Pohledem analytika - Výsledková sezóna sice ještě není ani ve své polovině, ta hlavní čísla však již byla zveřejněna. V minulém týdnu totiž své výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí zveřejnily tři největší americké banky (Bank of America, JP Morgan, Citigroup) a největší investiční banka (Goldman Sachs).
Zveřejněné výsledky nabídly poměrně smíšené dojmy a ziskovost bank se věrně odvíjela od jejich podnikatelského modelu. Zatímco nejhorší čísla nabídla Bank of America, která má ze všech amerických bank největší úvěrové portfolio (880 miliard USD), ty nejlepší výsledky přišly od Goldman Sachs, která je naopak čistokrevnou investiční bankou.
Bank of America svá čísla reportovala jako poslední v pátek a není proto náhodou, že byl pátek jediným dnem v týdnu, kdy se akcie propadly do červených čísel. Největší americká banka totiž vykázala ztrátu ve výši jedné miliardy dolarů, přičemž jen její ztráty na úvěrech rostly proti minulému roku o 52 % na 9,1 miliardy dolarů.
O nic lépe si nevedla se ziskem 100 milionů USD ani Citigroup, která zaznamenala nárůst ztrát na úvěrech proti minulému roku dokonce o 61 % na osm miliard USD. Do třetice tak pouze banka JP Morgan překvapila slušným ziskem ve výši 3,5 miliardy USD, avšak i ona upozornila na nárůst ztrát z úvěrů, a to rovněž ve výši osm miliard USD (meziročně + 38 %).
Pomohlo obchodování s cennými papíry
Výsledky z úplně jiného světa naopak přišly od investiční banky Goldman Sachs. Její bilance je sice třikrát menší než v případě trojky výše zmíněných bank, i přesto však dokázala ve třetím čtvrtletí skončit v zisku tří miliard USD. Čistý zisk ale mohl být ještě daleko vyšší, nebýt štědrých zaměstnaneckých bonusů.
Jak je možné, že banka dokázala takto vydělávat jen pár měsíců poté, co hrozilo, že by spolu s ostatními mohla zbankrotovat? Na rozdíl od ostatních nefinančních společností má totiž to štěstí, že za finančním sektorem stojí americká centrální banka (Fed). Celých 81 % ze všech příjmů Goldman Sachs pocházelo ve třetím čtvrtletí z obchodování s cennými papíry, když jen z obchodování s dluhopisy získala bezmála šest miliard USD, zatímco na akciích vydělala dalších 1,8 miliardy.
Minulé čtvrtletí přitom bylo naplněno nebývalým růstem ceny finančních aktiv, a to jak akcií, tak dluhopisů, jejichž ceny se v běžném prostředí tradičně pohybují spíše proti sobě. Třetí kvartál měl ale do běžného prostředí skutečně velmi daleko, za což banky vděčí právě Fedu. Ten napumpoval do finančního sektoru obrovský objem nové likvidity, prostřednictvím odkupů snad všech možných dluhových instrumentů, počínaje vládními dluhopisy, přes hypotéky až ke dluhu z kreditních karet. To pomohlo zvýšit poptávku nejen po dluhopisech, ale i po ostatních finančních aktivech, což byla samozřejmě mimořádně vítaná pomoc pro všechny jejich majitele.
Není proto náhodou, že vedle Goldman Sachs, také Bank of America, Citigroup a JP Morgan, zaznamenaly mimořádně úspěšné čtvrtletí v oblasti obchodování s cennými papíry. Jen BoA například vydělala 5,3 mld. USD, Citigroup necelých 5 mld. a JP Morgan získala až 6 mld. USD. Zdrojem ziskovosti bank v minulém čtvrtletí proto není ani tak schopnost bankéřů dostat se z problémů, ale pouhá skutečnost, že o jejich nekvalitní aktiva, která se ještě donedávna neodvažoval nikdo ani ocenit, začal mít zájem nový kupec s velmi hlubokou kapsou.
Skutečně jsou ale podobné výsledky udržitelné i do budoucna? Již v tomto měsíci Fed ukončí program vykupování vládních dluhopisů a v březnu příštího roku pak přestane také s nákupy cenných papírů krytých hypotékami. Z trhu proto zmizí jeden z největších kupců.
O omezení přísunu likvidity již navíc hovoří i další centrální banky. Například Bank of Japan již několikrát naznačila, že hodlá zastavit nákupy firemních dluhopisů a ani ECB zdá se nemá nejmenší zájem jakkoli rozšiřovat svůj arsenál nástrojů na podporu likvidity.
Růst peněžní nabídky navíc zpomaluje také z toho důvodu, že dosud nezačal fungovat úvěrový kanál. Například jen v USA klesá objem spotřebitelských úvěrů nepřetržitě již od poloviny minulého roku a tempo snižování zatím nejeví jakékoli známky zpomalování. Kde neroste peněžní nabídka, nerostou ani ceny, což dvojnásob platí o cenách finančních aktiv. Pokud se nákupní horečka na finančních trzích do budoucna zadrhne, banky přijdou o podstatný zdroj příjmů, který je v minulých dvou čtvrtletích držel nad vodou.
Ztráty z úvěrů ale na druhou stranu jen tak rychle klesat nezačnou. Určitě ne v prostředí, kdy nezaměstnanost sahá až k 10 % a vlády na celém světě budou dříve či později donuceny dělat něco se svými obřími deficity. Již příští rok proto může ukázat, že situace v bankovním sektoru ještě zdaleka není natolik stabilizovaná, jak se možná z posledních výsledků zdá.
| Jaroslav Brychta autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
