Českou politiku znovu rozhýbaly spory o vydání Andreje Babiše, nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?
Speciálním hostem podcastu Politická šikana byl někdejší politický marketér a podcaster Petros Michopulos. A právě jeho pohled na současnou českou politiku rámoval ostrý, místy až nemilosrdný obraz reality, ve které Andrej Babiš zůstává dominantním hráčem. Ne proto, že by byl bezchybný, ale proto, že ostatní selhávají.
Prezident mluví o vydírání, ministr zahraničí se hájí „běžnou politickou komunikací“ a premiér Babiš zůstal stranou. Zveřejněné SMS Petra Macinky, v nichž tlačil na Hrad, neotevřely jen otázku hranic politického nátlaku, ale i to, komu celá věc prospívá. „Čím víc se řeší Macinka a Hrad, tím míň se mluví o tom, co vláda reálně dělá,“ říká Radek Bartoníček v nejnovější epizodě Politické šikany.
Andrej Babiš znovu potvrdil, že hnutí ANO funguje víc jako firma než jako politická strana. Na víkendovém sněmu neměl protikandidáta, diskuze se nekonala a vedení zůstalo beze změn. Zároveň naznačil zásadní strategický obrat: už nechce hrát jen za hnutí ANO, ale počítá se spoluprací s SPD a Motoristy – a to jak pro prezidentské, tak pro senátní volby. Pro jeho spojence to ale může být likvidační.
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
Občanští demokraté mají sice nové vedení, ale staré dilema pořád zůstává. Jak se vymanit ze stínu Petra Fialy a nabídnout voličům něco víc než jen slušnost a kontinuitu? Víkendový kongres ukázal vnitřní pnutí: na jedné straně snahu vybudovat silnou značku ODS bez nálepky Spolu a zároveň spokojení s 20 procenty v příštích sněmovních volbách. Jenže – není to málo?
Na svazích pod masivy Dolomit denně sviští tisíce lyžařů, o pár set metrů níž se ale stále pracuje pomalu – se dřevem, dlátem a trpělivostí. Jihotyrolské údolí Val Gardena je dnes jedním z nejslavnějších lyžařských regionů Evropy, zároveň patří k posledním místům, kde se staré řezbářské řemeslo nepěstuje jen pro turisty, ale jako živá součást místní identity.
Cestu české delegace na Ukrajinu, vedenou ministrem zahraničí Petrem Macinkou, zastínil krátký rozhovor se sporným výrokem poslance Filipa Turka. Novinář Radek Bartoníček, který byl na místě a Turka sám vyzpovídal, popisuje, co se skutečně odehrávalo v Kyjevě i během dlouhých hodin ve vlaku.
Na krátkém videu, které se v posledních dnech šíří všemi sociálními sítěmi, je vidět mladá žena. V ruce drží zapalovač, ale nepoužije ho. Místo toho přiloží cigaretu k hořícímu portrétu nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a potáhne. Záběr trvá jen několik vteřin, jeho význam je však v íránských poměrech výbušný.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozšíření amerického území o Grónsko vyvolávají pobouření už více než rok. Koncem loňského roku Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko a sdělil, že ovládnutí největšího ostrova světa je otázkou „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Novoroční projevy letos ukázaly, jak rozdílně jednotliví politici pracují s emocemi, obavami i optimismem. Zatímco prezident Petr Pavel vsadil na klid a občanskou soudržnost, premiér Andrej Babiš (ANO) na vlastenectví, předseda sněmovny Tomio Okamura na útočnost a konflikt.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Americký prezident Donald Trump krátce před Vánoci znovu otevřel otázku anexe Grónska. Jmenováním zvláštního vyslance pro Grónsko vyslal jasný signál, že jeho zájem o převzetí kontroly nad největším ostrovem světa stále trvá. Podle Trumpových slov jde o otázku „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
