Mění holocaust mozky potomků těch, kteří ho přežili? Vědci z Brna přišli s unikátním výzkumem

Jan Hejl Jan Hejl
7. 2. 2017 5:30
Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brno – "Před vyšetřením na magnetické rezonanci žádáme dobrovolníky, aby měli zavřené oči a pokusili se nad ničím nepřemýšlet, což může být dost obtížné," ukazuje Monika Fňašková na bílý tubus s lehátkem. Vědci na několika monitorech sledují podrobnou strukturu mozku, účastníkům výzkumu měří i EKG.

V moderních laboratořích brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC) vědci vyšetřují přeživší holocaustu. V unikátním výzkumu ověřují, jestli se traumatizující zážitky z nacistického běsnění za druhé světové války mohou vepsat do genetické výbavy jejich potomků.

Jako první na světě do výzkumu zahrnuli i vnuky a vnučky dnes až devadesátiletých přeživších systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů ve čtyřicátých letech minulého století.

"Uvědomil jsem si, že generace přímých přeživších už odchází," vysvětluje vedoucí výzkumného týmu, profesor Ivan Rektor, proč se do bádání pustil. Že děti přeživších holocaustu mohou v důsledku traumat svých rodičů trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres, je již vědci doloženo. Brněnští neurologové se ale snaží najít biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku, které by byly u potomků patrné.

Traumata válečného období se na další generace mohou přenášet nejen geneticky, ale i sociálně. Typickým případem je, když Židé, jimž se podařilo přežít koncentrační tábory, vypráví hrůzy z války svým dětem. "Jsou tu ale lidé, kteří o svých zážitcích nikdy nemluvili. Přesto se jejich potomci potýkají s problémy," upozorňuje Rektor.

Jeho tým proto pracuje s hypotézou, že válečné hrůzy nacistů se dál vpisují do genetické výbavy potomků přeživších. "Náš výzkum je unikátní v tom, že hledáme známky tohoto biologického přenosu," dodává profesor Rektor.

94letá přeživší i dezertér z wehrmachtu

Vědci mimo tří generací rodin, které holocaust zasáhl, do výzkumu zahrnuli i kontrolní vzorek lidí bez přímé zkušenosti s traumaty ze systematického vyvražďování.

Vědci z CEITEC hledají další účastníky výzkumu o holocaustu

Brněnští vědci hledají jak přeživší holocaustu a jejich potomky, tak i lidi, kterých se nacistické běsnění za druhé světové války přímo netýkalo.

Zájemci o zařazení do studie se mohou hlásit na e-mail: [email protected] nebo na telefon 549 497 774.

"Spolupracujeme s Židovskou obcí Brno. Zatím se do výzkumu přihlásilo asi sto dobrovolníků," vysvětluje koordinátorka výzkumu Monika Fňašková v jedné z místností kruhové budovy CEITEC, která je součástí kampusu Masarykovy univerzity.

Vyšetření mimo snímkování v magnetické rezonanci zahrnuje také odběr krve nebo vyplnění dotazníku. "Dobrovolníků se například ptáme, jak často měli bolesti hlavy," upřesňuje Fňašková s tím, že vyšetření zabere zhruba tři hodiny.

Brněnští vědci už vyšetřili například 94letou přeživší holocaustu. Jako dobrovolníci se hlásí i lidé, již za války zažili jiné traumatizující zážitky. Neurologům se ozval i muž, který za války dezertoval z německého wehrmachtu a dlouho se skrýval.

"Naším cílem je shromáždit data o 40 lidech z první generace přeživších. Stejný počet pak bude tvořit kontrolní vzorek. Zatím máme data od 14 z nich. Potom zkoumáme i jejich děti a vnuky," říká Ivan Rektor.

Výsledky zhruba za dva roky

Až vědci nashromáždí data o dobrovolnících ze všech tří generací přeživších, budou je zhruba rok analyzovat. První výsledky výzkumu by měly být známé zhruba za dva roky.

Podle profesora Rektora je obtížné vytěsnit jiné faktory, které by měly vliv na odolnost proti stresu, kvůli tomu jeho tým potřebuje co nejvíc respondentů. "Prvotní výsledky ukazují, že bychom některé biologické ukazatele přenosu stresu najít mohli," odhaluje.

Rektor věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu a budou dál zobecnitelné. "Řešíme vlastně aktuální problém, protože to, co zjistíme, se bude dát aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a na jejich potomky," popisuje.

Záměr vědců pod vedením Ivana Rektora oceňuje i ředitel CEITEC Jiří Nantl. Obecně platí, že právě struktura lidského mozku – mimo například oblast vesmíru – stále patří mezi nejméně probádané pole světové vědy.

"Tento výzkum přispívá k poznání o tom, jaký mají dopad na lidi vysoce stresové zkušenosti. Může mít v budoucnu spoustu dalšího užití. Podílet se na poznání lidské mysli je velice důležité," říká Nantl.

Brněnský Středoevropský technologický institut vznikl v roce 2011 jako společný projekt šesti brněnských vysokých škol a výzkumných institucí. Jeho výzkumné týmy se zabývají například výzkumem mozku, rostlinných systémů, nanotechnologiemi nebo rostlinnými systémy.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Ústecký kraj pošle Vejprtům milion, zaměstnanci vybrali 70 tisíc korun

Radní Ústeckého kraje schválili na pomoc Vejprtům po tragickém požáru milion korun. Částku budou schvalovat v pondělí zastupitelé. Zaměstnanci krajského úřadu mezi sebou vybrali 70 tisíc korun, dnes je předají městu, ve kterém v neděli při požáru domu pro zdravotně postižené zemřelo osm mužů, 30 lidí záchranáři ošetřili. 

Milion korun z fondu pro mimořádné události má pomoci s likvidací následků požáru v domově Kavkaz. Objekt je podle statika nyní neobyvatelný, musí se vyměnit ohořelé části, vymalovat, uklidit. Lidé začnou s úklidem poté, co si dům prohlédne zástupce pojišťovny.

Ústecký kraj zajistil občanům města Vejprty, včetně klientů domova a jeho zaměstnanců psychosociální pomoc. Zástupci města mohou kontaktovat humanitární organizace, jejichž součástí jsou centra krizové intervence.

Další zprávy