Mzdy rostou i v krizi. Průměr zvedly odměny ve zdravotnictví, více se přidávalo ženám

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 3. 2021 15:10
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve zdravotnictvím meziročně vzrostly platy o 31 % vlivem jednorázových odměn, výrazně si polepšili i učitelé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta. Čtvrté čtvrtletí je vyšší než průměr za celý loňský rok zejména kvůli tradičnímu vyplácení odměn bonusů a třináctému platu.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta. 

U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta. "Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta, a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Analytici pokles ve druhém čtvrtletí loňského roku připisovali dopadům šíření koronaviru a poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62 148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví.

Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41 290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v oblasti nemovitostí nebo v pohostinství. Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

Rozdílný vývoj odměňování

Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Zároveň k statistickému nárůstu výdělků přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Každopádně silný růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů překvapením. "S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady," upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě. "Avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny," uvedl. Dodal, že stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je přesvědčen, že dominantním důvodem zrychlení růstu mezd byl vývoj v odvětví zdravotnictví, kde platy meziročně vzrostly o 31 % vlivem jednorázových odměn. "Toto odvětví, v němž pracuje přes 300 tisíc zaměstnanců, tak přidalo 2,4 bodu k růstu mezd v celé ekonomice. V jediném dalším odvětví - vzdělávání - rostly mzdy dvojciferně, a to o 10,6%," uvedl ekonom.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. "Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví," uvedl.

Průměrná hrubá měsíční mzda a její meziroční růst v loňském roce a 4. čtvrtletí jednotlivých krajích:

Průměrná mzda 2020 (v Kč) Nominální meziroční růst (v pct) Průměrná mzda 4. čtvrtletí 2020 (v Kč) Nominální meziroční růst (v pct)
ČR 35 611 4,4 38 525 6,5
Praha 43 675 3,1 45 944 4,0
Středočeský 36 260 3,6 38 820 5,1
Jihočeský 32 661 5,6 35.942 8,1
Plzeňský 34 513 4,2 37 839 7,4
Karlovarský 31 180 4,5 34 200 7,9
Ústecký 33 303 6,1 36 585 9,6
Liberecký 32 837 3,5 36 081 7,1
Královéhradecký 33 447 5,0 36 547 8,2
Pardubický 32 095 5,0 35 425 7,5
Vysočina 32 710 4,8 35 724 7,7
Jihomoravský 34 597 5,4 37 814 7,7
Olomoucký 32 435 5,3 35 734 8,3
Zlínský 31 644 4,1 34 610 5,8
Moravskoslezský 32 325 4,5 35 178 7,3

Zdroj: Český statistický úřad

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy