Vimperk - Odkorňování kůrovcem napadených stromů na šumavské Smrčině vrcholí. Jedná se o kompromis. Národní park Šumava chtěl kácet, ekologové z Hnutí Duha nechtěli žádný zásah.
Nejdéle do pátku tu bude práce, která odstartovala na začátku června, hotová. Za tu dobu se zde vystřídalo na padesát lidí, kteří odkornili 910 stromů. Zbývá zbavit kůry ještě 40 označených stromů. Smrky se loupou nastojato.
Tato metoda je považovaná za šetrnou k přírodě a prakticky jako jediná přichází v úvahu v oblastech spadajících pod ochranu evropských významných území Natura 2000, uvedl mluvčí Národního parku Šumava Pavel Pechoušek.
Kácení se podařilo ekologům zastavit
Správa parku plánovala proti kůrovci na Smrčině mnohem tvrdší postup, odvolávala se přitom na česko-rakouskou dohodu, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v pásmu kolem hranic. Stromy napadené broukem chtěla v době hnízdění kriticky ohroženého tetřeva kácet. Proti tomu ostře vystoupili ornitologové a ekologové z Hnutí Duha, kteří byli připraveni ilegálním zásahům zabránit.
Na jejich podnět Česká inspekce životního prostředí kácení předběžně zastavila. Zabývá se i ilegálním použitím biocidů a kácením stromů podél turistických cest v době hnízdění ptáků. Tetřevi na Smrčině v době hnízdění příliš klidu stejně neměli, ale odkorňování kmenů ekolog Jaromír Bláha považuje za kompromis.
"Díky tomu, že se nekácelo, nezničil se prales, nevznikly holiny a nepoškodil se biotop," shrnul. Podle něj by se ale v první zóně národního parku nemělo zasahovat vůbec.
Hledali se odkorňovači
Na popud Hnutí Duha vedení parku v červnu vyzvalo veřejnost k pomoci s likvidací kůrovce. Ve výběrových řízeních údajně nesehnala nikoho na odkorňovací práce.
"Na výzvu reagovalo přibližně padesát lidí, zhruba třicet z nich splňovalo podmínky, které park vypsal," uvedl ředitel parku Jan Stráský. Podmínkou byla licence pro výškové práce a živnostenský list. Každý zájemce musel mít i vlastní lezecké vybavení, loupák a další nářadí.
O tom, zda bude likvidace odkorňováním nastojato pokračovat i v jiných lokalitách, rozhodne vedení parku během letních prázdnin. "Odkornit nastojato jeden strom znamená vydat z rozpočtu parku v průměru 2000 korun," konstatoval ředitel.
Na Smrčině pracovali většinou zkušení arboristé, kteří se výškovou prací živí po celý rok. Vedle profesionálů se tam objevilo i několik studentů, kteří si přijeli přivydělat. Jedním z nich je Petr Elster z Dačic. Podle něj je odkorňování fyzicky velmi náročné. "Navíc nám práci často znepříjemňují mouchy, takže když visím pětadvacet metrů ve vzduchu, musím často pracovat s moskytiérou," uvedl Elster.
Rekordy v těžbě dřeva padaly už loni
Smrčinu u Lipna s třetím nejvyšším vrcholem Šumavy (1338 m n. m.) pokrývají zachovalé horské lesy. Na rakouské straně masivu se nachází vrchol Hochficht se známým lyžařským areálem. Jihočeský kraj spolu se starosty usiluje o vybudování skiareálu z české strany.
Loni bylo v Šumavském parku vytěženo rekordních 350 000 metrů kůrovcového dříví a správa parku podle nynějšího vedení vydala 115 výjimek ke kácení v bezzásahových zónách. Do nejpřísněji střežené první zóny ochrany přírody byl prý umožněn vstup těžařům v 56 případech.
