Íránka s Nobelovou cenou: Svobodu za cenu války? Ne!

Martin Novák Martin Novák
7. 10. 2007 13:52
Disidentka Širín Ebadíová hovořila s Aktuálně.cz

Praha - Jedenáctého ročníku mezinárodní konference politiků, ekonomů, filozofů a obhájců lidských práv Fórum 2000 se na pražském Žofíně účastní poprvé také host z Íránu.

Pozvání Václava Havla přijala nejznámější iránská disidentka, kritička prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a nositelka Nobelovy ceny míru za rok 2003 Širín Ebadíová.

Šedesátiletá právnička, která často v procesech hájí politické vězně, bojuje za zrovnoprávění žen a stala se jakousi ikonou íránské demokratické opozice, poskytla v Praze rozhovor Aktuálně.cz.

A: Svět má v současnosti velké obavy z íránského jaderného programu, hlavně Spojené státy a Evropa. Je podle Vás tento strach opodstatněný a oprávněný?

V Íránu jsou všechna rozhodnutí činěna za zavřenými dveřmi. Takže já mohu těžko hovořit o tom, jak to s tímto programem ve skutečnosti vypadá. Právě to je ale problém, na který se snažím spolu dalšími lidmi upozorňovat. Že v Íránu se vše rozhoduje za zavřenými dveřmi. Proto žádáme demokracii, aby všichni měli možnost se vyjádřit  a spolurozhodovat.

A: Je podle Vás současný režim schopen se transformovat v demokracii a v systém, který dá všem Íráncům možnost vyjádřit své názory a podílet se na rozhodnutí o jejich zemi ?

Samozřejmě by mohl, ale otázka zní, zda chce, nebo nechce. Bude mít vetší sklon ke změnám, pokud na něj lidé budou tlačit. Pokud bude pod tlakem.

Širín Ebadíová v pražské hotelu Alcron.
Širín Ebadíová v pražské hotelu Alcron. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

A: Obáváte se, že Spojené státy na Írán zaútočí kvůli jeho jadernému programu a podezření, že usiluje o jadernou bombu ? 

Předpokládat, co se v tomto případě stane, je těžké. Záleží to na mnoha faktorech. Například na situaci v Afghánistánu a Iráku, na postoji Organizace spojených národů. Záleží na vývoji vztahů mezi Íránem a dalšími zeměmi.  

Ale řeknu vám jako Íránka toto. Íránci mají velmi kritický názor na současnou íránskou vládu a na způsob, jakým vládne. V Íránu není demokracie, nejsou respektována lidská práva. A cenzura je velmi tvrdá, nedá se svobodně hovořit. Situace pro ženy je velmi špatná, nemají rovnoprávné postavení s muži. Írán je bohatá země, ale lidé jsou pořád chudší a chudší. 

Ale jakkoliv jsou Íránci kritičtí ke své vládě, není úkolem amerických vojáků, aby to za ně řešili. V Íránu si lidé nepřejí, aby Amerika použila sílu vůči Íránu. Nechceme, aby se naše země stala druhým Irákem.

A:Díváte se tedy kriticky na doktrínu amerického prezidenta George Bushe, který se snaží zvenčí prosazovat na Blízkém východě demokracii?

Svoboda a demokracie se nedají nasypat na hlavu lidí jako bomby.  Íránci potřebují demokracii, ale musejí se o to zasadit sami. Nechtějí a nepotřebují na to americkou armádu.

Něco Vám připomenu. Saddám Husajn v roce 1980 zaútočil na Írán a začal osm let trvající válku. V této válce Amerika a její spojenci Saddámovi pomáhali. Dodávali mu moderní zbraně. Bushův bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld si tehdy potřásal v Bagdádu rukou se Saddámem a říkal mu, jak ho podporuje. Film i fotografie z tohoto setkání existují, můžete si je najít.  Když už Saddáma nepotřebovali, řekli, že má zbraně hromadného ničení a že musí odejít. Když zaútočili na Irák a hledali tyto zbraně, nenašli je a najednou začali říkat, že útočili kvůli zavedení demokracie v Iráku.

