Praha - Praha je o krok blíž k tomu, aby i přes odpor občanů prosadila rozšíření ďáblické skládky. Zastupitelé totiž na pátečním jednání doporučili radním, aby zamítli připomínku městské části Praha Ďáblice k územnímu plánu.
Nový územní plán počítá s takzvanou třetí etapou skládky. Měla by se rozšířit zhruba o 7 hektarů západním směrem. Fungovat by měla do roku 2015 nebo 2016 a pojmout 1,5 milionu tun odpadu.
Původně se přitom počítalo s tím, že provoz skládky po druhé etapě skončí. "Bylo výslovně slíbeno, že je to poslední etapa a po ní se skládka uzavře," uvedla Karolina Kovtun z Občanského sdružení pro Ďáblice.
Proti rozšíření skládky dlouhodobě protestuje městská část Ďáblice i občané. Ti si stěžují na zápach, poletující odpad i znečištění z nákladních automobilů. "Přesáhlo to míru rozumného skládkování," dodala Kovtun.
Praha rozšíření skládky prosazuje i přesto, že při hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se doporučilo skládku zrušit, protože je to ekologicky příznivější. Analýza, kterou si magistrát nechal udělat, navíc upozorňuje na to, že při plánovém rozvoji malešické spalovny je rozšiřování skládky zbytečné.
Jiné místo pro skládku Praha nenašla
V současnosti jde o jedinou skládku, do které lze pražský odpad vozit, a náhradu za ni Praha nemá. "Hledání místa pro novou skládku je velmi složitý problém a zatím se nepodařilo najít lokalitu, která by požadavky splňovala," uvedl náměstek primátora Josef Nosek.
Skládka Ďáblice
- V Ďáblicích končí čtvrtina odpadu vyprodukovaného v Praze, tj. cca 83 tisíc tun odpadu ročně. Zbytek jde do spaloven.
- Roční kapacita skládky je 350 tisíc tun odpadu. Zbývající část ročního objemu je navážena ze Středočeského kraje.
- 1. etapa skládkování začala v roce 1993, druhá etapa v roce 2002. Na skládce je nyní zhruba 5 milionů tun odpadu.
Starosta městské části Ďáblice Miloš Růžička upozornil na to, že skládku už od roku 1993 provozuje ta samá firma, která má navíc velmi výhodné podmínky. Společnost A.S.A. platí za pozemky podle starosty pouze jednu korunu ročně.
Pokud rozšíření skládky projde, získá A.S.A. monopol na skládkování v Praze na dalších 5 let. "Proč tak intenzivně zastáváme pouze jednu lokalitu, potažmo jednoho podnikatele?" uvedl starosta na jednání.
A.S.A. na skládku mimo pražského odpadu sváží i tuny odpadků ze Středočeského kraje. "Zájmem Prahy určitě není navážení odpadu z jiného kraje. Firma není vázána nakládat s pozemky pro potřeby Prahy a může se stát, že se opět zaplní a budeme stát před stejnou otázkou, kam s odpadem," dodal Růžička.
Ďáblice proti, Březiněvsi skládka nevadí
Případ Ďáblické skládky je o to složitější, že proti rozšíření protestuje jen jedna ze dvou městských částí, které s ní sousedí. Březiněves naopak skládku podporuje.
"Nikdy nám nebyly předloženy žádné posudky, které by dokázaly negativní jevy nebo rizika. Větším problémem je pro nás provoz na nedaleké dálnici," uvedl starosta Březiněvce Jiří Haramul.
Haramul připustil, že městská část chce díky skládce dál dostávat dotace. "Skládka platí Praze za ukládání odpadu a my pak dostáváme určitou část. Březiněves dostává 5,7 milionů ročně," dodal Haramul. Peníze tímto způsobem do rozpočtu získávají i Ďáblice.
Celoměstsky významné změny
Ďáblická skládka je zařazena také mezi takzvané celoměstsky významné změny. Ty se projednávají ve zrychleném režimu a jsou zaneseny do v současnosti platného územního plánu. Zpracování územního plánu totiž vázne a hrozí, že jeho příprava bude trvat ještě několik let.
"Prominentní projekty, u kterých nechtějí čekat na schválení územního plánu, zrychleně projednávají jako celoměstsky významné změny," uvedl Růžička. I kdyby se podařilo prosadit ústupky v novém územním plánu, je možné rozšíření skládky tímto způsobem.
To potvrzuje i Martin Skalský z občanského sdružení Arnika. "Tímto způsobem se projednávají hlavně stavby, u kterých je odpor veřejnosti. Jeden z nejvýznamnějších případů je právě ďáblická skládka," uvedl Skalský. Podobně se postupuje se zelenou plochou na Malovance nebo paralelní letovou dráhou letiště Ruzyně.
Podle dat Arniky přeřadila Praha do celoměstsky významných změn 313 různých záměrů. "Změny se týkají 3 555 hektarů pozemků, což tvoří více než 7 % rozlohy Prahy. Pokud budou změny schváleny, stanou se automaticky součástí nového územního plánu," uvádí Arnika.
Městské části předložily zastupitelům na 60 připomínek, většinou ale neuspěli. Kromě připomínky Ďáblických zastupitelé odmítli i připomínky proti rozšíření letiště v Ruzyni nebo proti navržené trase pražského okruhu. Zasáhnout do trasy chtěly Běchovice, Suchdol a Dolní Chabry.
