Krize nekončí. Dá si jen přestávku a bude bolestivější

Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers
14. 8. 2009 9:28
Finanční trhy pohledem analytika
Foto: Reuters

Pohledem analytika - Růst cen akcií na světových trzích z posledních měsíců, společně s postupně se zlepšujícími makroekonomickými ukazateli všude na světě, začal v poslední době navozovat dojem, že to nejhorší z finanční krize již máme za sebou.

Ačkoliv nikdo neočekává návrat k závratné prosperitě, mírný růst a stabilizace situace do dalších let by měly být přeci jen realitou. Za to vše pak údajně můžeme vděčit dvěma faktorům. Štědrým vládám, které i v takto problematické době nepřestaly utrácet, a zejména centrálním bankám, které nás před hrozivými následky krize dokázaly uchránit dalším štědrým monetárním impulsem. Jinými slovy: To, co nám z krize pomáhá ven, je přesně to, co nás do ní dostalo.

Situace v posledních několika měsících připomíná zvláštní dobu blahobytu. Sotva se největší světové ekonomiky dostaly z nejhlubších propadů HDP od druhé světové války, ceny akcií zamířily znovu prudce nahoru, banky (až na výjimky) začaly znovu vykazovat zisky, úrokové sazby jsou na svých rekordních minimech a centrální banky nevídaným tempem pumpují nové peníze do ekonomiky, aby hned druhým dechem ujišťovaly, že žádná inflační rizika nehrozí. Do toho všeho jsou pak ceny dluhopisů nadále velmi vysoké, takže požadovaný výnos zůstává nízký a vlády všude na světě mohou poměrně levně financovat své obří státní deficity. Zdá se proto, že se náhle objevilo obrovské množství nových zdrojů, kterých byl přitom ještě před rokem žalostný nedostatek.

Původcem těchto záhadných zdrojů je měnová politika centrálních bank, které jejím rozvolněním dokázaly znovu přesvědčit trh, že potřebného kapitálu je stále dostatek. Oním kapitálem by měly být dodatečné peníze, které jsou pumpovány na trh, a to buď nepřímo, prostřednictvím úvěrové expanze bankovního sektoru, nebo přímo, monetizací vládního dluhu. Obhájci tohoto postupu tak vycházejí z předpokladu, že kritický nedostatek kapitálu, který nestačil k udržení již rozběhnutých investic a který stál na počátku této krize, lze eliminovat pomocí monetární expanze. Podle nich to tedy nejsou práce a úspory, které by měly být zdrojem kapitálu a následným krytím investic, ale naopak nově vytvořené peníze.

Naivní předpoklad

Naivita tohoto předpokladu, který je dogmatem současné moderní ekonomie, musí být zřejmá každému již na první pohled. Pokud by bylo možné vytvářet kapitál pouze na základě zvyšování peněžní nabídky, nebylo by třeba pracovat a všichni by žili v blahobytu. I přesto se však v poslední době zdá, že tato strategie začíná fungovat.

Jak je to možné? I když centrální banky nemohou zvyšovat bohatství ve společnosti, to, co mohou a umějí velmi dobře, je toto bohatství přerozdělovat. Zvyšování peněžní nabídky je totiž velmi žádoucí pro ty, kteří se k novým penězům mohou dostat nejrychleji, popřípadě pro ty, kteří vlastní statky, o které je díky zvýšení peněžní nabídky největší zájem, a jejich cena proto roste nejdříve. Zatímco ti profitují z toho, že většina cen v ekonomice ještě nestačila reagovat růstem, všichni ostatní, kteří se k novým penězům dostanou později, již na růst cen doplácejí. Bohatství (kapitál) jedněch se tak přesouvá do kapes druhým, a to prostřednictvím inflace.

Těmi, kteří z měnové politiky těží nejvíce, jsou samozřejmě finanční instituce a vlády. Zatímco vlády mohou díky nim nadále udržovat bez výraznějších změn (jak kde, samozřejmě) nabobtnalé veřejné výdaje a nejsou tak nuceny k nepopulárním škrtům, banky pomocí těchto peněz dostávají prostor a čas k rekapitalizaci a spravení svých děsivých bilancí. Špatná a v minulém roce ještě téměř bezcenná aktiva totiž díky zvýšené koncentraci likvidity v bankovním sektoru znovu získávají na ceně. Jsou to právě ceny finančních aktiv (akcie, dluhopisy apod.), které budou v ekonomice růst vždy ihned poté, co nové peníze obdrží nejprve banky a finanční instituce. Pokud by tyto peníze dostali nejdříve například zemědělci, pravděpodobně ihned porostou ceny zemědělské techniky, a ceny finančních aktiv až daleko později.

Připravte se na inflaci

Postupem času, kdy nové peníze prosakují do ekonomiky, se však začnou zvyšovat i ostatní ceny. Nejdříve to budou ty, které mají k finančním aktivům nejblíže, například ceny nemovitostí a komodit, posléze pak ceny běžného spotřebitelského zboží. To již domácnosti ale začnou zjišťovat, že si ze svých úspor mohou koupit daleko méně než dříve a že také jejich mzda je reálně o něco nižší, než byla ještě před několika měsíci. Právě tyto domácnosti tak ponesou náklady inflace. Právě z jejich kapes je financována postupná rekapitalizace bank a nezodpovědná vládní fiskální politika. Inflace je totiž daleko elegantnější způsob, jak získat nové zdroje bez toho, aniž by muselo dojít k nepopulárnímu zvýšení daní. 

Zdroje, které by domácnosti dokázaly využít podstatně lépe v rámci svých spotřebitelských preferencí, jsou tak transformovány k financování neživotaschopných investic, které by za normálních okolností již dávno zanikly. Zbytky volného kapitálu jsou proto dále převáděny ne k investicím, které reflektují poptávku spotřebitelů a  které mohou nejvíce přispět k růstu blahobytu ve společnosti, ale k těm, jejichž udržení považuje za důležité vláda a centrální banky.

Na konci tohoto procesu může stát vše, jen ne prosperující ekonomika. Co hůře, v momentě, kdy se růst cen začne projevovat také ve vývoji CPI, centrální banky budou nuceny začít opět zvyšovat úrokové sazby. Ve chvíli, kdy budou sazby znovu vyšší, velká většina investic, které byly spuštěny na základě umělého snížení sazeb až téměř k nule, se znovu ukáže jako neživotaschopná a banky budou čelit stejným problémům jako v polovině minulého roku.

Růst cen akcií, postupná stabilizace makroekonomických dat a návrat důvěry na trhy tak v žádném případě neznamenají, že máme to nejhorší za sebou. Pouze se z jednoho večírku přesunujeme na druhý a bolestné vystřízlivění odkládáme do budoucna. To vše po vzoru Lorda Keynese, podle něhož jsme přeci v dlouhém období stejně všichni mrtví.

Foto: Aktuálně.cz
Jaroslav Brychta
autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 3 hodinami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy