Mzdy pod lupou: Kolik bere desetina nejbohatších a desetina nejchudších u vás v kraji

Polovina lidí v Česku bere měsíčně méně než 29 000 Kč čistého, ukázala data platového rozvrstvení, která on-line deníku Aktuálně.cz poskytla společnost Profesia. Desetina lidí má hrubou mzdu nižší než 21 066 Kč, musejí tak měsíčně vyjít s čistým příjmem pod 17 900 Kč.
Foto: iStock

Pokud bychom všechny mzdy seřadili do jedné řady podle jejich výše a pak rozdělili na stejně velké části, dostaneme takzvané kvantily. Statistici tuto metodu využívají, aby zjistili například známý medián - střední mzdu, která rozděluje Čechy na dvě přesné poloviny: ty, co berou více, než je uvedená částka, a ty co méně.

Podle některých expertů je toto číslo důležitější než častěji používaná průměrná mzda, kterou vychylují směrem nahoru ty nejvyšší platy.

Zde je nutné zmínit, že platy (výraz v odborných textech někdy používaný pouze pro mzdy ve státní sféře) pro zjednodušení neodlišujeme od mezd.

Kromě mediánu, který je podle dat portálu Platy.cz v Česku momentálně 36 503 Kč hrubého, však na základě toho seřazení dokážeme říci, od jaké částky se lidé mohou řadit mezi 10 procent nejbohatších a kdy naopak patříme mezi desetinu nejchudších.

Z následujícího grafu vyplývá, že v prvním případě je to hrubá mzda 61 818 Kč (bez bonusů a odměn), v druhém pak 21 066 korun.

Zatímco rozdělení podle platů na desetiny určují decily (v grafu máme jen ty krajní: Q10 a Q90), pokud bychom se chtěli seřadit na čtvrtiny, pomohou nám kvartily (v grafu Q25, Q75 a zmíněný medián: Q50).

Decily a kvartily (Q10, Q25, Q50, Q75, Q90)

Decil a kvartil dělí statistický soubor - v tomto případě hrubou mzdu - na desetiny a čtvrtiny.

Například Q25 je první kvartil. To znamená tři čtvrtiny Čechů (75 procent) mají vyšší mzdu, než je číslo uvedené v grafu.

Konkrétněji: modře označený údaj Q10 uvádí, že 90 procent Čechů mají vyšší celkovou hrubou mzdu (včetně odměn), než je 22 762 Kč.

Stejná data sbírá společnost Profesia i v rámci jednotlivých krajů. Léta platilo, že platová úroveň v Praze vysoce převyšuje ostatní regiony. V posledních letech ji ale podle analýzy některé další velké aglomerace začínají dohánět. Medián mezd v Praze je 42 989 Kč.

Desetina nejlépe placených zaměstnanců zde vydělává 72 801 Kč, ale desetina má průměrnou hrubou mzdu 24 809 Kč.

Ve třech regionech se medián základní mzdy pohybuje kolem 35 000 korun, 35 213 Kč v Jihomoravském kraji, 35 124 Kč v Plzeňském a 34 807 Kč ve Středočeském kraji.

Na spodním konci platového žebříčku jsou dva kraje, kde medián základní hrubé mzdy nedosahuje ani 30 000 korun. Jsou to kraje Karlovarský (29 594 Kč) a Olomoucký (29 996 Kč).

Mzdy zde je však možné shromáždit do skupin i jiným způsobem. Na následujícím grafu můžete vidět jednotlivá mzdová pásma a procentní podíl zaměstnanců, kteří mohou dané částky vidět každý měsíc na své výplatnici. Kliknutím na boční šipky tak zjistíte tato pásma s podíly v jednotlivých krajích Česka.

Nejvíce, 21 procent zaměstnanců, spadá do mzdového pásma mezi 42 000 a 46 000 Kč. Do sousedních mzdových pásem spadá 12 procent lidí, takže vydělávají 38 až 42 000 Kč nebo 46 000 až 50 000 Kč, uvedly Platy.cz.

Největší rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky je v nejvyšší platové kategorii. Zatímco v Praze vydělávají ti nejlépe placení v průměru přes 70 000 Kč měsíčně, v ostatních krajích desetina nejlépe ohodnocených bere 50 000 až 60 000 Kč hrubého. Těsně pod hranicí 60 000 korun je to v krajích Jihomoravském (59 634 Kč), Plzeňském (59 483 Kč) a Středočeském (58 946 Kč). Naopak k 50 000 korun se blíží v krajích Karlovarském (50 117 Kč) a Olomouckém (50 798 Kč).

Databáze obsahuje údaje od 47 000 lidí. Medián platů a mezd v ČR byl podle analýzy loni 36 503 Kč hrubého (tedy méně než 29 tisíc čistého), což znamená, že polovina lidí bere nižší mzdu než je tato částka.

U lidi s nejnižšími výdělky ve většině krajů vydělává desetina těch nejhůře placených pod 20 000 Kč hrubého měsíčně. Nad touto hranicí jsou vedle Prahy pouze v krajích Jihomoravském (20 322 Kč), Plzeňském (20 270 Kč) a Středočeském (20 087 Kč).

Analýza portálu také ukázala, které pozice byly loni nejlukrativnější a které placené nejhůře. Ve spodní části žebříčku jsou pozice jako vrátný, šička, pracovník bezpečnostní služby, střihač textilu, uklízečka nebo pomocná síla v kuchyni. Naopak na špičce jsou především pozice vrcholových manažerů. Nejlépe vydělávají generální ředitelé s měsíční průměrnou mzdou přesahující 160 000 Kč. Z nemanažerských pozic jsou mezi nejlépe placenými pozicemi IT nebo advokáti.

V tabulce jsou uvedené celkové hrubé mzdy (včetně odměn).
V tabulce jsou uvedené celkové hrubé mzdy (včetně odměn). | Foto: Platy.cz
V tabulce jsou uvedené celkové hrubé mzdy (včetně odměn).
V tabulce jsou uvedené celkové hrubé mzdy (včetně odměn). | Foto: Platy.cz

Všechny výše uvedené údaje vychází z dat společnosti Profesia a portálu Plat.cz. Výši mezd v Česku však primárně sleduje Český statistický úřad, jehož data se mohou v některých případech lišit. Podle posledních dat ČSÚ tak například medián mezd v Česku dosahoval ve 4. čtvrtletí minulého roku 32 870 korun hrubého. 

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku podle ČSÚ o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. 

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy