Pardubice - Již rok se v Pardubicích táhnou protesty proti vítěznému projektu revitalizace Tyršových sadů, centrálního parku v Pardubicích. Lidem vadila hlavně idea méně zeleně, více betonu. Projekt je nekončícími připomínkami zablokován a vedení města se mezitím dalo na ekologii.
Vedle revitalizace Tyršových sadů se rozběhla také obnova parku Na Špici. Zatímco v případě "Tyršáků" město mnohé připomínky občanů odbývá slovy "to je know how vítězné firmy a do toho jí nemůžeme mluvit", v případě "Špice" poctivě zanáší do projektu další a další pozměňovací návrhy občanů, aktivistů i odborníků.
Zatímco v centrálním parku ustupují stromy a keře betonu a civilizačním vymoženostem, na zelené ploše u soutoku Labe a Chrudimky ustupuje civilizace ptákům a hmyzu.
Zatímco v prvním případě se už vedení města při vyslovení slova "ekolog" ježí vlasy na hlavě, ve druhém případě půjde dokonce o jakousi názornou učebnu ekologie. Ale pěkně po pořádku.
Tyršovy sady pamatují zemskou výstavu i Masaryka
Ještě na počátku 20. století byl prostor pod zámkem, pozdější Tyršovy sady, nevzhledným koutem. Mokré podmáčené louky sloužily k odkládání nepotřebných věcí. V roce 1931 zde bylo vybudováno rozlehlé výstaviště pro celostátní Výstavu tělovýchovy a sportu, kterou navštívil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Funkcionalicistické budovy, vzácné stromy, tisícovka jiřin, jezírka. Tak místo vypadalo ještě nějakých třicet let, pak však pustlo a dnes je z něho zanedbaný lesopark bez budov i bez jiřin.
Většina občanů proto přivítala s nadšením, že se s touto zanedbanou plochou v centru města konečně něco podnikne. Jenže pak je poplašil vítězný projekt a míra, jakou má zeleň ustoupit betonu (cca 400 stromů a stovky metrů čtverečních keřů).
Protesty v řádech několika stovek občanů se konaly od června 2011. Zde aktivisté a sympatizující občané prohráli první, ale nikoliv rozhodující bitvu.
"Město nechalo v březnu vykácet vše, co projektant navrhl a na co nepotřebovali povolení. Celkem šlo asi o 300 kusů dřevin - byly to stromy s obvodem do 80 cm a keře," vyčísluje lékař Miroslav Seiner, předseda občanského sdružení Chráníme stromy.
Chmurné zvěsti byly přehnané, ale kácení není u konce
Internetem a emaily kolovala "šokující" videa padlých stromů i příběhy o tom, kterak se po vstupu do "vykáceného" parku některé maminky rozplakaly a děti nadávaly…
Po uklizení následků dřevorubeckých prací redakce Aktuálně.cz náhodně oslovila několik občanů všech generací s dotazem, co říkají změnám v parku. Někteří změny nezaznamenali vůbec, jiní je hodnotili slovy: "Zmizely tady nějaké stromy, ale není to tak hrozné, jak se psalo."
Období vegetačního klidu, kdy je možné stromy kácet, skončilo, obě strany se připravují na "druhé kolo" kácení, které je zhruba v polovině. Podle informací Miroslava Seinera, předsedy občanského sdružení Chráníme stromy, chce projektant spolu s radnicí vykácet dalších asi 220 stromů. Z velké části má jít o ty s obvodem nad 80 cm, na které je potřeba povolení.
"U třetiny s tím ze zdravotních důvodů souhlasíme, ale u asi 140 stromů vedeme dále spor v rámci běžícího správního řízení. To řízení rozhoduje i o zhruba 2 400 m2 keřů," upřesňuje Seiner a prohlašuje: "Nemůžeme se cítit jako vítězové, jestliže po roce sporů neustoupilo město ani o milimetr ze svých postojů."
Ani o milimetr, nebo o maximum?
Radnice se však proti tomuto stanovisku brání. Na základě komunikace s odpůrci projektu byla podle náměstka primátorky Františka Brendla například změněna skladba výsadby v parku, nakonec byl přepracován i celý projekt tak, aby kvůli stavebně-technickým částem nebylo třeba případně pokácet ani jeden vzrostlý strom, a i v případě, že se podaří získat chybějící povolení ke kácení, zmizí z parku méně stromů, než bylo původně plánováno.
"Pokud toto není úspěch pro lidi, kteří se zaklínají ochranou zeleně, pak je to pro mě znovu jen důkazem toho, že jejich cíle musely být jiné," říká náměstek Brendl.
Aktivisté ale tvrdí, že ani oni, ani radnice nebojují o individuální zájem kohokoliv z nich, ale přou se o podobu jednoho z nejcennějších míst ve městě. "Zatím jsou poražené především ty stromy a keře, které nechalo město zcela zbytečně vykácet," glosuje to Seiner.
Na Špici je to jiné kafe. Ekologické
Střih. Přeneseme-li se asi o kilometr dále, ocitneme v dalším revitalizovaném parku - Na Špici. Nachází se na soutoku Labe a Chrudimky a místo příprav na betonování se zde chystá jakási pokusná a výuková "ekoobora". Také připomínkám občanů a ekologů se tu daří mnohem lépe.
Radnice už nechce další vyčerpávající soubor blokující realizaci projektu. A také "Špice" vždy byla spíše divočejší přírodou stranou zástavby, zatímco "Tyršáky" mají vzhledem k poloze v centru i "civilizovanější" kapitolu.
Nicméně pročítat se schválenými změnami v projektu Špice musí být balzám pro oči ekologovy:
" Oproti původnímu projektu bude například zarostlá část Čičáku prakticky bezzásahovou zónou určenou především jako hnízdiště ptáků. Pro pohyb vodních ptáků bude v maximální míře zachována i volná vodní plocha. (…) Plánovaný pavilon na břehu Čičáku bude z části využit i jako pozorovatelna ptáků. Některé z nejstarších topolů by měly být upraveny tak, aby nebyly provozně nebezpečné, a torza stromů budou v parku ponechána pro osídlení hmyzem," píše se mimo jiné v komuniké z jednání zastupitelstva 15. května 2012.
Tato opatření pak dle zastupitelů mají v parku sloužit pro výukové účely, město chce spolupracovat s ekocentrem a školami.
Radnice nasadila ekologický kurz
Jiný, ekologičtější, kurz není výjimkou. Pardubické zastupitelstvo v těchto dnech projednává studii revitalizace parku na Vinici, nacházející se pod krajskou nemocnicí. Na jejím základě bude zpracována projektová dokumentace tak, aby město mohlo na jejím základě kdykoli požádat o dotace.
"Území bude řešeno jako přírodní víceúčelový park respektující historii místa, regionální biokoridor a stávající dispozici zeleně i současné nájemce, kterými jsou volnočasová sdružení," rozhodlo pardubické vedení na jednání 15. května.
Náměstek Brendla vysvětluje tento rozdílný přístup jednak odlišným charakterem těchto parků, ale přidává i další důvod: "V případě dvou posledně zmiňovaných parků u toho můžeme být od začátku a strategie tvorby projektů je čistě v našich rukou. V případě zděděných Tyršových sadů jsme se tento přístup pokusili zavést až v průběhu příprav, kdy už byla řada kroků nevratných, a výsledek je, jaký je."
Komunikace současného vedení je velký posun
Na dotaz Aktuálně.cz, jestli bezkonfliktní a rychlé zapracování relevantních připomínek občanů do projektu "Špice" znamená i to, že se radnice naučila lépe komunikovat s občany a aktivisty a docházet ke společným řešením, Brendl odpovídá:
"Osobní zkušenosti jsou samozřejmě nenahraditelné. Každý absolvovaný konflikt nebo naopak uzavřená dohoda vám napoví, jak se v podobné situaci zachovat příště. Ale velmi důležitou roli hraje ten už zmiňovaný fakt, že s občany komunikujeme už v této fázi přípravy projektu a není tak žádný problém zapracovat jejich odůvodněné připomínky do podkladů."
Zdá se, že se ekologům a občanům toužícím po zeleni blýská na ještě lepší časy. Nicméně blýskat se začalo již po posledních komunálních volbách s nástupem nového vedení radnice. To předchozí betonovalo, kácelo a nediskutovalo v mnohem větší míře.
"Někdy mi až přijde, že lidé si teď na nás chtějí zchladit žáhu za všechno, o čem se s nimi v minulosti nikdo nebavil," posteskne si náměstek primátorky.
Jen pro zajímavost: František Brendl byl zvolen na radnici coby lídr "Pardubáků". Jedná se o občanské sdružení, které se ideově profiluje jako "nespokojení občané, kteří chtějí posunout toto město o krok dál".
