Brno - Brněnští vědci jsou krok od vyvinutí jedinečných produktů, které pomůžou při hojení těžkých ran. Díky několikaletému výzkumu na půdě Masarykovy univerzity (MU) speciálně upravili jeden typ růstového proteinu, jenž v lidském těle působí takřka zázračně – při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.
Biotechnologická firma Enantis, která jako vůbec jedna z prvních společností v Česku vznikla na akademické půdě, nyní na vývoj koncového produktu získala peníze z prestižního grantu SME Instrument. Od Evropské komise dostala třicet milionů korun.
„Přirovnal bych to k lize mistrů ve fotbale. Peníze z těchto zdrojů získají jen ti nejlepší z nejlepších,“ pochvaluje si David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra, které Enantisu s žádostí o grant pomáhalo. Brněnská firma má přitom jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. „Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,“ dodává ředitelka firmy Enantis Veronika Štěpánková.
Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, našli vhodný nosič – například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky.
„Součástí projektu je i preklinické testování, pak budeme hledat vhodného partnera, investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a později uvést do prodeje,“ přibližuje Štěpánková.
Obrovská konkurenční výhoda
Za mezinárodním úspěchem brněnských vědců stojí také odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU, jež na možné využití růstového faktoru upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci. Zkoumání nakonec převzal Enantis, spin-off firma vzešlá z univerzitního prostředí. Sídlí v prostorech rozlehlého kampusu MU v Brně-Bohunicích.
„Řetězce proteinů si lze představit jako šňůrku s korálky. Pomocí počítačů si vytipujeme, který ze 150 korálků vyměníme, což způsobí větší stabilitu. Látka potom vydrží být aktivní v 37 stupních Celsia i po dvou týdnech,“ vysvětluje složitý postup Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MU.
Pokud by vědci bílkoviny zapřičiňující hojení ran neupravili, vydržely by v pokojové teplotě jen pár hodin. Proto je nepraktické přidávat je do krémů. „Představa, že musíte doma uchovávat krém v teplotě minus dvacet stupňů, není reálná. Stejně tak by byl náročný jejich převoz,“ dodává biochemička Štěpánková.
V tom tkví obrovská konkurenční výhoda Enantisu – na rozdíl od jiných firem nebudou do přípravků připojovat pomocné látky, ale pomocí unikátního systému samotné proteiny pozměňovat.
Peníze za složitý byznys plán
Brněnští vědci peníze z evropského grantu SME Instrument, který je určen pro malé a střední podniky, už jednou využili. V první fázi se jim mezinárodní podařilo porotu přesvědčit, že jejich záměr zkoumat látku pro hojení těžkých ran má smysl, a získali zhruba 1,5 milionu korun.
Za ně vytvořili podrobnou studii proveditelnosti a byznysové propočty, pomocí kterých společně s univerzitními ekonomy vyhodnotili, že nejperspektivnější oblasti pro vývoj látky bude právě regenerativní medicína. S nimi Enantis znovu obstál a od Evropské komise teď dostal třicet milionů korun na další výzkum.
„Bez intenzivní komunikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské prostředí a ekonomické souvislosti by projekt v této podobě nikdy nevznikl,“ zdůrazňuje prorektor MU pro výzkum Petr Dvořák.
Enantis funguje od roku 2006, univerzita s ní jako první biotechnologickou spin-off firmou MU podepsala smlouvu o spolupráci a licenční smlouvu na využívání duševního vlastnictví. Nyní kvůli náročnému výzkumu proteinů hledá k současným osmi odborníkům další zaměstnance. Díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů na velké farmaceutické společnosti.
