Praha - Finanční rezervu pro případ ztráty příjmu nebo nečekaných nutných výdajů mají tři čtvrtiny Čechů. Jen polovina by s ní však vystačila alespoň tři měsíce. Vyplynulo to z průzkumu ING Pojišťovny.

"Tendence více spořit je zřejmě důsledkem krize, která nás přiměla šetřit a myslet i na horší časy," říká Renata Mrázová, generální ředitelka ING Pojišťovny pro Českou a Slovenskou republiku.

Čtvrtina lidí však nemá vůbec žádnou finanční rezervu, dalších 14 procent by s ní vystačila jediný měsíc.

Své účty platí včas 78 procent obyvatel Česka. Téměř tři čtvrtiny domácností si vedou rozpočet či přehled o příjmech a výdajích, stanovený cíl dodrží každý měsíc přibližně 67 procent z nich.

Nejvíce lidé platí za potraviny a domácnost, které pohltí asi dvě třetiny prostředků, nejmenší díl z rozpočtu (6 %) jde na zábavu.

Jak by lidé reagovali, pokud by se jim nečekaně snížil stálý příjem o pětinu? Výdaje by snížilo 72 procent Čechů, zhruba destina (11 %) by čerpala úspory.

Nejčastěji by pak lidé vypustili dovolenou (62 %), polovina lidí by se snažila více šetřit na výdajích za energie.

Nákup luxusního zboží by omezilo 44 procent domácností, na občasné večeře do restaurace by přestalo chodit 42 procent. Přes třetinu lidí (37 procent) by si zkusilo najít další práci. Půjčku by prý využila jen čtyři procenta lidí.

Na stejné téma se nedávno zaměřil také průzkum ČSOB a výzkumné agentury STEM/MARK. Polovině lidí by finanční rezerva při ztrátě zaměstání stačila jen na tři měsíce relativně slušného života.