Lindau /Od našeho zpravodaje/ - "Máte Nobelovu cenu, tedy největší uznání, jaké může vědec získat. Co vás vlastně ještě pohání k tomu, abyste se vůbec o něco snažili?"

Tak zněla otázka jednoho z účastníků mezinárodního setkání studentů a mladých vědců s nositeli Nobelových cen ve městě Lindau na jihu Bavorska.

Historické centrum města Lindau leží na ostrůvku v Bodamském jezeře. Právě tady probíhají debaty účastníků setkání. | Foto: Kuratorium für die Tagungen der Nobelpreisträger in Lindau	Článek o smyslu a historii setkání v Lindau najdete ZDE.
Jedna z přednášek pro půl tisíce mladých účastníků. V tomto případě britský Nobelista Timothy Hunt shrnuje současné znalosti o příčinách vzniku nádoru na buněčné úrovni. | Foto: Josef Tuček	Debaty o tom, jestli si vědci rozumějí s veřejností, čtěte ZDE.

Vítězné peníze pro kostel

"Spolupracuji s americkým Národním ústavem pro výzkum rakoviny," odpověděl Leland Hartwell, nositel Nobelovy ceny z roku 2001. "Pomáhám shánět peníze na výzkum nádorů. Možná i díky Nobelově ceně mám větší vliv a lepší možnosti finance získat."

Günter Blobel zase připustil, že Nobelova cena se mu hodí i proto, že díky ní má víc možností působit na veřejnost. "Cítím jako povinnost vysvětlovat lidem, k čemu je věda dobrá a co už vědci znají."

Na veřejnost tento německý vědec působící v USA ostatně výrazně zapůsobil poté, co Nobelovu cenu v roce 1999 získal. Celou ji věnoval na rekonstrukci kostela Panny Marie v Drážďanech, který poničilo bombardování na konci války.

Neúspěch je začátkem úspěchu

Městské kongresové centrum v Lindau: tady se uskutečnila většina diskusí. | Foto: Josef Tuček

Mezi odborně zaměřenými debatami se účastníci občas bavili také o obecnějších věcech. A zeptali se i na to, jak si poradit s neúspěchem.

"Když si nedokážete zvyknout na neúspěch, budete zažívat těžké časy, protože neúspěch je součástí bádání a je mnohem častější než nové objevy," připomínal profesor Blobel.

"Prohru zažil každý," navázal další nositel Nobelovy ceny Timothy Hunt. Tento Angličan studoval na univerzitě v Cambridgi. "Pak jsem tam chtěl získat místo v jednom ústavu a nevzali mě. To si dovedete představit, že jsem zuřil... No, a stejně jsem později v Cambridgi přes dvacet roků pracoval..."

"Jistě, neúspěch je docela dobrým startem k úspěchu," reagoval profesor Blobel. "Neúspěch vás totiž stimuluje, vede k vyšším výkonům. Když nemáte peníze na výzkum, musíte přijít s novými nápady a dobrými myšlenkami, aby vám na jejich uskutečnění někdo dal grant."

Zkoumejte, jak svět funguje

Zkušení vědci pak ještě připomněli: Zdánlivý neúspěch pokusu, který dopadl jinak, než experimentátor předpokládal, může také znamenat, že se badatel dostal k něčemu úplně novému. Jen to musí rozpoznat.

Debaty se z kongresových sálů přesouvaly i na chodby. na snímku skupinka disktujících kolem profesora Craiga Mella. | Foto: Josef Tuček

"Však se také naší práci říká 'rí-séč'," poznamenal za smíchu publika další z nositelů Nobelovy ceny Craig Mello. Svou výslovností změnil anglické slovo research (výzkum) na re-search (opakované, stálé  hledání).

Na přímou otázku, jak to má mladý vědec udělat, aby jednou taky dostal Nobelovu cenu, dali slovutní badatelé několik dobrých, leč obecných rad. Třeba že výzkumník musí být "vášnivě trpělivý". Nebo že musí pochopit, že podobně jako je politika uměním možného, je věda uměním řešitelného. Takže cena čeká na toho, kdo přijde v tu správnou chvíli, kdy dosažené poznání umožní vyřešit nový významný problém. Připustili ovšem, že se nedá předem vytipovat, ve kterém oboru a kdy ta správná chvíle přijde...

Jednoduše pak poradil Timothy Hunt: "Prostě se snažte přijít na to, jak svět funguje."

Jestli se někomu ze zúčastněného půl tisíce studentů a čerstvých absolventů vysokých škol skutečně podaří posunout poznání o světě kolem nás natolik, že si pak ze Stockholmu odveze nobelovskou medaili, se uvidí až za pár desítek let. Třeba o tom pak zase v Lindau povypráví svým potenciálním nástupcům.