Nebývalý zájem o pamětní mince a bankovky v posledních měsících jako by potvrzoval názor, že Češi jsou národem sběratelů. Většina prodejců numismatického materiálu, kteří mají od České národní banky povolení k prodeji, mají u výročních mincí poznámku: vyprodáno.
Projde-li zájemce e-shop po e-shopu, můžete ještě pár kousků najít. Třeba zlatou desetitisícovou minci 2019 připomínající zavedení československé měny. Jenže místo 32 tisíc, které za ni chtěla ČNB, ji koupíte za 45 tisíc. Původně byla marže obchodníka výrazně nižší. Třináct tisíc z jedné mince je pěkný výdělek, záleží ale také na tom, kolik takových mincí máte. Kdo o jejich distribuci rozhoduje?
Pamětní mince a bankovky ČNB prodávají pouze smluvní partneři, tedy obchodníci, kteří s bankou uzavřeli smlouvu. Je jich několik desítek a najdete je na webu banky.
Zdá se, že není úplně těžké se takovým partnerem stát. Na webu banka píše: "Smluvním partnerem pro prodej sběratelského materiálu se může stát právnická nebo fyzická osoba, která předloží výpis z obchodního nebo živnostenského rejstříku, kterým prokazuje oprávnění k obchodování, a splní minimální množství odběru." To činí 75 kusů u pamětních stříbrných mincí, bimetalových mincí a pamětních bankovek a 30 kusů u zlatých mincí.
Obchodníci znají emisní plán ČNB na několik let dopředu a numismatický materiál si objednávají několik měsíců před samotnou emisí. Těžko tak odhadují budoucí zájem zákazníků o konkrétní minci a ve velkém nenakupují. Někteří odebírají jen stanovené minimální množství.
Zhodnocení mincí a bankovek vydaných ke 100. výročí měny
- Říjen 2018
Dvacky - jako první nabídla ČNB veřejnosti trojici dvacetikorun. Nesly portréty zakladatelů republiky Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše. Celkový emisní náklad činil 3x 200 tisíc kusů. Lidé si je měnili za běžné dvacky. I přes toto velké množství cena na sekundárním trhu rychle rostla. Nyní se pohybuje od 100 do 250 korun za kus.
Zlatá pamětní mince s nominální hodnotou 10 tisíc korun - cena byla 30 tisíc korun, nyní se cena pohybuje od 40 do 45 tisíc korun.
- Leden 2019
Dvacky - zobrazují portréty nejvýznamnějších meziválečných finančníků Aloise Rašína, Viléma Pospíšila a Karla Engliše. Lidé si je měnili za běžné dvacky. Emisní náklad opět 3x 200 tisíc kusů. Cena nyní 100 až 250 korun za kus.
Oběžná stovka - je ozvláštněna logem oslav 100. výročí zavedení československé koruny. Měnila se za běžnou stovku, celkem bylo vydáno 200 tisíc kusů, nyní je cena 200 až 300 korun
První pamětní bankovka v historii státu s názvem Budování československé měny - Náklad 20 tisíc kusů, cena 1000 korun, nyní se prodává až za 4 tisíce.
- Březen 2019
Desetitisícová zlatá mince s názvem Zavedení československé měny - prodávala se za 33 tisíc, nyní je cena do 40 tisíc
- Duben 2019
Bimetalová mince s nominální hodnotu dva tisíce korun. Ta připomíná vznik koruny coby peněžní jednotky nového státu. Vydáno bylo 7 tisíc kusů, prodejní cena banky byla 10 tisíc, nyní je cena i 15 tisíc korun.
- Červenec 2019
Stříbrná mince 500 korun - odkazuje na 100. výročí první emise definitivních československých platidel. Banka ji prodávala partnerům za necelých sedm set korun, ti ji prodávají nyní za necelou tisícovku.
Sada šesti oběžných dvacek - prodávají se za 390 až 550 korun.
