Když opadl první šok z koronavirové pandemie, začali se Češi potýkat s jejími následky. Nejčastějším výrazem na sociálních sítích přitom nebyla "karanténa" ani "rouška", ústředním tématem se staly děti - zmínky o družinách nebo o měsíci září.
"Zatímco frekvence slova 'září' v konverzacích lidí na sociálních sítích od března do dubna narostla 39krát, 'družina' se řešila dokonce 48krát více," uvádí analýza. Při zpracování byla použita data společnosti Influencer - zpracovány byly zmínky na sociálních sítích, ve zpravodajství a v on-line diskusích.
"Žijeme v době, kdy se i od odborníků dozvídáme protichůdné informace, proto jsme místo subjektivní analýzy jednotlivých postů kvantitativně zpracovali velké množství dat," popisuje výzkum jeho autor Jan Schmid ze společnosti Perfect Crowd.
"Nicméně výsledky analýzy jsou lidsky velmi pochopitelné. Ukazuje se, jak velký zásah do života lidí byla absence školního vyučování - u synů více než u dcer - a jak karanténa lidem naprosto rozrušila dřívější denní rytmus," dodává Schmid.
Uzavření škol a částečné uzavření mateřských škol zasáhly během koronakrize největší část české společnosti.
Zatímco samotný výraz "koronavirus" zaznamenal v období mezi březnem a dubnem výrazný pokles - téměř o dvě třetiny -, zmínky o škole se během měsíce zdvojnásobily. Podobným tempem rostly i konverzace o tématech spojených se školní problematikou a výukou dětí - ty narostly 2,5krát.
Výskyt daných slov ve stovkách:
Výraz "škola" začal být skloňován dvakrát častěji, slovo "výuka" se v konverzacích objevovalo více než čtyřikrát častěji. Podobné nárůsty zaznamenaly i zmínky o učitelích - téměř čtyřikrát více - a učení (skoro třikrát).
"Důkazem, že otázka trávení volného času dětí a jejich hlídání je pro rodiče skutečně palčivá, je i užívání výrazu 'tábor' například v porovnání s výrazem 'maturita'. Možná překvapivě bylo slovo 'tábor' skloňováno více (pět tisíc výskytů) než slovo 'maturita' (4,7 tisíce výskytů), a to i přes komplikace spojené s odkladem termínu a upravením formy státních maturit," doplňují autoři analýzy.
Dubnová únava a zloba
V březnu na sociálních sítích skutečně dominovala slova jako "nakažený" nebo "nakazit". Už v dubnu je ale vystřídala únava a termíny jako "moc", "muset" nebo "doma", případně konkrétní problémy ("děti", "problém").
Výskyt daných slov ve stovkách:
"Dubnová únava má zároveň za následek růst negativních emocí a zloby, o čemž svědčí růst nesouhlasných výrazů ('nesmysl') a nadávek ('debil')," upozorňuje zpráva.
Zatímco v březnu Češi řešili spíše plány a přání - například dovolenou, nákupy či lepší zaměstnání, postupně od plánování upustili. Nyní se zaměřují na návrat do škol a práce. "Přestože lidé vyhledávají návrat k 'normálu', jsou si vědomi, že se životní standardy budou měnit. Slovo 'změna' zaznívalo v dubnu v porovnání s březnem v konverzacích lidí 1,5x častěji," uvádí zpráva.
Zásadní je přitom podle analýzy sociálních sítí dozvídat se pravdu - její výskyt byl ve více než 220 tisících konverzací a byl častější i než výraz karanténa - a také život v demokracii, zmínky o ní se během měsíce více než zdvojnásobily.
Výskyt daných slov ve stovkách:
