Lysá nad Labem je historické sídlo nedaleko Nymburka, které zmiňuje už Kosmova kronika. V desetitisícovém městě se nachází zámek, areál bývalého kláštera, historické náměstí a také úrodná polabská nížina. Na východním okraji Lysé pak městu patří lokalita, kde se podle jedněch nachází mokřad Žabák, jenž blahodárně zadržuje vodu v krajině a dává útočiště desítkám vzácných a ohrožených živočichů, podle druhých jde vlastně jen o podmáčenou louku, která by se měla vysušit a zastavět něčím užitečnějším.
Zastánci mokřadu pocházejí ze sdružení opozičních stran Lysá nás spojuje, části občanů, ale i vědecké obce, jeho odpůrci se rekrutují z vedení radnice, které vládne ČSSD, ODS a ANO s podporou zastupitele za KSČM. To chtělo Středočeskému kraji za symbolickou jednu korunu lokalitu ponechat, aby zde mohl vybudovat areál Svět záchranářů, kde by se cvičily složky integrovaného záchranného systému a chodili by sem za osvětou i běžní občané nebo školáci.
"Dnes je území využíváno jako louka a na části byla vysázena náhradní výsadba," vysvětloval loni v květnu někdejší starosta a nynější první místostarosta Jiří Havelka. "Územím protéká vodní tok. Na jaře letošního roku došlo na trase vodního toku k ucpání propustku pod komunikací a tím nedocházelo k řádnému odvodnění. Tato situace způsobila zaplavení louky a tak se vytvořilo zdání mokřadu. Po vyčištění propustku se situace vrací k normálu," dodával.
S pohledem, že by šlo jen o dočasně podmáčenou louku, však nesouhlasí přírodovědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd. "Této lokality jsme si všimli již před několika lety, neboť se tu vyskytuje velké množství vodních ptáků a dalších mokřadních živočichů a také mokřadních rostlin," říká zoolog Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Všechny tyto druhy vázané na mokřadní plochy by se tu podle odborníků nemohly vyskytovat, pakliže by nešlo o takzvaný periodický mokřad, který se pravidelně na podzim zaplavuje vodou a v létě zase vysychá. K takovému střídání podmínek jsou zde žijící organismy uzpůsobené.
"Z historických map je patrné, že se vždy jednalo o podmáčené území. I z vyprávění pamětníků je zřejmé, že na tomto území nebylo i přes provedenou melioraci možné kvůli vysoké hladině podzemní vody provádět intenzivní zemědělství," líčí Martin Tužinský ze spolku Lysá nás spojuje a místní organizátor přírodně-poznávacích a společenských akcí.
Důkazem je podle něj i fakt, že toto území bylo v historii opakovaně předmětem odvodňovacích prací. "Za socialismu byly snahy území zemědělsky využívat, ale nepříliš úspěšné. V posledních desetiletích je plocha v letních měsících sečena jako louka," dodává.
Samotnou existenci mokřadu zpochybňuje i starosta Karel Otava (ČSSD), který v nedávné reportáži České televize uvedl, že i když už 45 let bydlí tři sta metrů od lokality, v životě o něčem takovém neslyšel. "To, že o něm nikdy neslyšel, ač tam tak dlouho bydlí, není ale argument pro to, že by tam mokřad neexistoval. Ostatně o něm nevědělo plno obyvatel, a když se dozvěděli od biologů provádějící zde výzkum, kolik je tam vzácných živočichů, bylo to tam jak na safari," usmívá se Tužinský.
Vědci našli desítky vzácných živočichů
V červnu 2020 zde přírodovědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd či polabských muzeí uskutečnili podrobný výzkum, při němž napočítali osmdesát druhů ptáků, přičemž polovina z nich tu i hnízdila, 75 druhů střevlíkovitých brouků, čtyři druhy obojživelníků, dva druhy plazů, desítku savců a více než sto druhů rostlin. Mezi zdejšími živočichy objevili dvacet ohrožených, 22 silně ohrožených, a dokonce pět kriticky ohrožených druhů. Padesátka zdejších organismů je zapsána v Červené knize ohrožených druhů České republiky.
"Zaznamenali jsme zde například čírku modrou, což je u nás prakticky vyhubený druh kachny, nebo dudka chocholatého, kriticky ohroženého ptáka, který v Česku hnízdí jen vzácně," popisuje Lučan. Podle něj je navíc zřejmé, že toto území má velkou hodnotu z pohledu ochrany přírody nejen kvůli ochraně cenných mokřadních druhů, ale i "kvůli potřebě zadržování vody v krajině v kontextu aktuálních problémů spojených s klimatickou změnou". Jako cennou označuje lokalitu i ministerstvo životního prostředí či Agentura ochrany přírody a krajiny.
Možná je příroda i výstavba, tvrdí město
Město v lokalitě vlastní 176 tisíc metrů čtverečních pozemků, šest tisíc chce využít na plánovaný silniční obchvat a dalších 80 tisíc mělo padnout na areál Svět záchranáře, z něhož ale po odporu veřejnosti Středočeský kraj ustoupil.
Radnice vlastní i navazující pozemky a ty byla loni v květnu dle slov místostarosty Jiřího Havelky ochotná uvolnit "pro vybudování opatření zadržující vodu v krajině". "Je tedy zřejmé, že do území je možné umístit oba projekty, které budou ku prospěchu města i kraje," doplnil tehdy.
Podle občanské iniciativy Lysá nás spojuje by ale tak velký zásah do krajiny, jakým měl být chystaný areál a vyasfaltování velké plochy pro parkoviště, přirozený mokřad zcela zničil. Na navrhovaném území by šlo vybudovat maximálně několik umělých tůní, kde by se již zdaleka nevyskytovalo tolik vodních živočichů jako v přirozeném prostředí.
"Navíc v lokalitě, co zmiňoval pan Havelka, již vysadili stromy, které nejsou vhodné do mokřadních luk a spíše jen přispějí k jejich vysušení. Přitom ve strategickém plánu města je v tomto území zvaném Doubrava plánováno založení soustavy mokřadů jako protipovodňového opatření," upozorňuje Tužinský, podle kterého se radnice snaží místo zcela vysušit.
Redakce deníku Aktuálně.cz se obrátila s dotazy i na vedení města, to však na ně neodpovědělo.
Mají tudy vést obchvat a železnice
Obchvat města má navíc vést skrz biologicky nejcennější část Žabáku. "Spolek Lysá nás spojuje tento obchvat nechce blokovat, nicméně zasazuje se o 'posun' nejcennější části mokřadu východním směrem, kde chce pomocí nových vodních prvků přilákat osazenstvo z části, kde se má nasypávat a betonovat těleso obchvatu," vysvětluje Daniel Drahotský z iniciativy Lysá nás spojuje.
Situace je dle jeho slov ještě komplikovanější tím, že zhruba v roce 2027 by se o několik set metrů severněji měl mokřad přetnout ještě jednou, a to plánovanou rychlostní dvoukolejnou tratí. "Podle mě by obchvat a dvoukolejná trať měly vést dál od města a podél sebe, aby krajina utrpěla co nejméně," přeje si Drahotský, který se však domnívá, že v poslední přípravné fázi už nebude politická vůle do trasování obchvatu zasahovat.
"Do oblasti Žabáku se voda pouhou gravitací stahuje naprosto přirozeně a je pošetilé se silami přírody bojovat. Naopak při využití snadno dosažitelných dotací lze existující mokřad v jeho vodohospodářské funkci podpořit a využít i ke vzdělávacím účelům," věří Tužinský.
