Domobrana nakupující bez roušek rychle umravní. Jsme v první linii, říká šéf Coop

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
10. 4. 2020 18:57
Všichni si myslí, že prodejci mají z koronakrize žně, ale tak přímočaré to není, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a šéf řetězce Coop Pavel Březina. Náklady spojené s pandemií jsou podle něj obrovské. Zatímco před pár měsíci měli lidé peníze a velkou chuť utrácet, teď začínají šetřit. Vidět je to třeba na menším zájmu o kvalitní výrobky.
Předseda AČTO a šéf skupiny Coop Pavel Březina.
Předseda AČTO a šéf skupiny Coop Pavel Březina. | Foto: AČTO

Jak se během pandemie koronaviru chovají zákazníci v obchodech na vesnicích? Je to v něčem jiné než ve velkých městech?

Jak na vesnici, tak i ve městech žijí různí lidé. Rozdíl je ale v tom, že na vesnici se znají. Mohou se tam cítit bezpečněji, nepotkávají tam při nákupu tolik cizích lidí. Na vesnicích také funguje jakási "domobrana". Byl jsem například svědkem toho, kdy do obchodu přišel člověk, který nebyl chráněn rouškou a nedodržoval rozestupy a ostatní zákazníci ho velmi rychle umravnili. Měli sami obavu, aby se nenakazili. Ale je pravda, že jsem toto viděl i u zahraničních řetězců. Takže lidé se k tomu podle mě postavili velmi dobře - hlídají se navzájem, jsou vybavení dezinfekčními a ochrannými prostředky, například u pečiva postupují hygienicky, dodržují rozestupy a podobně.

Prodavači patří mezi nejexponovanější profese, pokud jde o rizika spojená s nákazou. Zajímá mě, jakou od nich máte odezvu. Jak situaci vnímali na začátku a jak teď? Bojí se?

Rozhodně tam byl obrovský strach a je tam pořád. Podle mě je tam teď ale už také velká únava a do určité míry i apatie. Když to začalo, tak někdy na konci února jeden z mých kolegů oslovil své zaměstnance s tím, že chápe, že jde o mimořádnou situaci a že jsou v první linii, kde hrozí velké riziko nakažení. Dal jim přitom na výběr, aby se sami rozhodli, jestli chtějí chodit do práce, nebo jestli to riziko vyhodnocují jako natolik velké, že raději zůstanou doma, samozřejmě bez sankcí. Personál prodejny totiž na rozdíl od hasičů či policie a lékařů neskládal žádný slib věrnosti v případě, že nastanou podobné situace. Všichni se do práce ale rozhodli jít.

V tom já vidím tu vlnu solidarity, která se na prodejnách objevila. Velké ocenění, že prodejny zůstávají otevřené, jsme zaznamenali i od starostů. Mnoho z nich nosilo prodavačkám roušky, aby obchody nezavřely. Navíc později ty prodejny fungovaly samy o sobě jako sběrné místo šitých roušek zadarmo pro obyvatele, kteří je ještě neměli.

Víte o případu, že by se někdo z prodavačů koronavirem nakazil?

Ne. Měli jsme za skupinu Coop několik podezřelých, ale testy vyšly negativní. Obecně se samozřejmě dá očekávat, že k tomu může dojít. Proto se dělají opatření, abychom tomu nakažení zamezili. Jde třeba o polední pauzy na dezinfekci prodejny, zkracování pracovní doby, dělení týmů tak, aby se pracovníci tolik nepotkávali. Někteří naši členové zrušili prodej v neděli - zvláště v těch nejvíce exponovaných časech. Přičemž ale při současném uklidnění situace zvažujeme, že by se opět zavedly.

U zvýšené hygieny bych ještě zůstala. Jak vám s rouškami a třeba dezinfekcí pomohla vláda?

To byla bída, museli jsme si spíš pomoci sami. Přesně 26. února jsem oslovil krizový štáb ČR, aby mi řekli, na koho mám směřovat své dotazy, načež mě odkázali na útvar ministerstva vnitra. Moje otázky se týkaly toho, jestli máme za skupinu Coop, potažmo sedm tisíc prodejen spadajících pod AČTO, v případě krizové situace plnit nějakou úlohu v distribuci zboží lidem. A také jakým způsobem máme chránit těch 30 tisíc zaměstnanců, které pod asociaci spadají. Do dnešního dne jsem nedostal odpověď. Ukázalo mi to, že připravenost státu není. 

