Praha/Stockholm - Institut Karolinska ve Stockholmu ohlásil letošní nositele první z nejprestižnějších cen na světě - Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získali Mario Capecchi (1937), Martin Evans (1941) a Oliver Smithies (1925).
Cenu jim porota udělila za vývoj postupů vyvolání genetických změn v myších za použití kmenových buněk z časných embryí. Díky tomu je například možné lépe pochopit vznik některých nemocí a hledat novou léčbu.
Capecchi je původem Ital, ale má americké občanství. Druzí dva ocenění se narodili v Británii; Smithies však už rovněž zakotvil natrvalo v USA.
Gen vnesený přes buňku zárodku
"Vypracovali vynikající metodu, díky které můžeme poznat funkci konkrétních genů. A to je podstatné i pro pochopení podstaty mnoha nemocí i u lidí a pro hledání léčebných postupů," hodnotí Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi, který se rovněž zabývá výzkumem kmenových buněk.
Při použití této metody vědci vyjmou kmenové buňky z myších zárodků. Kmenové buňky jsou takové, které se mohou měnit na veškeré buňky těla.
Do získaných buněk vloží nový gen (může být i lidský), anebo naopak některý gen vyřadí z činnosti. Pak buňky přenesou do dalšího myšího zárodku. Myš, která se narodí, má genetickou změnu v některých tkáních, včetně pohlavních buněk. Díky tomu ji pak může předat svým potomkům. Další generace myší mají genetickou změnu ve všech svých buňkách.
Knockoutované myši posouvají medicínu
Vědci tak získávají linie laboratorních myší, na nichž mohou sledovat, co zásah do genů způsobil ve srovnání s běžnými hlodavci.
Zvířatům, u nichž některý gen díky tomuto zásahu nefunguje, neboli je uměle umlčen, se odborně říká "knockoutované" myši.
Metoda z druhé poloviny osmdesátých let minulého století už umožňuje zkoumat více než deset tisíc myších genů, což je asi polovina genů, které savci mají.
Podstatné pro poznání dědičných nemocí
"Je to jeden z opravdu významných postupů, pomocí kterého se vědci dozvídají o činnosti konkrétního genu. Je to důležité například pro poznání určitých dědičných nemocí," říká Josef Fulka.
Ve světě dnes existuje víc než pět set linií geneticky upravených myší, na nichž vědci zkoumají choroby, které postihují lidi, například nemoci srdce a cév, poruchy nervů, ale také cukrovku a nádorové bujení.
Profesor Capecchi působí na Univerzitě v Utahu. Martin Evans, povýšený do šlechtického stavu s právem užívat titul Sir, má pracoviště na Univerzitě v Cardiffu. Profesor Smithies je spojen se Severokarolínskou univerzitou v Chapell Hill.
Každý z nich získá třetinu z Nobelovy ceny, která celkem činí deset milionů švédských korun (asi 30 milionů korun českých).
Cena bude předána ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela, švédského průmyslníka a vynálezce, který ve své závěti udělování těchto odměn významným osobnostem ustanovil.
Další ceny v příštích dnech
O dalších nositelích Nobelových cen se rozhodne v tomto týdnu: v úterý oznámí akademici laureáta či laureáty ceny za fyziku, ve středu přijde na řadu chemie, ve čtvrtek literatura. Sázkaři tipují, že největší šanci má italský autor Claudio Magris. Za ním následují australský básník Les Murray a americký romanopisec Philip Roth.
V pátek pak nejvýše ceněná trofej: Nobelova cena míru.
V pondělí 15. října bude vyhlášeno ocenění za ekonomii. To je nejnovější - přibylo až v roce 1968. Prosadila je a kapitál na jeho vyplácení poskytla švédská státní banka u příležitosti třístého výročí svého vzniku.
Oficiálně se nazývá Cena Švédské říšské banky za ekonomii na počest Alfreda Nobela. A někteří zastánci přírodních věd neradi slyší, když se jí přezdívá Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou.
Podívejte se na loňské laureáty:
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu míru dostal bankéř chudých
O "Nobelovku" se uchází 191 mírotvůrců
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu dostal turecký spisovatel
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za zničená vlákna
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za pohled do dějin vesmíru
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobel za kopie genetických informací
|
ČTĚTE VÍCE:
Obsese nového nobelisty: nezaměstnanost
