Firma z Brna vyhrála vědeckou "Ligu mistrů". Dostane miliony na vývoj preparátu na rychlé hojení ran

Jan Hejl Jan Hejl
4. 1. 2017 15:02
Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.
Firma Enantis vznikla na půdě Masarykovy univerzity v Brně.
Firma Enantis vznikla na půdě Masarykovy univerzity v Brně. | Foto: Enantis

BrnoBrněnští vědci jsou krok od vyvinutí jedinečných produktů, které pomůžou při hojení těžkých ran. Díky několikaletému výzkumu na půdě Masarykovy univerzity (MU) speciálně upravili jeden typ růstového proteinu, jenž v lidském těle působí takřka zázračně – při silných popáleninách například mnohonásobně rychleji pomůže zacelit poškozenou kůži.

Biotechnologická firma Enantis, která jako vůbec jedna z prvních společností v Česku vznikla na akademické půdě, nyní na vývoj koncového produktu získala peníze z prestižního grantu SME Instrument. Od Evropské komise dostala třicet milionů korun.

„Přirovnal bych to k lize mistrů ve fotbale. Peníze z těchto zdrojů získají jen ti nejlepší z nejlepších,“ pochvaluje si David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra, které Enantisu s žádostí o grant pomáhalo. Brněnská firma má přitom jen osm zaměstnanců, přesto dokázala uspět v několikatisícové mezinárodní konkurenci jiných společností. „Peníze dostanou jen asi čtyři procenta žadatelů, z Česka jsme obdrželi finance jako jediní dvakrát,“ dodává ředitelka firmy Enantis Veronika Štěpánková.

Vědci nyní mají dva roky na to, aby pro látky, které díky úpravě vydrží působit i několik týdnů, našli vhodný nosič – například hojivé náplasti nebo krémy. Ty by mohly firmě vynést velké zisky.

„Součástí projektu je i preklinické testování, pak budeme hledat vhodného partnera, investora, který nám pomůže výsledný produkt dál testovat a později uvést do prodeje,“ přibližuje Štěpánková.

Obrovská konkurenční výhoda

Za mezinárodním úspěchem brněnských vědců stojí také odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU, jež na možné využití růstového faktoru upozornili. Pak začali spolupracovat s přírodovědci. Zkoumání nakonec převzal Enantis, spin-off firma vzešlá z univerzitního prostředí. Sídlí v prostorech rozlehlého kampusu MU v Brně-Bohunicích.

Firma Enantis, kde speciální růstové proteiny vyvíjejí, vznikla v roce 2006.
Firma Enantis, kde speciální růstové proteiny vyvíjejí, vznikla v roce 2006. | Foto: Enantis

„Řetězce proteinů si lze představit jako šňůrku s korálky. Pomocí počítačů si vytipujeme, který ze 150 korálků vyměníme, což způsobí větší stabilitu. Látka potom vydrží být aktivní v 37 stupních Celsia i po dvou týdnech,“ vysvětluje složitý postup Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MU.

Pokud by vědci bílkoviny zapřičiňující hojení ran neupravili, vydržely by v pokojové teplotě jen pár hodin. Proto je nepraktické přidávat je do krémů. „Představa, že musíte doma uchovávat krém v teplotě minus dvacet stupňů, není reálná. Stejně tak by byl náročný jejich převoz,“ dodává biochemička Štěpánková.

V tom tkví obrovská konkurenční výhoda Enantisu – na rozdíl od jiných firem nebudou do přípravků připojovat pomocné látky, ale pomocí unikátního systému samotné proteiny pozměňovat.

Peníze za složitý byznys plán

Brněnští vědci peníze z evropského grantu SME Instrument, který je určen pro malé a střední podniky, už jednou využili. V první fázi se jim mezinárodní podařilo porotu přesvědčit, že jejich záměr zkoumat látku pro hojení těžkých ran má smysl, a získali zhruba 1,5 milionu korun.

Za ně vytvořili podrobnou studii proveditelnosti a byznysové propočty, pomocí kterých společně s univerzitními ekonomy vyhodnotili, že nejperspektivnější oblasti pro vývoj látky bude právě regenerativní medicína. S nimi Enantis znovu obstál a od Evropské komise teď dostal třicet milionů korun na další výzkum.

Laboratoře Enantisu sídlí v kampusu Masarykovy univerzity.
Laboratoře Enantisu sídlí v kampusu Masarykovy univerzity. | Foto: Enantis

„Bez intenzivní komunikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské prostředí a ekonomické souvislosti by projekt v této podobě nikdy nevznikl,“ zdůrazňuje prorektor MU pro výzkum Petr Dvořák.

Enantis funguje od roku 2006, univerzita s ní jako první biotechnologickou spin-off firmou MU podepsala smlouvu o spolupráci a licenční smlouvu na využívání duševního vlastnictví. Nyní kvůli náročnému výzkumu proteinů hledá k současným osmi odborníkům další zaměstnance. Díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů na velké farmaceutické společnosti.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy