


O krevní plazmě panuje řada omylů. Co o ní Češi ví a čím si nejsou jistí?

Krevní plazma je tekutá složka krve, ze které se vyrábějí životně důležité léky – často pro pacienty s vrozenými poruchami imunity, poruchami srážlivosti krve nebo se vzácnými onemocněními. Průzkum společnosti Takeda, která tyto léky vyrábí, ukázal, že většina české veřejnosti (85 %) ví o využití plazmy ve farmacii. Přesto však stále přetrvává řada mýtů.
Mýtus 1: Plazma se používá hlavně v akutních stavech
Skoro polovina lidí si myslí, že největší využití plazmy je v akutní medicíně (např. při popáleninách, masivních ztrátách krve nebo po nehodách). I když i zde má své místo, dlouhodobě ji nejčastěji užívají pacienti s poruchami imunity nebo například vzácnými onemocněními.
Jak by život bez moderních léků vypadal, se dá velmi dobře představit na poruchách obranyschopnosti.
„Takoví pacienti jsou velmi náchylní k infekcím. Museli by se dlouhodobě izolovat, být doma, protože i sebemenší infekce, jako je úplně běžné nachlazení nebo chřipka, by pro ně mohly být rizikové. Léky z krevní plazmy těmto lidem umožňují vracet se do běžného života, chodit do školy nebo do práce, sportovat. Nic z toho by pro ně jinak možné nebylo,“ vysvětluje Barbora Balzerová, ředitelka oddělení pro terapie z plazmy ve společnosti Takeda.
Mýtus 2: Léky vzniknou rychle
Proces výroby léku z plazmy trvá průměrně 9 až 12 měsíců. To ale ví jen necelá desetina Čechů. Největší část dotazovaných (37 %) si nebyla jistá a odpověděla, že neví.

Mýtus 3: Plazmu lze vyrobit uměle
Výroba moderních léčiv z plazmy je plně závislá na dárcích. To ví jen polovina Čechů. Čtvrtina se domnívá, že plazmu lze částečně nahradit, a 2 % věří, že je možné ji zcela vyrobit v laboratoři. Bez dárců by zkrátka léky z krevní plazmy nebyly.
Mýtus 4: Potřeba plazmy klesá
Podle expertů potřeba plazmy spíše roste. Není to však tím, že by vzácných onemocnění v populaci přibývalo, ale zlepšuje se diagnostika.
„Existují totiž i poruchy imunity získané v průběhu života neboli sekundární. S těmi se v poslední době setkáváme stále častěji. Jde například o lidi, kteří porazili rakovinu, ale onkologická léčba jim narušila imunitu. Jak se zlepšují léčebné postupy při léčbě onkologických onemocnění, bude patrně těchto lidí přibývat,“ vysvětluje Balzerová.
Léky z krevní plazmy umožňují těmto lidem vracet se do normálního života.
Mýtus 5: Stačí navýšit kapacitu
Při výrobě léků není možné jednoduše zvýšit výkon výrobní linky. Je potřeba brát v úvahu, že je plně závislá na dobrovolných dárcích a celý proces není možné urychlit. Dodávání léků tak vyžaduje pečlivé plánování.
„Při výrobě léků z plazmy musíme plánovat v horizontu let, abychom dokázali dostatečně pokrýt potřeby pacientů. Musíme přitom zvažovat množství dárců plazmy, bezpečnostní procedury i to, kolik asi nových pacientů bude takovou léčbu potřebovat. V tomto ohledu v Česku výborně funguje koordinace soukromého sektoru, nemocnic i státních institucí. Díky tomu se léky dostávají včas k pacientům, kteří jsou na léčbě z plazmy závislí,“ uzavírá Balzerová.
C-ANPROM/CZ/NON/0053



Vedení Univerzity Karlovy jedná s bývalým proděkanem Katolické teologické fakulty Alešem Prázným o jeho možném návratu do vedení fakulty. Mohl by se opět stát proděkanem. V pátek to uvedla mluvčí univerzity a členka kolegia rektora Michaela Lagronová.



Německá tajná služba bude dál sledovat stranu Alternativa pro Německo (AfD), protože jsou v ní proudy, které se staví proti demokratickému zřízení země. Řekl to v pátek německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na čtvrteční rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem.



Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes bude ve městě Chappaqua ve státě New York svědčit za zavřenými dveřmi před sněmovním výborem pro dohled, který vyšetřuje kauzu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a síť jeho kontaktů. Jeho manželka Hillary Clintonová svědčila před výborem ve čtvrtek.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po pátečním telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. V tuto chvíli není zřejmé, zda Robert Fico pozvání přijal.



Soud v pátek vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky do vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce mladoboleslavského okresního soudu Tomáš Křivský uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by osmasedmdesátiletý Balda opakoval jednání, pro něž byl stíhán.