Množství a škála dat, která o sobě lidí poskytují dalším stranám s různou dávkou dobrovolnosti či vědomosti, se neustále rozšiřuje. Data umožňující přístup k bankovnímu účtu vyžadují vysoký stupeň ochrany podle dvou třetin dotázaných. Třetina si své přihlašovací údaje hlídá méně. Pro čtvrtinu Čechů jsou velmi citlivé informace o jejich příjmu.
Za důležité Češi nepovažují ani chránit své osobní informace, opatrně s nimi zachází jen každý pátý. Data o poloze a data z GPS jsou citlivá pro 18 procent dotázaných. Prostřednictvím nejrůznějších aplikací tak lidé sdílí svůj pohyb se členy rodiny, s přáteli, nevědomky ale často i s dalšími třetími stranami.
Sledování osob je dnes možné i přes mobilní operátory nebo pohyby na kartě. Své fotografie zabezpečuje jen každý sedmý uživatel internetu, ostatní je před možným zneužitím například na sociálních sítích prakticky nechrání.
Žebříček nejcitlivějších dat se příliš neliší ani v mezinárodním měřítku. "Češi přistupují k datům a jejich ochraně podobně jako většina Evropy. Finanční data jsou všeobecně považována za aktivum, které stojí za to chránit proti jejich zneužití před nesolidními společnostmi. Západní Evropané jsou v tomto směru o něco méně opatrní než Američané nebo Rusové. Stejně tak dnes vysoce citlivé zdravotní informace nejsou téměř nikde považovány za zvlášť hodny ochrany, s výjimkou spotřebitelů ve Švýcarsku a Německu, kde si více uvědomují i tento problém," uvedl jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.
Mezinárodní studie EOS KSI byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v 17 zkoumaných zemích.
Vyhodnocen byl vzorek vždy 1000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie.
