Praha - Jen necelá pětina lidí dokáže podle úrokové sazby poznat výhodnější půjčku. O trochu lépe na tom jsou Češi s výpočtem výnosu při spoření.
Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti, který pro ministerstvo financí a Českou národní banku uskutečnila agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku tisíce respondentů.
Právě podobných neznalostí zneužívají společnosti, lákající na "výhodné" půjčky či spoření.
Na nejčastější nedostatky se nyní chtějí zaměřit ministerstva financí a školství společně s ČNB v další fázi projektu finančního vzdělávání veřejnosti.
Měsíčně, nebo ročně?
Který úvěr je výhodnější? Ten, který bude úročen 1,74 % p.m., nebo ten, který bude (při stejných podmínkách splatnosti) úročen 15,4 % p.a.? Tak zněla jedna z otázek v průzkumu.
Přes polovinu lidí (51 %) si nebylo jisto, co znamenají zkratky p.m. a p.a. za číslem udávajícím úrokovou sazbu.
Dalších 18 procent lidí se pak nebylo schopno rozhodnout. Správnou odpověď uvedlo 17 procent dotázaných, devět procent zvolilo chybnou variantu. Zbývajících pět procent lidí prý ví, co zkratky znamenají, ale "teď z hlavy to nespočítají".
Průzkum pak také ověřoval, zda skutečně všichni, kdo tyto zkratky údajně znají, je také dokážou vysvětlit. Naprostá většina (92 procent) z nich to opravdu dokázala.
Úročení p.m. (per mensem) znamená, že úroková sazba se počítá za každý měsíc. Půjčí-li si člověk například 20 tisíc korun na jeden rok se zmíněnou sazbou 1,74 % p.m., zaplatí jen na úrocích za celý rok 2332 korun a celkem tedy musí vrátit 22 332 korun.
Oproti tomu úročení p.a. (per annum) znamená, že úroková sazba se počítá za každý rok. Půjčí-li si člověk například 20 tisíc korun na jeden rok se sazbou 15,4 % p.a., zaplatí na úrocích za celý rok „jen" 1708 korun a celkem tedy musí vrátit 21 708 korun (příklady vycházejí z obvyklého měsíčního splácení).
Dostanete víc?
V průzkumu se dále lidé měli rozhodnout, jestli by při investování 3000 korun dali (za stejné období) přednost výnosu 300 korun, nebo 15% (z oněch tří tisíc).
Přes dvě třetiny (67 %) lidí správně uvedlo, že 15 % je v tomto případě 450 korun, tedy výrazně více než 300 korun. Úspěšnost odpovědí rostla s výší průměrného měsíčního příjmu respondentů.
Horší už to bylo s otázkou, zda je při spoření (investici) výhodnější úrok 2,5 % p..a. nebo 4 % za dva roky. Správnou variantu zvolilo 55 procent lidí.
Výhodnější je úrok 2,5 % ročně, protože nejdříve o 2,5 % zhodnotí peníze po prvním roce a o dalších 2,5 % je pak zhodnotí i po druhém roce (včetně výnosu z prvního roku).
Jen tři pětiny lidí vědělo, kolik budou mít po roce na spořicím účtu, pokud na něj jednorázově vloží 100 korun a úrok činí dvě procenta ročně. Správná odpověď? 102 korun, tedy 100 + (100 x 0,02).
Jaká je inflace?
Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka neznají ani nedokážou odhadnout míru loňské inflace. Správný údaj - podle ČSÚ činila roční míra inflace jedno procento - trefilo jen 28 procent lidí, stačilo jim přitom rozmezí mezi 0,5 a třemi procenty.
Dalších 36 procent lidí uvádělo vyšší inflaci, 35 procent pak vůbec nevědělo.
Povědomí o tom, co by inflace udělala s penězi uloženými v bance, roste podle očekávání se vzděláním. Celkově jen 60 procent populace správně uvedlo, že nominálně by tam zůstalo stejně nebo i více peněz, ale šlo by za ně koupit méně zboží či služeb.
Naopak téměř bezchybné odpovědi přinesla jedna z nejlehčích otázek: Představte si, že pět bratrů dostalo dohromady od rodičů jako dárek 10 tisíc korun. Pokud se budou chtít rozdělit rovným dílem, kolik peněz připadne na každého z nich?
Správně vydělit 10 tisíc pěti umělo 93 procent lidí, zbytek odpověděl špatně nebo vůbec.
| Čtěte podrobněji: Registr dlužníků: Zaplatíte za výpis, který je k ničemu Stačí tři koruny v minusu. A banka hned chce dvě stovky Utíkají vám koruny: Na čem lze ušetřit snadno a rychle |