Jak jste tedy získali ochranné pomůcky?

My jsme u dodavatelů co nejdříve začali trvat na ochranných pomůckách, doporučovali jsme to i zákazníkům a snažili se vybavit zaměstnance. Měli jsme ale třeba jen rukavice běžně dostupné na prodejně a šité roušky. Stát se snažil ochranné prostředky sehnat a je pravda, že když pak dorazily, tak obchodníci byli jedni z prvních, kterým začal dodávky rozdělovat. Nicméně to množství, které dostáváme od státu, je minimální. U dezinfekce funguje spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu, které se o obchodníky velmi zajímá. I když je dezinfekce špatně dostupná a poptávka po ní je velká.

Registrujete, že by teď lidé chodili do vesnických prodejen méně? Že by například radši nakupovali nárazově v hypermarketech ve městě? Nebo je to naopak - že jdou spíše nakoupit do lokálního obchodu?

Chodí méně lidí, protože jeden jde nakoupit více lidem. Dost lidí ale podle mě začalo chodit do menších prodejen, protože se tam cítí bezpečněji. I já sám.

Využívají lidé na vesnicích dovážkový prodej?

Jednak samozřejmě funguje donáška od Červeného kříže, starostové a dobrovolníci také roznášejí lidem, což je samozřejmě hodně využíváno u starších lidí. Někteří členové Coop zároveň testují on-line objednávky a výdejní místa. V tom jsme teď oproti normálu zaznamenali několikanásobný nárůst obratu. V květnu bychom měli tento pilotní projekt spouštět pro více našich družstev. On-line jsme plánovali i bez koronakrize, protože malá prodejna prostě není schopna nabídnout takovou šíři sortimentu. Šlo o to, aby zákazník nemusel kvůli jedné věci jezdit do města, a tak si ji předobjedná a později vyzvedne. Teď v pandemii ten on-line samozřejmě nabyl trochu jiného rozměru. 

Jak se teď mění nákupní koš zákazníků?

Řekl bych, že za poslední dva měsíce jsme si prošli velkým vývojem. Předtím jsme byli na vrcholu - ekonomice se dařilo, lidé měli peníze a hlavně velkou chuť utrácet. Ta pestrost nákupního košíku byla veliká, šlo vesměs o kvalitní produkty. S příchodem koronakrize přišlo vykupování "produktů pro přežití", a to hlavně na velkých prodejnách. Na malé prodejně vezmete jen pár kusů. V té velké si někdo vezme karton mléka, ostatní to vidí a pro jistotu si ho vezmou také. Takhle se hypermarkety vyprodaly dost rychle a naskakovaly i obraty, které byly celkově dvojnásobné. U jednotlivého zboží se pak bavíme o nárůstu v řádu stovek procent.

Teď ale některým lidem začínají docházet finance a i dodavatelé sledují, že klesá poptávka po některých kvalitních výrobcích. Takže lidé začínají trochu více přemýšlet o ceně a kupují základnější zboží. Nemám sice křišťálovou kouli, abych viděl, jak to bude vypadat za půl roku, ale očekávám, že vzhledem k předpokládané recesi bude mít většina zákazníků do peněženky hlouběji.

Zajímalo by mě, jestli teď o některé typy obsluhy v obchodech klesá zájem. Jak je na tom třeba pultový prodej? Nebojí se zákazníci, že někdo manipuluje s "jejich" potravinami?

To jsme na našich prodejnách nezaznamenali. Přijde mi, že někdy se zbytečně vyvolá strach, ale když se nad tím zamyslíte, tak v tom není logika. Může se stát, že prodavačka třeba uchopí něco bez rukavice. Zákazníci na to ovšem velmi rychle reagují, hlásí to a následně se to řeší. Lidé se teď mnohem více sledují a nebojí se ozvat.

Takže u žádné sekce na prodejně pokles zájmu neřešíte.

U pečiva ano, tam se to projevuje dost. Ale u českých nezávislých obchodů zase vnímám, že pečivo předbalí a současně tam dají i to nebalené pro zákazníky, kteří si prostě chtějí vybrat sami. Prodavačka pak třeba kontroluje, jestli si to lidé odebírají s ochrannými pomůckami. Ale je takto možné uspokojit oba typy zákazníků.

Zmínil jste, že v době, kdy lidé skupovali trvanlivé potraviny, byly tržby prodejců mnohonásobné. Jak jsou na tom s tržbami teď, kdy se situace mírně zklidnila?

Oni si všichni myslí, že máme žně, že na koronakrizi profitujeme. Jedno z vyhodnocení za březen, které dělal kolega, ale ukázalo, že za tu dobu sice došlo k významnému navýšení zisku, ovšem když se vyčíslily náklady spojené s ochrannými prostředky, dezinfekcí a odměnami zaměstnanců, tak to jde prakticky do minusu. Takže ono to s těmi obřími výdělky obchodníků není tak přímočaré.

Jak podle vás současná pandemie venkovský maloobchod změní? Co třeba rozšíření bezkontaktních plateb?

Bezkontaktní způsob placení podporujeme nejen v pandemii, ale i normálně. Vyjednáváme služby jako cash back, tedy výběr hotovosti na prodejně, a snažíme se, aby zákazníci co nejvíce platili kartou. S hotovostí jsou totiž náklady - musíte ji následně z obchodů stahovat a podobně. Jiná situace je u malých prodejen, kde třeba prodává majitel sám. Ten zas naopak hotovost upřednostňuje, protože platí svým dodavatelům rovněž v hotovosti. Tam to tedy není o moderních technologiích, ale spíše o praktických záležitostech. Malé a nezávislé obchody tedy z těchto technologií zase tolik nadšené nejsou.

Mluvil jste o zavedení on-line prodeje. Co si slibujete od této služby, může na venkově fungovat?

Členové AČTO ho řeší právě proto, aby si člověk mohl přiobjednat to, co na malé vesnické prodejně chybí. I když je třeba počítat s tím, že logistika je na vesnicích složitější, takže zboží do dvou hodin asi nikdo nedoveze. Snaha ale je dopravit ho maximálně do dvou či tří dnů v rámci zásobování prodejny. Na větších prodejnách pak chceme, aby si zákazník objednával on-line přímo ze sortimentu té prodejny a pak si tam objednané zboží za krátkou dobu vyzvedl. Tedy je to vlastně to stejné, co fungovalo už před desítkami let - když moje babička šla do práce, dala do prodejny lísteček s nákupem a ten si pak po konci pracovní doby připravený vyzvedla. Právě tento prodej, akorát s využitím moderních technologií, by měl pomoci malým prodejnám v budoucnu přežít.

Jste spokojený s obchodní obslužností na venkově?

Situace teď pro obchody na venkově není dobrá. Na druhou stranu, dříve spousta lidí odjížděla za prací do měst a tam si nakoupili. Pokud se kvůli krizi zvýší nezaměstnanost, tak lidé spíše zůstanou v okolí svého domova. A když budou vyjíždět, tak na týdenní nákupy. Takže větší zájem o vesnické obchody může být ve výsledku dobrá zpráva i pro drobné potravináře a zemědělce, protože ta provázanost s nezávislými obchody je u nich velká.

Takže budoucnost vesnických prodejen černě nevidíte?

Samozřejmě provozujeme některé ztrátové prodejny, ale dostává se nám podpory od samosprávy. Od obcí a krajů je velká podpora venkovských prodejen, protože ty instituce vidí, jak důležitou úlohu ten obchod plní. A zvláště v koronakrizi se ukázalo, jak je potřeba, aby si nakoupili přímo v okolí bydliště, aby si tam případně vzali roušku, získali informace o dění na vesnici. Je to prostě komunitní místo. Já jsem za tu podporu velmi rád, že ten maloobchod na vesnici pravděpodobně přežije. Samozřejmě jsou prodejny, které to z různých důvodů nezvládnou. Ale ta snaha starostů zachovat obslužnost obchodů na venkově je skutečně velká.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 5 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy