Mzdy rostou i v krizi. Průměr zvedly odměny ve zdravotnictví, více se přidávalo ženám

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 3. 2021 15:10
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve zdravotnictvím meziročně vzrostly platy o 31 % vlivem jednorázových odměn, výrazně si polepšili i učitelé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta. Čtvrté čtvrtletí je vyšší než průměr za celý loňský rok zejména kvůli tradičnímu vyplácení odměn bonusů a třináctému platu.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta. 

U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta. "Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta, a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Analytici pokles ve druhém čtvrtletí loňského roku připisovali dopadům šíření koronaviru a poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62 148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví.

Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41 290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v oblasti nemovitostí nebo v pohostinství. Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

Rozdílný vývoj odměňování

Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Zároveň k statistickému nárůstu výdělků přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Každopádně silný růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů překvapením. "S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady," upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě. "Avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny," uvedl. Dodal, že stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je přesvědčen, že dominantním důvodem zrychlení růstu mezd byl vývoj v odvětví zdravotnictví, kde platy meziročně vzrostly o 31 % vlivem jednorázových odměn. "Toto odvětví, v němž pracuje přes 300 tisíc zaměstnanců, tak přidalo 2,4 bodu k růstu mezd v celé ekonomice. V jediném dalším odvětví - vzdělávání - rostly mzdy dvojciferně, a to o 10,6%," uvedl ekonom.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. "Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví," uvedl.

Průměrná hrubá měsíční mzda a její meziroční růst v loňském roce a 4. čtvrtletí jednotlivých krajích:

Průměrná mzda 2020 (v Kč) Nominální meziroční růst (v pct) Průměrná mzda 4. čtvrtletí 2020 (v Kč) Nominální meziroční růst (v pct)
ČR 35 611 4,4 38 525 6,5
Praha 43 675 3,1 45 944 4,0
Středočeský 36 260 3,6 38 820 5,1
Jihočeský 32 661 5,6 35.942 8,1
Plzeňský 34 513 4,2 37 839 7,4
Karlovarský 31 180 4,5 34 200 7,9
Ústecký 33 303 6,1 36 585 9,6
Liberecký 32 837 3,5 36 081 7,1
Královéhradecký 33 447 5,0 36 547 8,2
Pardubický 32 095 5,0 35 425 7,5
Vysočina 32 710 4,8 35 724 7,7
Jihomoravský 34 597 5,4 37 814 7,7
Olomoucký 32 435 5,3 35 734 8,3
Zlínský 31 644 4,1 34 610 5,8
Moravskoslezský 32 325 4,5 35 178 7,3

Zdroj: Český statistický úřad

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci v Nigérii propustili 28 školáků, 81 jich však stále drží

Únosci, kteří na začátku měsíce přepadli internátní školu v severní Nigérii, v neděli propustili 28 dětí. Dalších 81 dětí však stále zůstává v zajetí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na pastora, který se účastnil vyjednávání o jejich propuštění.

Útok na baptistickou školu ve státě Kaduna byl od prosince již desátým hromadným únosem školáků na severozápadně země uskutečněný islamistickými ozbrojenci nebo zločineckými gangy. Nigerijské úřady únosy přičítají ozbrojeným banditům, kteří usilují o výkupné.

První skupina 28 dětí byla propuštěna již dva dny po útoku. Do školy chodí obvykle 180 studentů. Propuštění 28 studentů v neděli ráno potvrdil reverend Ite Joseph Hayab. Několika studentům se také již dříve podařilo utéct.

Zdroj: ČTK
Další zprávy