Samozřejmě věřím tomu, že v Iráku se uskutečnily demokratické volby. Ale Saddám přece nebyl jediný diktátor. Na světě je jich plno. Ale u Saddáma byla ropa, jiní diktátoři jí nemají.

A: Na Západě se hodně diskutuje o prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi a jeho výrocích. Jaká je ve skutečnosti jeho popularita v Íránu ?

Širín Ebadíová se zasazuje především za svobodu slova a za práva pro íránské ženy.
Širín Ebadíová se zasazuje především za svobodu slova a za práva pro íránské ženy. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Odpovím Vám statistikou. Volit v posledních volbách mohlo 49 miliónů lidí. Ale hodně jich hlasování bojkotovalo. Ve druhém kole voleb pro něj hlasovalo čtrnáct miliónů lidí.Takže si spočítejte, kolik lidí ho nevolilo. V předchozích volbách pro bývalého prezidenta Chátamího hlasovalo 22 milionů Íránců.

Ahmadínežád toho lidem v předvolební kampani mnoho nasliboval. Že se budou mít lépe, že povedou lepší život. Mnoho z těch, kteří mu dali hlas, jeho slibům uvěřilo. Ale on vůbec tyto sliby nedodržel, ani nemohl, protože byly nerealistické. Místo toho se v Íránu neustále zdražuje. A situace na poli lidských práv se prudce zhoršuje. Stoupá počet poprav, přitvrzuje se cenzura. Zvýšil se počet politických vězňů. To všechno se podílí na tom, že Ahmadínežádova obliba dál klesá.

A: Může se podle Vás ještě předchozí reformně naladěný prezident Chátamí vrátit do vysoké politiky ? (Chátamí byl prezidentem v Íránu v letech 1997 až 2005 a zpočátku svým reformním programem vyvolal zejména mezi mládeží a intelektuály naděje na změny směrem k demokracii a svobodě projevu. Prezidentovi odpůrci ve vedení země však jeho program blokovali - pozn. red.)

Já nikdy nesázím nebo nespoléhám na jednoho člověka. To, co Írán potřebuje, jsou reformy, aby se dostal z nynější krize. Toto století není stoletím revolucí. Revolucí nikdy nikdo nic nezíská

A: Hodnotíte Chátamího éru pozitivně ?

Pozitivní hodnocení je široký pojem. Samozřejmě když ho srovnáme s Ahmadínežádem, tak byl rozhodně lepší. Ale z hlediska změn, které lidé žádali, ho nemohu hodnotit moc pozitivně. Já jsem v době, kdy byl prezidentem, seděla ve vězení. Mnoho dalších lidí bylo ve vězení za to, co říkali. A Chátamí vždy jen tvrdil, že je mu to líto, ale nic neudělal. Jediný rozdíl oproti  dnešku je, že  Ahmadínežád neříká, že je mu to líto.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Basketbalisté v generálce před kvalifikací na OH porazili Tunisko

Čeští basketbalisté završili generálku před olympijskou kvalifikací vítězně, když porazili v posledním utkání na turnaji v Hamburku Tunisko 85:55, a obsadili konečné třetí místo. Nejlepším střelcem zápasu byl Martin Peterka s 18 body, dalších 14 přidal Patrik Auda. Svěřence Ronena Ginzburga čeká v příštích dnech závěrečné soustředění v Praze a do dějiště kvalifikace v kanadské Victorii odcestují 25. června. První duel s Tureckem tam absolvují 1. července.

"Každý zápas, co jsme odehráli, nám dal hodně zkušeností. Času na tréninky jsme měli málo, ale myslím, že tenhle turnaj byl super. I když jsme některé zápasy prohráli, dalo nám to hodně zkušeností a dobře nás to připravilo na zápasy v Kanadě," uvedl v tiskové zprávě Auda, který se zotavil po zranění kotníku. "Těch pár dní volna a rehabilitace, které jsme měli s fyzioterapeuty, mi pomohly. Teď už jsem skoro stoprocentní na další dny, které budeme trénovat a hrát," uvedl Auda.

Češi, kteří se na turnaji představili bez hlavních hvězd Tomáše Satoranského, Jana Veselého, Jaromíra Bohačíka nebo Vojtěcha Hrubana, se snažili proti Tunisku napravit porážky s Německem (62:95) a Itálií (71:83). V úvodní čtvrtině se dostali díky 11 bodům Martina Peterky do šestibodového náskoku, soupeř ale ještě v závěru hracího období srovnal na 20:20.

Vyrovnaný boj pokračoval i ve druhé části, kdy Češi měli sice dál vysokou úspěšnost střel za tři body, soupeř ale s nimi stále držel krok. Klíčovou sekvenci proto Ginzburgův výběr zaznamenal hned po přestávce, kdy se po 13 bodech v řadě dostal do vedení 57:38. K Peterkovi se střelecky přidal Auda nebo Ondřej Sehnal.

"Po těch dvou prohrách to bylo těžké a tři zápasy ve třech dnech nás stály hodně sil. Celou dobu jsme to chtěli dotáhnout do konce a udělat vše pro to, abychom vyhráli. V poločase jsme se ještě trochu vyhecovali, že jsme chtěli zápas opravdu dotáhnout do vítězného konce," objasnil Auda.

V tuniském týmu byl následně vyloučen po pěti faulech osmibodový Salah Medžri, nicméně hvězda afrického celku se s verdiktem rozhodčích nehodlala smířit a v dalším průběhu zápasu se neustále vracela z kabiny na palubovku. Medžrimu musel nakonec domluvit i trenér Dirk Bauermann.

"Tak už to někdy bývá, že druhý tým, který prohrává, nemá co ztratit a začne hrát tvrději. Myslím si, že jsme to ustáli dobře až do konce," doplnil Auda

Třetí čtvrtinu Češi nakonec vyhráli 27:6 a náskok do závěrečného klaksonu navýšili na rozdíl 30 bodů. Na turnaji skončili s jednou výhrou třetí, Tunisané pořadí uzavřeli. O vítězství se od 20:30 utkají domácí Němci s Itálií.

Přípravný turnaj basketbalistů v Hamburku:

ČR - Tunisko 85:55 (20:20, 42:38, 69:44)

Nejvíce bodů: Peterka 18, Auda 14, Sehnal 12 - Mamáví, Mabruk a Hadidane po 9. Fauly: 24:25. Trestné hody: 18/13 - 18/8. Trojky: 12:3. Doskoky: 42:28.

20:30 Německo - Itálie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bruce Springsteena na Broadwayi neuslyší lidé naočkovaní AstraZenecou

Slavný americký písničkář Bruce Springsteen bude od příští soboty 26. června opět vystupovat na newyorské Broadwayi se svou komorní show Springsteen on Broadway, kde hraje na kytaru i klavír, vypráví nebo čte úryvky z autobiografie. Jak ale informoval britský deník Guardian, do sálu smí jen lidé naočkovaní dvěma dávkami vakcíny Pfizer-BioNTech a Moderna nebo jednou dávkou Johnson & Johnson. Ti, kdo dostali vakcínu AstraZeneca, rozšířenou ve Velké Británii a Kanadě, pořadatelé dovnitř nevpustí. AstraZenecu pro použití v USA dosud neschválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.

Opatření kritizuje třeba kanadský deník Toronto Star. "Show must go on. Ale vás, co jste dostali AstraZenecu, nikdo nezval," napsal list, podle nějž tak Springsteenovu show nemohou vidět Kanaďané či Britové, kteří byli naočkovaní doma, ale pohybují se v USA.

Posluchači budou smět zaplnit všech 1710 míst v sále divadla St. James Theatre, respirátory uvnitř nejsou povinné.

Zdroj: Guardian
Další zprávy