Zhruba desetina Čechů nevystačí s měsíčním příjmem a nečekané výdaje jsou pro ně velký problém. Právě jim jsou určeny sociální dávky, které vycházejí ze životního a existenčního minima. Ty se ovšem už sedm let navzdory zvyšujícím se cenám nezměnily a i poslední pokus ministerstva sociálních věcí na úpravu jejich výše vláda v pondělí smetla. Podívejte se na přehled toho, co všechno se od nich v českém sociálním systému odvíjí.
Sedm let bez změny
Životní minimum a existenční minimum jsou v sociálním systému státu důležitými pojmy. Ovlivňují totiž výpočet řady dávek a příspěvků, na které mají nárok lidé s nízkými příjmy, především důchodci, matky samoživitelky a zdravotně postižení.
- Životní minimum vyjadřuje takovou výši příjmů, která je z pohledu naší společnosti nezbytná pro zajištění přijatelné výživy a ostatních základních potřeb dospělého či dítěte.
Životní minimum v současné době činí:
- Jednotlivec: 3 410 korun
- Pro prvního dospělého v domácnosti: 3 140 korun
- Pro druhého a další dospělé: 2 830 korun
- Pro nezaopatřené dítě do 6 let: 1 740 korun
- Pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: 2 140 korun
- Pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: 2 450
Existenční minimum představuje příjem, který se považuje za nezbytný k zajištění výživy a základních potřeb na úrovni umožňující přežití.
- Nyní činí 2 200 korun na měsíc.
Částky životního a existenčního minima jsou stejné už sedmý rok. Protože ale podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové od roku 2014 rostou náklady rodin na základní životní potřeby ročně o více než 5 procent, chtěla minima navýšit. A to v průměru o 11 procent. Její návrh však na vládě neprošel. Platí tedy stejné částky jako v minulosti.
Více čtěte zde: Vláda smetla návrh na zvýšení životního minima