Pardubice - Sto třicet tři let od narození a 105 let od slavného letu z Pardubic do Prahy je konečně rozhodnuto, jak Česko uctí svého prvního letce Jana Kašpara.Jeho rodné město Pardubice mu postaví v centru sochu v nadživotní velikosti.
Debata o tom trvala pět let. Konkurencí klasické figurální soše byl stožár převyšující okolní budovy. Na něm měl být umístěn červenobílý větrný rukáv a svítilna. Modernější návrh sice vyhrál výběrové řízení, vedení města se ale nakonec přiklonilo k tradičnějšímu pojetí, které skončilo na druhém místě.
Obyvatelé Pardubic si v pátek mohli maketu sochy poprvé prohlédnout. Organizátoři navíc zahájili sbírku. Ta by měla pomoci sochu, která přijde na skoro dva miliony korun, zaplatit.
„Smlouva se sochařem Františkem Bálkem byla podepsaná před několika dny. Ode dneška je možné na ni přispívat. Kdo dá nad sto korun, získá certifikát,“ uvedl zastupitel Pardubic Miroslav Rubeš, který před pěti lety návrh na zbudování Kašparova pomníku podal.
Bronzová socha Kašpara s leteckou vrtulí bude stát na hlavním pardubickém bulváru, třídě Míru, poblíž místa, kde letec žil. Odhalená by měla být příští rok v březnu, kdy uplyne 90 let od Kašparovy smrti.
Vítězný návrh by se prodražil
Soutěž na památník byla před před třemi lety nejen pro Pardubice velkou událostí. Zúčastnilo se jí 47 návrhů od umělců z celé země. Postavení vítězného návrhu, 37,5 metru vysokého betonového stožáru od Petra Pinkase, nakonec zastupitelstvo neschválilo zejména kvůli technickým potížím i prodražení.
„Jeho cena měla stoupnout z deklarovaných 1,08 milionu korun na skoro 2,7 milionu. Mezitím byla vydlážděna třída Míru a jevilo se jako nereálné za pomoci těžké techniky vyhloubit 14 metrů hluboký základ pro sloup. Problematická by byla i pravidelná výměna větrného rukávu a údržba světla,“ řekl zastupitel Rubeš. Staré vedení města se k záměru již nevrátilo a nově vzniklé po volbách se přiklonilo ke klasické soše.
S tím se ovšem někteří těžko smiřují. „Stožár by s okolím mnohem lépe komunikoval, město by ukázalo, že podporuje moderní umění. Myslíme si navíc, že dnešní památníky nemají hovořit jazykem 200 let starým, ale oslovovat dnešní generace,“ řekla Šárka Zahálková, předsedkyně spolku OFFCITY, který stále apeluje na vedení města, aby se ještě vrátilo k původní myšlence, a dodrželo tak výsledky soutěže.
V době, kdy se Pardubice rozhodovaly, jakou podobu budoucí Kašparův památník bude mít, přišel ještě třetí, revoluční návrh. Reportér České televize a obyvatel Pardubic David Macháček přišel s projektem proměny třídy Míru na fiktivní ranvej pomocí kreseb na budoucí dlažbě. Kašpara chtěl připomenout iniciálami a rokem 1910, kdy poprvé vzlétl.
Návrh, který vzbudil velkou mediální pozornost a rozpracovaný studentkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové Ditou Krouželovou získal i cenou za studentský design, však nakonec vedení města odmítlo. Jedním z hlavních argumentů bylo, že jako celek by byla ranvej patrná jen po výstupu na blízkou věž Zelené brány.
Smutný konec hrdiny
I když si nakonec v Pardubicích vybrali tu nejméně avantgardní variantu, fakt, že se Jan Kašpar po 90 letech od své smrti konečně dočká důstojné připomínky svého důmyslu a odvahy, lze jen uvítat. Příběh slavného letce totiž za připomínání stojí.
Určitě není jediným případem, kdy Češi nedokázali um, zkušenosti a věhlas výjimečného člověka využít. Definitivní konec létání totiž pro Kašpara znamenala už 1. světová válka. Po válce začal podnikat, v roce 1927 ale sám, bez prostředků, s velkými dluhy, zneuznán a také duševně chorý, spáchal sebevraždu.
Třeba Československá armáda zaměstnala Kašpara jediný rok, načež ho nechala odejít a vést pilu. V novém Československu pak zmínek o něm ubývalo, už necelých deset let po slavném letu se na něho téměř zapomnělo. Komunisté ho jako buržoazního synka vymazali kompletně. A nové české demokracii potrvá zbudování Kašparova pomníku nejméně 27 let.
