Ostrava - Ostravskou sloní samičku Sumitru zabil herpes virus. Podobných případů v poslední době přibylo. Virus se začal chovat agresivněji, ohrožena je tak nyní populace slonů indických na celém světě. Jejich afričtí příbuzní mají vlastní formu viru. Ta tolik nebezpečná není.
Experti nyní hledají látku, která by slony ochránila. Novinářům to řekl Thomas Hildebrandt z berlínského institutu, který se zaměřuje na výzkum sloních nemocí, zejména právě na sloní herpes virus.
Nemoc ohrožuje především slůňata. Případ ani ne dvouleté ostravské samičky je první v Česku. Ve světě je ale zaznamenáno už osm desítek uhynulých slonů v lidské péči. Jen loni to byli čtyři sloni. "Nemoc je ale fatální i pro slony ve volné přírodě. Víme o stovce uhynulých zvířat. Toto je ale jen odhad," řekl Hildebrandt.
Experti vědí, že mimo nebezpečí jsou jen slůňata, která přijímají od matek mléko. Ale jen po dobu, kdy mateřské mléko skutečně pijí. V okamžiku, kdy jsou odstavena, virus je pro ně velmi nebezpečný.
Ostravské slůně od narození mléko od matky nepřijímalo, ošetřovatelé ho krmili speciálně vyvinutou náhražkou. Téměř dva roky Sumitra zdárně rostla. Vše se změnilo koncem ledna, kdy zvíře náhle uhynulo.
V mateřském mléce je protilátka
"Nedokázali jsme jí zachránit život. Chceme se poučit a pomoci dalším slonům," řekl německý odborník. Podle něj byl jinak stav slůněte velmi dobrý. "Výsledky jsou pozitivní, stav kostí byl nadprůměrný. Formule, kterou jsme vyvinuli, fungovala. V předchozích případech nebyly výsledky tak pozitivní," řekl.
Jedna složka ale v náhražce stále chybí. Je jí látka, která slony chrání před herpes virem. "Mateřské mléko hraje důležitou ochranu slůněte proti herpes viru. Nevíme, která složka přesně to je. Snažíme se ji najít," řekla ostravská zooložka Jana Pluháčková. Podle ní i jejího německého kolegy je situace vážná. "Není to ohrožení pro slony v zahradách, ale i ve volné přírodě," řekla.
Vir pravděpodobně v posledních letech zmutoval. "V Barmě před 15 lety k úhynům nedocházelo. Nyní tam sloni na herpes vir umírají. Zatím ale nejsme schopni vysvětlit, co se stalo, proč se virus najednou chová tak agresivně," řekl Hildebrandt. Jeho tým zkoumá mateřské mléko slonů v přírodě i těch chovaných v zajetí. "Věříme, že složku najdeme a slony zachráníme," doplnil.
Sloní herpes byl poprvé odhalen v roce 1999. Podle odborníků ale sloni s tímto virem žijí už čtyři miliony let a šíří ho mezi sebou. Viry se drží na chobotech a sloni mají ve zvyku si je při setkání strkat do tlamy. Pokud tam má slon nějaké oděrky, mohou se stát branou, kterou se herpes dostane přímo do krevního oběhu. Tam pak napadá buňky cévní výstelky a zvíře uhyne kvůli vnitřnímu krvácení. "Jeden den není vidět nic, druhý den je slon mrtvý. Průběh nemoci je velmi rychlý," řekl Hidebrandt.
