Brno - Samoživitelky, které podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, mají naději, že se od státu dočkají peněz, které zaměstnanci dostávají běžně. U Ústavního soudu za ně "bojuje" žena ze středočeských Dobřichovic.
Považuje za nespravedlivé, že podle platných předpisů nemůže využít daňovou slevu na dítě, když jako živnostnice uplatňuje takzvaný výdajový paušál. Zaměstnanci oproti tomu slevy na dítě uplatňovat mohou bez výjimek.
Žena proto žádá, aby Ústavní soud zrušil příslušné ustanovení zákona o daních jako protiústavní. Ten její stížnost přijal a bude se jí zabývat. Před třemi lety přitom stížnost ve stejné věci odmítl, aniž by ji posuzoval.
"Doufám, že se konečně v této věci něco hne. Moji stížnost Ústavní soud zamítl během chvilky," říká Marcela Rytířová, která stížnost v roce 2014 předkládala. Bere to tak, že jsou to peníze její dcery, o které ji stát nespravedlivým ustanovením zákona připravuje. "Ženám se vyplatí být v zaměstnaneckém poměru," poukazuje Rytířová, která se jako živnostnice živí vedením účetnictví.
Šéf sekce daní a poplatků v Komoře daňových poradců Tomáš Hajdušek mluví o významném posunu v uvažování Ústavního soudu. Domnívá se, že nyní by proto stížnost mohla mít šanci na úspěch, i když před třemi lety s klientkou Marcelou Rytířovou se stejným případem neuspěli. "Tehdy nás Ústavní soud odmítl z důvodu, že jsme se předtím nesoudili. To by ovšem znamenalo chodit asi pět let po soudech, což klientka nechtěla," vysvětluje Hajdušek.
Soud tenkrát namítal, že nedoložili skutečnost, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Ta se přitom opírala i o údaj, že výdajové paušály využívá v České republice kolem tří set tisíc samostatně výdělečných osob.
Nyní již Ústavní soud tento argument uznal. "Přesah vlastních zájmů stěžovatelky je i podle Ústavního soudu v dané věci dán," konstatoval v usnesení předseda senátu Jan Filip. Stížnost postoupil plénu, které se protiústavností napadeného paragrafu bude zabývat.
"Plénum stížnost věcně projedná. To ale ještě neznamená, že stěžovatelce vyhoví. Výsledek nelze předjímat," upozorňuje tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Kdy se záležitost dostane na pořad, není schopna říci. "Bohužel zatím není znám orientační termín předložení věci plénu k projednání. Průměrná délka řízení v plenárních věcech se v uplynulých letech pohybovala kolem jednoho roku," doplnila Sedláčková.
Podobně se Ústavní soud zastal již dříve důchodců, kterým finanční úřady nepřiznaly slevu na dani z příjmu. Zrušil sporné ustanovení zákona, které postihovalo pracující důchodce. Nakonec musely finanční úřady vracet těmto lidem peníze, které jim na dani doměřily za předchozí rok. Podobný postup by se mohl opakovat také u znevýhodněných samoživitelek, které uplatňují výdajový paušál.
Zákonodárci mezitím schválili úpravu zákona, která osobám samostatně výdělečně činným nově přiznává možnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti od daňového přiznání, které budou podávat za rok 2017. Ovšem za podmínky, že si výdajový paušál budou počítat maximálně z ročního příjmu jeden milion korun. Slevy za děti osobám samostatně výdělečně činným, které využívají paušál, sebrala předchozí vláda ODS, TOP 09 a LIDEM.
Daňová sleva na první dítě v roce 2017 činí 13 404 korun, za druhé si lze odečíst 19 404 korun a za třetí a každé další dítě 24 204 korun ročně.
