Čtvrt roku ostrých pravidel: Banky směnárny radši zrušily, podvodníci tasí nové triky

Pomohl nový zákon v boji proti pochybným směnárnám? Prošli jsme "známé firmy" v centru Prahy.
Nový směnárenský zákon měl přinést vymýcení pochybných praktik. Mimo jiné pod hrozbou pokuty až milionu korun. Podařilo se to? Podívali jsme se v centru Prahy.
Začněme pod Václavským náměstím. Zde stojí směnárna ve frekventovaném výstupu ze stanice Muzeum.
Její výloha vypadala ještě před novelou zákona takto. Výrazný nápis "bez poplatku", lákající turisty k výměně peněz. Ale kde je kurzovní lístek? Ten žlutě zvýrazněný obdélník s běžnými kurzy to není. Je to ten spodní. Pokud se překouknete, smůla. Na vrácení peněz zapomeňte.
Tomu už je podle nového zákona konec. Směnárny vám musí vrátit peníze do tří hodin od směny, viditelně vás na tuto možnost upozornit a zároveň jasně uvést pouze kurzovní lístek a nic jiného. Zapovězené jsou i veškeré další poplatky. Kam tedy zmizel svítící kurzovní lístek?
Foto: Jakub Plíhal
Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
15. 7. 2019 6:13
Peníze na dovolenou už si v bance jen tak nevyměníte. Od dubna totiž platí novela zákona o směnárnách, která zpřísňuje pravidla pro poskytovatele. A tak se některé banky rozhodly, že činnost raději ukončí. Pouliční směnárny, jež cílí na turisty, pak zase jen velmi neochotně přistupují na povinnost vracet při reklamacích peníze do tří hodin.

Novela zákona o směnárnách zpřísnila pravidla pro storna nebo reklamace transakcí a výrazně rozšířila náležitosti pokladních dokladů. A tak se už nabídka této služby některým bankám nevyplatí. Navíc podle nich klesá zájem veřejnosti o hotovostní směnárenské služby. Lidé platí v zahraničí stále více platebními kartami než bankovkami.

Jednou z velkých bank, která ukončila směnárenskou činnost, je Raiffeisenbank. "Důvodem je klesající zájem o tuto službu a měnící se legislativa. Změna se týká především turistů, kteří nejsou klienty banky a výměnu valut, respektive výběr peněz, mohou provést v bankomatu. Klienti banky mohou na pobočkách i nadále provádět vklady i výběry v cizích měnách spojené s jejich multiměnovým účtem," uvedl tiskový mluvčí banky Tomáš Zavoral.

Také ČSOB se rozhodla směnárny uzavřít. Důvod má podobný: "Na základě novelizace směnárenského zákona a změny chování klientů, kteří stále ve větší míře využívají k hotovostním transakcím bankomaty a zároveň realizují rok od roku nižší počet směnárenských transakcí, jsme se rozhodli v uvedené službě nepokračovat," řekl tiskový mluvčí Patrik Madle.

Směnárenskou činnosti od dubna ukončily například PPF Banka, Volksbank a české pobočky rakouské banky Waldviertler Sparkasse. Zatímco v únoru měly banky 1145 směnárenských provozoven, v červenci jich v seznamu České národní banky bylo uvedeno už jen necelých osm set. 

Banky analyzují dopady

Česká spořitelna zatím službu stále nabízí. "Zájem o směnárenské služby na našich pobočkách v průběhu let mírně klesá zhruba o 10 až 15 % ročně, nicméně v souvislosti s tím, že řada velkých bank směnárny na svých pobočkách v tomto roce zcela zrušila, jsme v průběhu května a června zaznamenali mírný růst v řádu jednotek procent," říká mluvčí banky Filip Hrubý. 

Nová pravidla pro směnárny

  • Zakázáno je zobrazování dvou kurzovních lístků, kdy na jednom jsou skutečné kurzy, na druhém VIP kurzy při vyšší směně. 
  • Minulostí jsou i poplatky. Dříve některé směnárny lákaly na lepší kurz, ale účtovaly k němu vysoké poplatky za směnu. Nyní jsou poplatky zakázány, a to i v bance, mají být součástí kurzu.  
  • Zásadní novinkou je to, že lidé, kteří si půjdou vyměnit peníze, mají tři hodiny na rozmyšlení po transakci. Mají tak čas si to přepočítat a případně transakci reklamovat. Směnu lze zrušit jen v dané provozovně. Klient má nárok na odstoupení od smlouvy do hranice 1000 eur.
  • Nové je i pořadí kurzů na lístku, má být přehlednější, aby klient věděl, kdo kupuje a kdo prodává. Uvádí se tedy "nakupujeme" a "prodáváme", v angličtině "we buy" a "we sell". 
  • Směnárna nebo banka musí vždy vydat doklad o transakci, na které bude jasně uvedeno, do kdy a jak může od transakce odstoupit.

Doplňuje, že banka si je vědoma možných komplikací v poskytování směnárenských služeb kvůli novele zákona. "Průběžně analyzujeme dopady změn v zákoně na provoz našich poboček," dodává Hrubý. 

Sberbank si vypracovala analýzu a rozhodla se ve směnárenské činnosti i po novele pokračovat. "Služba je u nás využívána. Nové požadavky jsme museli zanést do IT systémů, což nebylo jednoduché. Celkově je celý proces náročnější jak na administrativu, tak na IT systém. Museli jsme třeba měnit i velikost pokladních dokladů, aby se na ně vešly všechny požadované náležitosti. Nyní mají velikost A4. Počet zaměstnanců jsme nezvyšovali, vše se podařilo řešit primárně novým nastavením procesů a systémů," uvedla mluvčí banky Radka Černá.

Směnu bankovek a mincí nadále nabízí vedle Creditas, Citibank Europe, J&T banky, Moneta Money bank, Oberbank AB, UniCredit Bank i Komerční banka.

"Jako jeden z tradičních poskytovatelů hotovostních služeb pokračujeme v nabídce všem zájemcům o nákup nebo prodej cizí měny v hotovosti," uvedl mluvčí Michal Teubner s tím, že Komerční banka naopak zaznamenala v posledních měsících nárůst zájmu o směnárny. "Nabídku máme transparentně nastavenou a s reklamacemi se setkáváme zcela výjimečně," doplňuje Teubner. 

"Nějak se domluvíme"

V centru Prahy a na dalších turisticky lákavých místech využívají směnárny především cizinci. Jsou proto nejčastějším terčem triků nepoctivých směnárníků. Před zpřísněním pravidel žádaly za výměnu peněz některé směnárny až třicetiprocentní provizi, kurzy měn se od toho, který stanovuje Česká národní banka, odchylovaly běžně o desítky procent. Podvedení lidé přitom neměli možnost, jak své peníze dostat zpět.

Zatímco banky na směnárenskou činnost často rezignovaly, směnárny v centru Prahy se novým pravidlům přizpůsobily jen velmi neochotně. Jak ukázaly reportáže Janka Rubeše, který se problematice nepoctivých směnáren věnuje dlouhodobě, největší problém vězí právě v nové povinnosti navrácení peněz do tří hodin.

V rámci testu poctivosti reportér s kamerou a falešným zahraničním turistou obcházeli některé směnárny v centru Prahy. Anglicky mluvící muž si chtěl vyměnit 100 eur. A zatímco v některých směnárnách mu nabízeli 25 korun za euro, byla i místa, kde mu dali jen 16 korun. Výše kurzu je ovšem i podle ČNB plně v kompetenci poskytovatele služby. 

Když však šel figurant z reportáže pár minut od směny transakci reklamovat, ne vždy byli ochotní mu peníze vrátit, i když podle nového zákona tak musí učinit. A zatímco u česky mluvících zákazníků směnárníci nekalé praktiky vesměs nezkoušeli, u cizinců, kteří nová pravidla neznají, ano. Místo vrácení peněz tak spíše zkoušeli nabídnout lepší kurz než původně a "nějak se dohodnout".

Podle reportéra Aktuálně.cz přibyla mezi pražskými směnárnami ještě jedna novinka: ty nejproblémovější zaměstnali nově ochranku, která řeší konflikty s nespokojenými zákazníky. Kurzy i podmínky reklamací lepí často směnárny na papíry formátu A4, aby byly snadno přehlédnutelné a nečitelné. A některé si nelámou hlavu ani se zákazem vyvěšování VIP kurzů - lákají na ně zákazníky dál.

Podrobnou fotoreportáž najdete zde:

Špatný kurz do stížnosti nepatří, říká ČNB

Česká národní banka stížností na směnárenskou činnost eviduje stále více. Loni, tedy ještě před platností novely, dostala centrální banka podle ČTK 338 stížností, což byl meziroční nárůst o čtyři desítky. Za porušení zákona udělila pokuty v celkovém objemu 2,6 milionu korun.

Převážná část stížností poukazovala na způsob informování o výhodnějších podmínkách směny peněz, kdy zájemci zaměňovali výhodnější podmínky s nabídkou kurzů na kurzovním lístku. Klienti si také stěžovali na samotné kurzy nebo poplatky za směnu peněz. ČNB však upozornila, že samotné kurzy regulovány nejsou, a nemá tedy pravomoc v tomto směru zasahovat.

Podrobnější informace o právech zákazníků zveřejnila ČNB na webové stránce. Její adresa teď musí být povinně uvedena na každém dokladu o provedení směnárenského obchodu.

Centrální banka loni uskutečnila 273 místních šetření v jednotlivých provozovnách. Kontroly se zaměřily hlavně na turisticky exponovaná místa v Praze. ČNB bude i letos kontrolovat, jak jednotlivé směnárny informují o podmínkách směny.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 57 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy