Praha - Firmy zřejmě získají výhodnější podmínky k tomu, aby zabránily rychlému přestupu bývalého zaměstnance ke konkurenci.
Základní pravidlo má platit i nadále: Jestliže zaměstnanec sjedná konkurenční doložku, zavazuje se, že určitou dobu po odchodu nebude vykonávat stejnou činnost. Jinak musí zaplatit smluvní pokutu. Naopak za dodržování zákazu mu firma každý měsíc platí určitou kompenzaci.
Tato měsíční kompenzace dosud nesměla být nižší než předchozí průměrný výdělek. Od roku 2012 však má zákonné minimum klesnout na polovinu.
Počítá s tím návrh změn v zákoníku práce, který dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní jej projedná vláda.
Po protestech odborářů ale ministr Jaromír Drábek z TOP 09 ustoupil od další části původního návrhu. Ta měla prodloužit dobu, po kterou lze bývalého zaměstnance konkurenční doložkou vázat, z nynějšího maximálně jednoho roku na dva.
Už ve zkušební době
Konkurenční doložku lze sjednat jen se zaměstnancem, který může získat takové informace nebo znalosti, které mohou firmě po jeho odchodu "závažným způsobem ztížit činnost".
Dosud ji lze dohodnout až po skončení zkušební doby. Drábek navrhuje, aby to bylo možné i dříve, neboť už tehdy může zaměstnanec takové informace nebo znalosti nabýt.
Odbory chtějí zachovat současný stav. "Podle zkušeností není zaměstnanec během zkušební doby seznamován s takovými skutečnostmi, které by k uzavření konkurenční doložky opravňovaly," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
Obavy, že po uplynutí zkušební doby nebude chtít zaměstnanec přistoupit na uzavření konkurenční doložky, jsou podle Samka liché. "To lze zajistit smlouvou o smlouvě budoucí," domnívá se.
Asociace samostatných odborů upozorňuje, že zaměstnanec může odejít třeba po měsíci zkušební doby. Během ní údajně nemůže nabýt informace ohrožující firmu, a přitom by měl být další rok omezován v získávání nového pracovního místa.
Rok se neprodlouží, ale kompenzace klesne
Odbory však zatím uspěly pouze s výhradou k prodloužení maximální doby, na kterou může být konkurenční doložka sjednána. Ministerstvo ji původně chtělo prodloužit z jednoho roku na dva.
Dosavadní doba jednoho roku je podle odborů - vzhledem k rychlému zastarávání informací či technologických a inovativních postupů - dostatečná.
I nadále tedy půjde zakázat přechod ke konkurenci po dobu maximálně jednoho roku.
Na druhou stranu minimální kompenzace, kterou musí bývalý zaměstnavatel poskytovat, se má snížit z průměrného měsíčního výdělku na polovinu.
Ani toto omezení se odborům nelíbí. Zejména u vysoce specializovaných činností je podle nich téměř vyloučeno, aby člověk získal takovou práci, která souvisí s jeho oborem a přitom dostál závazku nekonkurovat bývalému zaměstnavateli.
"Vedle určitého zabezpečení po dobu, kdy bývalý zaměstnanec plní závazek z konkurenční doložky, má kompenzace nahrazovat i případnou ztrátu kontaktu s oborem," dodává Samek z ČMKOS.
Čtěte také
- Zvrat u práce na dobu určitou: Teď dva roky, nově devět
- Změna: Za přesčasy už vám nebude náležet příplatek
- Za škodu v práci jste předem vinni. Odbory chtějí změnu
- Konec výhod, stát si chce brát peníze i z práce dohodou
- Udá vás soused i úřad, černá práce se nevyplatí
- Naděje pro lidi, kteří zůstali bez odstupného i podpory
Drábek nakonec ustoupil ze záměru, podle něhož měla kompenzace náležet pouze tehdy, jestliže pracovní poměr ukončí zaměstnavatel výpovědí nebo skončí dohodou (při výpovědi podané zaměstnancem by náležela jen v případě, kdy tak učiní z důvodů protiprávního jednání zaměstnavatele).
Omezení ve prospěch zaměstnanců neprošlo
Další původně navržená novinka měla naopak některým zaměstnancům pomoci. Do definitivní verze návrhu, zaslané do vlády, ji však ministerstvo nezařadilo.
Konkurenční doložkou tak lze nadále zakázat prakticky jakoukoliv činnost, která je "shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo má vůči němu soutěžní povahu".
Podle původního návrhu, zaslaného v březnu do připomínkového řízení, přitom měla být konkurence vymezena už jen jako činnost, která by měla soutěžní povahu vůči činnosti bývalého zaměstnavatele. Odpadla by tedy dosavadní zmínka o "shodném předmětu činnosti" nového a starého zaměstnavatele.
V čem by původně navrhovaná úprava byla pro lidi výhodnější? V praxi by více záleželo na tom, zda je nové zaměstnání skutečně konkurenční, nikoliv zda mají obě firmy formálně registrovány stejný předmět činnosti (společně třeba s desítkou dalších).
Březnový návrh také výslovně stanovil, že soud může konkurenční doložku omezit nebo zrušit, jestliže taková dohoda omezuje zaměstnance "více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zaměstnavatele". Ani tuto novinku však konečná verze, kterou ministerstvo v červnu poslalo do vlády, nakonec neobsahuje.
Do podmínek pro využití doložky měla nově přibýt i podmínka, podle níž musí jít o informace nebo znalosti, které nejsou běžně dostupné. Ani tuto změnu však ministerstvo do konečné verze návrhu nezařadilo.
