Praha - Finanční vzdělanost dospělé populace v České republice je překvapivě nízká a orientaci spotřebitele na finančním trhu je potřeba výrazně zlepšit. Potvrdily to výsledky prvního komplexního měření finanční gramotnosti.
Průzkum zorganizovaly ministerstvo financí a Česká národní banka, v září jej provedla agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku tisíce respondentů. Metodika vycházela ze zahraničních zkušeností a doporučení OECD.
"Nečekal jsem to nijak růžové, ale že budou výsledky tak úděsné, mě překvapilo," říká ministr financí Miroslav Kalousek.
Nečtou a nerozumí
"Téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy, které podepisují a zavazují se v nich k dlouhodobým platbám. Nejsou si tak vůbec vědomi možných likvidačních důsledků pro sebe a svoji rodinu," dodává Kalousek.
Nezodpovědní lidé, když naletí, přitom podle něj obviňují stát nebo špatné zákony. "Většinou křičí, že byli okradeni a chtějí po státu vrátit peníze. Skutečností je přitom, že jsou hloupí a chtějí kompenzaci ze státu, tedy od spoluobčanů, kteří se seznámili s elementárními skutečnostmi," říká ministr.
"Lidé nejen, že si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokážou ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole, nést odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině," domnívá se vrchní ředitelka a členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.
"Potvrdila se například dlouhodobá zkušenost ČNB získaná na základě podnětů od spotřebitelů, podle nichž jsou smlouvy na prodej produktů finančního trhu často velmi komplikované," upřesňuje Zamrazilová.
V průzkumu 43 procent dotazovaných potvrdilo, že některým pasážím smluv zcela nerozumí. Z účastníků průzkumu, kteří uvedli, že některým pasážím nerozuměli, nakonec předloženou smlouvu přesto podepsala celá polovina.
Závěry průzkumu mají ČNB a ministerstvům financí i školství pomoci k dalšímu rozvoji finančního vzdělávání v Česku.
Podrobnější výsledky jednotlivých okruhů přineseme v samostatných článcích během tohoto týdne.
Jak dlouho vydržíme bez peněz?
Průzkum také ukázal, že více než tři pětiny obyvatel by dokázaly pokrýt své životní náklady v případě ztráty hlavního příjmu alespoň po dobu jednoho měsíce.
Tři pětiny domácností si pravidelně odkládají část příjmů jako rezervu. Průzkum nicméně ukázal, že celé dvě pětiny (39 procent) lidí posílají tyto dočasně přebytečné peníze na běžný účet, který jim nepřináší žádné zhodnocení.
Dalších 17 procent posílá svou finanční rezervu na stavební spoření, 16 procent si ji ukládá doma do obálky a 13 procent použije na spoření obecně. Pouze 11 procent posílá přebytky na spořicí účet, 10 procent lidí pak na penzijní připojištění. Lidé si mohli vybrat i více odpovědí.
Téměř čtvrtina lidí se v posledních dostala do situace, kdy jejich příjmy nepokrývaly jejich životní náklady. Nejčastěji to řešili omezením výdajů nebo půjčkou od rodiny či známých. Pětina lidí si vybrala úspory, zhruba 15 procent si vzala přesčasy nebo druhou práci.