Poznámka: Nominální hodnota cenu neurčuje, nemá žádný vztah k obsaženému drahému kovu ani ničemu jinému. Je to zvyklost zvolená v nějakých historických okamžicích a každá hodnota má trochu jiný příběh.
"Obchodníci většinou neberou mnoho kusů, na které by neměli odbyt. Riskují, že pokud o minci nebude zájem, zůstane jim na skladě. Když však někomu zbude nebo objedná větší množství a ta mince je posléze žádaná a její cena roste, obchodník cenu zvýší podle aktuální poptávky. Nikdo by asi neprodával za stovku, když může prodávat bez problému za sto deset nebo sto padesát," říká Jan Jelínek z numismatického aukčního domu Macho & Chlapovič.
Cenu si tak prodejci stanovují sami, banka ji neovlivňuje. A tak jsou v nabídkách často rozdíly. Například poslední nabízenou sadu šesti oběžných dvacek jeden obchod nabízel za 390 korun, jiný za 550 korun. Od banky ji nakoupily za 250 korun.
Nemáme distribuční síť, vysvětluje banka
Proč ale ČNB nezajišťuje prodej mincí sama? Stejně jako například Národní banka Slovenska, která prodává jak smluvním partnerům, tak i lidem prostřednictvím Kremnické mincovny a za stejných cenových podmínek?
"ČNB nemá vhodnou a dostatečně velkou distribuční síť regionálních zastoupení, proto pamětní mince a bankovky prodává prostřednictvím smluvních partnerů. O přímém prodeji koncovým zájemcům ČNB neuvažuje ani do budoucnosti," říká tisková mluvčí banky Denisa Všetíčková.
Na numismatickém materiálu však neprodělává: "Prodejní cena numismatického materiálu se obvykle kalkuluje jako cena materiálu, u mincí drahých kovů, výroby, další nákladů ČNB, malého zisku a daně, v zásadě tedy tržně. Jen v ojedinělých případech je cena stanovena administrativně, například pamětní bankovka pokrývala část nákladů na akce stoletého výročí koruny," doplňuje Všetíčková.
Podle Jana Jelínka je forma velkoobchodu pro banku výhodná. "Maloobchodní prodej pro koncové zákazníky by byl značně časově a organizačně složitější. Vždy máte jako prodejce lepší, když si od vás někdo vezme 10 kusů najednou, než prodávat po jednotlivých položkách zvlášť. Proto má ČNB svou distribuční síť, která za ni tuto práci dělá," říká expert, podle něhož mají obchodníci na produktech minimální marže pro stálé odběratele.
"Novodobé pamětní mince vydávané ČNB jsou pouze marginální část numismatického trhu. Vysoké zhodnocení je vidět hlavně u staršího numismatického materiálu, který je stále žádanější," dodává Jelínek.
Nový emisní plán se už chystá
ČNB stanovuje emisní plán na pětileté období. To současné končí rokem 2020. Už nyní tak připravuje plán na další pětileté období, vytvoří návrhy, která výročí jsou zajímavá, a vymýšlí další nový cyklus zlatých mincí. Nyní bylo téma hrady.
"Obešleme významné instituce, které by nám mohly pomoci s výběrem výročí, například národní muzeum, památkový ústav, a bankovní rada pak finálně schválí každou stříbrnou nebo zlatou minci včetně toho, co na ní bude," říká Josef Ducháček z ČNB, podle něhož na konci roku 2019 bude banka vědět, jaké mince bude od roku 2021 razit. Je to proto, že vlastní ražba mincí trvá minimálně rok od vlastního předání návrhu po ražbu a distribuci.
Banka emituje každý rok většinou čtyři až pět stříbrných mincí a dvě zlaté mince z nějakého cyklu. Letošní rok se ovšem kvůli oslavám sto let vzniku republiky a koruny zvyklostem vymykal. Vedle běžné nabídky uvedla banka na trhu stříbrnou a bimetalovou minci, dvě zlaté mince, a dokonce historicky první pamětní bankovku. Zároveň pak speciální oběžné dvacetikoruny a stokorunu s přítiskem.
