Maturitu i přijímačky zvládneme, zní ze škol. Obávají se ale studijní morálky dětí

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 3. 2020 19:58
Ministr školství Robert Plaga vystoupil na dlouho očekávaném brífinku a učinil přítrž nejrůznějším spekulacím a fámám ohledně toho, jak budou letos probíhat maturity a přijímací zkoušky, popřípadě zda výuka nezasáhne i do prázdnin. Co si o jeho rozhodnutích myslí odborníci? A jak nahlížejí na současnou krizovou situaci? Co udělá se žáky?
Koronavirová epidemie a zavření škol ovlivní i podobu maturit a přijímacích zkoušek.
Koronavirová epidemie a zavření škol ovlivní i podobu maturit a přijímacích zkoušek. | Foto: Shutterstock.com

Zeptali jsme se experta na vzdělávání, ředitele  gymnázia, ředitelky základní školy či učitele češtiny. Přivítali především, že ministr konečně vystoupil. Doposud se totiž ke školství vyjadřovali ministři jiných resortů či odborníci na zcela jinou problematiku.

Okleštěné maturity

Ministr Plaga oznámil, že pokud by se středoškoláci vrátili do škol do 1. června, maturity by se konaly, ale maturanti by letos nemuseli psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by mohly vyhodnocovat školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. Kdyby se školy otevřely až po 1. červnu, maturity by již být neměly a známky by se dělaly z posledních tří vysvědčení.

"Pokud se děti vrátí do konce května do školy, jsme maturity schopni zvládnout, zvláště když zmizí písemné zkoušky, které to hodně protahovaly. Proto bývají hodně předsazené před další zkoušky. Považujeme to za dobrý model," říká ředitel Gymnázia Nymburk a bývalý šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.  

Asociace by však ráda změnila rozhodnutí přenést hodnocení didaktických testů z testovací společnosti Cermat na školy. "K tomu podle mě není důvod, nic to neurychlí. Hodnocení v Cermatu až tak dlouho netrvá, u nich jde o počítačovou záležitost, zatímco u nás bychom to dělali ručně podle šablony. Kromě toho budeme zavaleni doháněním úkolů po dlouhé pauze," vysvětluje. Na vyhodnocení prý navíc není spěch, neboť i vysoké školy musí posunout termíny přijímacích zkoušek.

Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk a někdejší šéf Asociace ředitelů gymnázií.
Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk a někdejší šéf Asociace ředitelů gymnázií. | Foto: EDUin

S přesunem hodnocení maturitních testů na školy nesouhlasí ani Josef Soukal, učitel češtiny na Gymnáziu Ústavní v Praze a předseda Asociace češtinářů.  Kromě rychlosti upozorňuje i na další možné problémy. Obává se, že výrazně vzroste chybovost hodnocení.  "Otevřené úlohy hodnotili nezávisle na sobě vždy dva k tomu vyškolení hodnotitelé - tzv. rateři, pokud se neshodli, řešila problém supervize. A bohužel vzroste i možnost podvodů," domnívá se.

Soukal nesouhlasí rovněž se zrušením slohové části maturit. "Psaný projev je prostě nepominutelnou součástí všech jazykových oborů." Ministr by podle něj měl dát školám protentokrát na výběr, jak maturitu zrealizují. "Hlavními výsledky jeho řešení budou, že se ušetří za centrální hodnocení, maturity se pro žáky výrazně usnadní a hodnocení se zcela deobjektivizuje," tvrdí.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel centra pro vzdělávání EDUin a lektor učitelů a ředitelů, se obává, že pokud se půjde do škol až koncem května a maturity se budou konat až tři týdny poté, šlo by už o konec června. "A to se stále bavíme o státní části, ještě se také musí odmaturovat ústně. S tím by školy mohly mít problém," upozorňuje.

Jiří Kuhn také doporučuje stanovit termín k ukončení termínu klasifikace maturitního ročníku, ideálně například k 30. dubnu, aby se maturantům mohlo včas dát ročníkové vysvědčení. "Buď z klasifikace za druhé pololetí, a pakliže známky nebudou, tak vzít známku z prvního pololetí. Nicméně učení i v současných složitých podmínkách probíhá, nejde o žádné prázdniny a pokyny ředitelů k učitelům maturitních ročníků jsou takové, aby učili tak, aby měli z čeho uzavřít klasifikaci."

Přijímačky na střední školy: Jeden pokus a dost

Podle rozhodnutí ministerstva školství by se přijímací zkoušky na střední školy uskutečnily nejdříve dva týdny po otevření škol a probíhaly by pouze v jednom regulérním termínu a jednom náhradním. Děti by tak měly jen jeden pokus, oproti dřívějším dvěma, kdy se jim navíc na obě školy počítal lepší výsledek z každého předmětu. Odborníci se shodují, že logisticky by asi nebylo možné uspořádat dvě kola. A pozitivně hodnotí i dvoutýdenní pauzu mezi návratem do školy a testem.

Ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková.
Ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková. | Foto: Jitka Polanská,Rodiče vítáni

"Přijde mi to rozumné. Je to doba, kdy už se uchazeči o střední školy snad dostanou do nějakého režimu. Zatím mám od řady rodičů informace, že to je největší problém domácí výuky - donutit děti, aby si rozvrhly práci a splnily zadané úkoly," říká ředitelka sportovně zaměřené ZŠ Eden v pražských Vršovicích Jana Churáčková.

Miroslav Hřebecký z EDUinu upozorňuje, že od ministra nezaznělo, co by se stalo, pokud by se do začátku prázdnin do školy nešlo, jak by pak přijímačky probíhaly. Zkrouhnutí řízení pouze na jeden pokus z časových důvodů chápe.

"Následkem toho ale bude o to více záležet na jediném okamžiku a bude to pro dítě ještě více stresující. Nerovnosti ve školství a dopad socioekonomického statutu rodiny tímto opatřením ještě více zvětšíme," doplňuje.

Josef Soukal, šéf Asociace češtinářů
Josef Soukal, šéf Asociace češtinářů | Foto: DVTV

Podle Josefa Soukala to znevýhodní zejména žáky pátých tříd, kteří se hlásí na osmiletá gymnázia. "Tady záleží na každém detailu a jednorázová zkouška je tu ta nejméně spolehlivá." Domnívá se rovněž, že ministr měl opatření komunikovat se zástupci ředitelů ze všech typů středních škol. Na velkou část z nich se podle něj dostanou všichni uchazeči, nechápe tedy, proč jsou i tentokrát zkoušky nutné také zde.

"Možná by bylo lepší dát podstatně větší pravomoc ředitelům škol, například právě o rozhodnutí, zda zkouškou přijetí podmínit. Část žáků a škol tak mohla být v klidu. I zbylé školy by pak mohly mít třeba možnost přijmout část uchazečů na základě čistě svých kritérií," myslí si.

Učit, ne jen zadávat úkoly

V projevu ministra Plagy zazněla také výtka, že učitelé nemají žáky přetěžovat a zadávat jim velké množství úkolů včetně zcela nové látky k samostudiu, protože tím přetěžují i jejich rodiče, kteří mají svou práci.  

"Troufám si říct, že to není případ naší školy. Rodiče nám většinou volají, že nás obdivují a že si naši práci konečně dovedou představit. Ale některé kolegyně, které jsou zároveň matkami žáků z jiných škol, říkají, že někteří učitelé zadávají skutečně velké objemy učiva. A jedná se i o kapitoly učiva, které je potřeba složitě vysvětlit a rodiče si s tím neporadí. Pak to zbytečně zahušťuje pracovní atmosféru v rodině," domnívá se Jana Churáčková, ředitelka ZŠ Eden.

Ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn to označuje za zcela správný apel ministra školství na učitele, aby se drželi v rozumných mezích. "Není povinností rodičů vysvětlovat dětem derivace, ani je učit španělštinu, nelze na ně ani přenášet odpovědnost za to, že doučí prvňáčka vše potřebné. Učitel by měl v dané chvíli skutečně učit a nejen zadávat úkoly a kontrolovat, jestli to žáci odevzdali včas. Měl by být dětem k ruce, vysvětlovat, odkazovat na zdroje."  Samostudiem se podle něj dá pokrýt týden, ale ne dva měsíce.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin
Miroslav Hřebecký, programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin | Foto: Aktuálně.cz

Že by vyučování na dálku nemělo být jen o zadávání práce, se domnívá i Miroslav Hřebecký. "Poslat e-mailem rozsah látky, z níž si žák má udělat výpisky, to je pravěk, pohybujeme se na té nejnižší úrovni, to bych snad ani distanční výukou nenazýval. Někteří učitelé se nedokážou odpoutat od frontální výuky, pouze jí provádějí online a ještě si pak stěžují, že jsou zavaleni emaily." Kdyby pedagogové vše vyřešili v rámci virtuální třídy, ušetřilo by jim to podle jeho slov spoustu času a vše by se zjednodušilo a zpřehlednilo.

S online výukou nicméně nesouhlasí češtinář Josef Soukal, upozorňuje, že v mnoha rodinách mají rodiče home office, takže sami potřebují počítač pro svou práci, a víc přístrojů leckde nemají. "I proto se posílají e-mailem či pomocí školních aplikací studijní materiály, které by ale měly být určeny primárně dětem, ne rodičům," dodává.

Dotazník k výuce na dálku
Autor fotografie: Shutterstock

Dotazník k výuce na dálku

Společnost Kalibro, jež se zaměřuje na srovnávací testy a průzkum školství, zjišťuje, jak dobře online výuka funguje. Chce tím dát školám i státu zpětnou vazbu. Prosí proto rodiče, učitele, žáky a studenty o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku. (Pokud mají rodiče více dětí ve školním věku, nechť vztahují své odpovědi k tomu dítěti, se kterým tráví v současné době výukou na dálku nejvíce času.) 

Pokud byste měli zájem o uspořádání tohoto šetření v rozšířené verzi přímo ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě, ozvěte se na [email protected], případně telefonicky na číslo 724 05 83 83. 

Dotazník pro mladší žáky (1. - 5. ročník ZŠ, vyplňují s rodiči)

Dotazník pro starší žáky (6. - 9. ročník ZŠ, Gymnázia a ostatní SŠ)

Dotazník pro rodiče

Dotazník pro učitele

Obnovit dětem studijní návyky bude nejtěžší

Všichni oslovení přivítali ujištění ministra školství, že žádný scénář nepočítá s protáhnutím výuky i přes část letních prázdnin. To by mělo význam jedině v momentě, pokud by nyní měli žáci i učitelé volno. Jelikož ale učitelé pracně najíždějí na distanční výuku a děti si zvykají na samostudium, stojí je to většinou více sil než běžná škola. Letní odpočinek tedy bude rozhodně na místě.

Rozhodně se neobávají, že by dva měsíce tohoto zvláštního režimu zanechaly nějakou nesmazatelnou ztrátu v objemu výuky. Za mnohem větší problém označují studijní návyky dětí. "Nejhůře na tom bude asi morálka dětí. Dosud měly den přesně rozvržený - teď vstanu, teď jedu do školy, tam budu pracovat, pak jedu na kroužek. Přišly i o řadu sportovních aktivit, ne každý uběhne maraton na balkoně, jak jsem někde četla. Až se do školy vrátí, bude jim minimálně čtrnáct dní trvat, než se ‚zahřejou do provozní teploty‘," říká Jana Churáčková.  

"Je to podobné jako u dlouhodobě nezaměstnaných, ti také většinou nemají problém se zvládnutím samotné práce, ale spíše s pracovními návyky jako vstávat, upravit se a jít včas do práce, mít pravidelný denní režim. I u žáků je podstatné, aby si zachovali nějakou pravidelnost a režim."

Problém vidí také v tom, že děti ztrácejí sociální kontakty, neboť nemohou chodit do školy, ale ani na kroužky či prostě jen s kamarády ven. "Často za celý den nevidí nějakého vrstevníka. O to více je důležité, aby s nimi učitelé byli v pravidelném kontaktu v on-line prostředí a poptali se je i na život a na to, jak vše zvládají."

Miroslav Hřebecký rovněž varuje, že samostudium a vyučování na dálku může ještě zvětšit rozdíly ve vzdělávání. "Obávám se, zda učitelé, zavalení e-maily, neřeší jen ty, kteří jim píšou a odpovídají. Měli by totiž taky řešit ty, které se za celou dobu neozývají a ty, které ani nemají čím se ozvat, protože rodina je sociálně slabá. Růst nerovností se extrémně znásobí."

Video: Pokud nezačne škola do 1. června, maturity nebudou. Prázdniny nezkrátíme, řekl Plaga

Návrat dětí do školních lavic je reálný ve druhé polovině května, oznámil ministr školství Robert Plaga. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy