Češi musí umět vyžít za 3410 korun. Vláda smetla návrh na zvýšení životního minima

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 1. 2019 20:03
Sociální demokraté ve vládě zvýšení životního minima o 380 korun neprosadili. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kabinet zamítl. Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst po sedmi letech o 11 procent.
Foto: Jakub Plíhal

Pro samotného dospělého se měla zvednout o 380 korun na 3790 korun. Záměr přidat už od ledna v kabinetu loni v prosinci neuspěl. Proti je ministerstvo financí, plánuje však revizi sociálních dávek a spotřebního koše, podle které by se mělo minimum výhledově změnit. Po jednání to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Záměr přidat k životnímu minimu 380 korun od ledna neuspěl už na předvánočním zasedání vlády. Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun.

Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale nedohodla. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020. Řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety.

Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly po růstu minima za rok zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechtěla ze státního rozpočtu, stačit měly finance z pokladny ministerstva práce.

"Zátěž pro úřady a snížení motivace k práci"

Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by podle něj snížit motivaci k práci. Zvednutí částek by navíc podle financí znamenalo další zátěž pro úřady práce.

Podle Maláčové by zvýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší částka pro život určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy