústavní soud vypořádal, zásadní problémy toto však zřejmě činit nebude. Dle § 70 odst. 1 zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, dojde-li ÚS k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, zákonem , nálezem rozhodne, že takový zákon, jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který určí. § 71 pak uvádí případy, kdy zrušení má dopad na trestní řízení a rozhodnutí, v odst. 4 se pak uvádí, že jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena.
bb)zrušení usnesení MS v Praze + ponechání napadeného zákonného ustanovení v platnosti
- stížnosti bude vyhověno v plném rozsahu - zrušení napadeného ustanovení + usnesení rozsudku MS v Praze.
Věc bude vrácena k novému řízení před Městským soudem v Praze (platí i pro bb). Městský soud v Praze následně vydá nové usnesení ve věci platnosti (či spíše neplatnosti) voleb do ZHMP. Zde, dle našeho názoru, může ÚS zmínit dopad na činnost orgánů města od říjnových voleb do např. rozhodnutí soudu (viz dále). Dle našeho názoru by však ÚS takovýmto rozhodnutím prakticky popřel své usnesení ze dne 16. srpna 2007, kterým odmítl stížnost na postup krajského soudu v Ostravě při odmítnutí návrhu na neplatnost voleb konaných v r. 2006 v Olomouci (ÚS 220/07), když i zde se jednalo o rozdělení obce a namítané porušení rovnosti volebního práva. Zpracované znalecké posudky , resp. jeden z nich však více svědčí stěžovatelům.
Stížností na volby do pražského zastupitelstva se bude ÚS zabývat příští úterý. Stěžovaly si na ně Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné, které ve volbách nezískaly žádné mandáty. Rozdělení metropole do sedmi obvodů podle nich poškodilo menší strany a nahrálo ODS a ČSSD. Jejich žalobu nejprve zamítl Městský soud v Praze, poté následovala ústavní stížnost.
Verdikt ÚS bude pro městský soud zavazující a v případě zrušení usnesení by zřejmě musel rozhodnout o neplatnosti voleb. Ministr vnitra Radek John by pak do měsíce vyhlásil nové volby, které by se mohly konat nejdříve tři měsíce po vyhlášení.
Ministerstvo vnitra pracuje i na tom, aby se situace s účelovým dělením Prahy do více volebních obvodů neopakovala. "V novém volebním zákoníku předpokládáme, že volby na magistrát hlavního města budou mít formu voleb do kraje," říká Vavera.
