Datové schránky jsou nástrojem státu, který umožňuje elektronickou komunikaci, a nahrazuje tedy papírové dopisy. Každému, kdo ji má, musí úřady a soudy doručovat veškeré dokumenty jejich prostřednictvím.
Doposud přitom byla datová schránka povinná jen pro firmy, státní orgány, samosprávy a pro některé vybrané profese. Dobrovolně si ji za třináct let existence zřídila i řada živnostníků. Komunikují přes ni například se sociální správou, zdravotní pojišťovnou či finančním úřadem a posílají přes ni daňová přiznání.
V současné době je zřízeno přes 1,66 milionu schránek. Od ledna 2023 se ovšem díky novele zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů jejich počet výrazně rozšíří. Přibude jich podle údajů ministerstva vnitra přes dva miliony. Nově bude datová schránka totiž povinná:
- Pro všechny živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné, a to i pro ty, kteří podnikají na vedlejší činnost nebo jen část roku. A pozor - také pro ty, kteří mají činnost pozastavenou.
- Pro všechny právnické osoby, nově pro spolky, nadace nebo společenství vlastníků jednotek.
- A doposud zákon počítá s povinností mít datovou schránku také u každého člověka, který hodlá komunikovat se státem přes svou elektronickou identitu. Typicky využije například bankovní identitu, eObčanku s čipem či služby Moje ID. OSVČ by tak musely mít od ledna dokonce dvě datové schránky - jednu na IČO a druhou občanskou. Také by ji museli mít lidé, kteří například žádají o sociální dávky elektronicky.
Po vlně kritiky ovšem ministerstvo vnitra počítá u poslední zmíněné skupiny se změnou zákona. "Legislativní změna je načtená, uvidíme, jak to dopadne. U nepodnikajících osob by se tak v zákoně měla povinnost změnit na možnost," říká náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.
Celospolečenský problém, varují organizace
Kriticky se k povinnosti vlastnit datovou schránku u nepodnikajících osob postavila řada organizací, které pracují se seniory, s lidmi s tělesným postižením či s duševním onemocněním, s cizinci, s lidmi ohroženými závislostmi, ale například i organizace spotřebitelská.
Už v září vyzvaly dopisem poslance, aby tuto povinnost odložili. "Nejde jen o problém okrajových skupin, ale doslova o celospolečenský problém, který může mít řadu negativních dopadů do práv občanů, kteří vesměs zatím ani netuší, co se na ně od ledna chystá," uvádí signatáři dopisu.
Ministerstvo vnitra věří, že se zákon do konce roku stihne změnit. "Místo původního automatického zřízení datové schránky a nabídce "chcete datovou schránku zrušit" by díky legislativní změně měla každému uživateli elektronické komunikace se státem přijít zpráva: Chcete datovou schránku zřídit?" popisuje změnu Roman Vrba, ředitel odboru eGovernmentu ministerstva vnitra.
Kampaň za miliony
Podle náměstka Kolaříka je digitalizace jednou z hlavních priorit ministerstva vnitra a právě datové schránky pomohou přesunout komunikaci s úřady do online prostředí.
Ministerstvo proto od listopadu spouští reklamní kampaň za 21 milionů korun, která má široké veřejnosti ukázat výhody datových schránek. Slibuje například, že přes "datovku" si lidé vyřídí nový řidičský průkaz nebo mohou jejím prostřednictvím vedle úřadů komunikovat i s bankami či pojišťovnami.
Úřad přirovnává datovku k e-mailové schránce, jejímž bonusem je to, že totožnost majitele je úředně ověřená. Jenže na rozdíl od e-mailu u datové schránky platí takzvaná fikce doručení.
Po doručení zprávy do datové schránky má totiž adresát jen deset dní na její přečtení. Poté je ze zákona vytvořena fikce, že dokument prostudoval, a to i když se do datové schránky vůbec nepřihlásil. To má zásadní dopad na běh řady různých klíčových lhůt.
Navíc doručené zprávy zůstávají ve schránce pouze 90 dní. Pak mizí. "Zůstává tam ale značka původního dopisu, takže lidé se mohou na úřad obrátit s prosbou, aby jim původní dokument znovu zaslal," říká Roman Vrba.
Doporučuje datovou schránku kontrolovat a také si zapnout notifikaci, které na každou novou zprávu upozorňují například e-mailovou nebo SMS zprávou.
Dopis s přístupovými kódy
Datové schránky bude od Nového roku novým uživatelům zakládat stát, a to nejpozději do 31. března 2023.
"Od ledna plánujeme a máme kapacity každý den včetně víkendů zakládat zhruba 50 tisíc schránek. Do konce března tak budou mít zhruba dva miliony osob se živnostenským oprávněním a dalších 200 tisíc právnických osob svou datovou schránku," slibuje Roman Vrba. Novým uživatelům přijdou přihlašovací údaje doporučeným dopisem.
Zřízení datové schránky je a bude zadarmo. Bezplatná je rovněž komunikace s úřady. To je výhoda oproti běžnému zasílání doporučených dopisů. Zpoplatněná je pouze komerční zpráva, která stojí pět korun.
Právník Ondřej Preuss, zakladatel webu DostupnýAdvokát.cz, upozorňuje, že přesto může přijít užívání datovky na dost peněz, a to při archivaci doručených zpráv.
"Zprávy vám zůstávají ve schránce do doby, než je smažete nebo než se zaplní její kapacita. Nejdéle po dobu 90 dní. Následně si buď můžete zprávy archivovat a uložit si je, například do svého počítače, nebo je můžete uložit do takzvaného datového trezoru, za nějž ale zaplatíte podle počtu uložených zpráv 120 korun za dvacet zpráv či 29 500 korun za pět tisíc zpráv," upozorňuje právník.
Zprávy o objemu do 1 GB je také možné zdarma a po neomezenou dobu uložit v Portálu občana, službu je ovšem potřeba aktivovat. Proto osvěta k fungování datových schránek bude nutná. "Podrobné informace k postupu pro práci s datovou schránkou lidé najdou na webu mojedatovaschranka.cz," dodává Vrba z ministerstva vnitra.
