Nová pravidla výpočtu dovolených mají být spravedlivější. Dovolenou budou nově zaměstnanci čerpat v hodinách, už ne po dnech. Takže místo zákonem stanovených minimálně čtyř týdnů dovolené u hlavního poměru budou mít nárok na 160 hodin dovolené. Vezme-li si zaměstnanec den volna, odečte se mu osm hodin.
"Dovolená ve dnech představovala problém zejména u zaměstnanců s delšími a kratšími směnami, s kratšími úvazky a u těch, kterým se pracovní režim během roku změnil. Novela přináší větší spravedlnost, protože zaměstnanci, kteří za rok odpracují stejně hodin, budou mít nárok na stejně dlouhou dovolenou," vysvětluje Lukáš Regec, partner advokátní kanceláře BDO Legal.
Nejkratší povolená délka dovolené je polovina směny. Minimální celkový rozsah dovolené zůstává na čtyřech týdnech.
Podle ředitelky spotřebitelské organizace dTest Eduardy Hekšové byla nespravedlivá také situace, kdy zaměstnanec, který odpracoval alespoň 60 dnů a jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, měl právo na dovolenou za kalendářní rok. Ovšem ve chvíli, kdy odpracoval o jeden den méně, měl právo na dovolenou jen za odpracované dny, tedy pouze v rozsahu několika málo dnů.
Základem pro výpočet nové dovolené je týdenní pracovní doba zaměstnance, tedy nejčastěji 40 hodin. Ta se vynásobí roční výměrou dovolené. Pokud má například zaměstnanec nárok na čtyři týdny dovolené, vychází počet hodin dovolené za kalendářní rok na 160. Pokud odpracuje 30 hodin týdně, má nárok na 120 hodin dovolené ročně.
Zaměstnanec, který nebude pracovat celý rok, bude mít nárok na poměrnou část - za každý odpracovaný týden bude mít nárok na 1/52 z celkové dovolené. Takže výpočet bude vypadat následovně: zaměstnanec odpracuje u zaměstnavatele 20 týdnů, ten poskytuje dovolenou ve výši čtyř týdnů ročně. Zaměstnanci tak náleží dovolená ve výši 62 hodin (40 x 4 : 52 x 20, neúplné hodiny se zaokrouhlují nahoru).
Novela je mírnější k absentérům
Vedle nového výpočtu začaly u dovolené platit i další změny. Novela zákoníku práce zmírňuje například postih neomluvených zameškaných směn.
Do 31. prosince 2020 bylo možné zaměstnanci, který měl neomluvenou absenci, zkrátit dovolenou o jeden až tři dny. V současné době může zaměstnavatel zkrátit takovému člověku dovolenou jen o počet neomluvených zameškaných hodin.
"Přitom i nadále platí, že neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze pro účely krácení dovolené sčítat. Pracovníkovi ale musí zůstat minimálně dva týdny dovolené, pokud u stejného zaměstnavatele pracoval celý rok," říká Lukáš Regec z BDO Legal.
Nově bude také možné - po souhlasu zaměstnavatele - převádět nevyčerpanou dovolenou do dalšího roku. Ovšem jen tu, která přesahuje zákonnou minimální délku čtyř týdnů. Takže u dovolené ve výši pěti týdnů, 200 hodin, bude možné do dalšího roku převézt jen pět dní, tedy 40 hodin. Ty je pak nutné si vybrat do konce následujícího roku.
Karanténa nevadí
Za zameškané směny kvůli karanténě či pracovní neschopnosti se už dovolená krátit nebude. "Překážky v práci se nově započítají jako výkon práce. Započítávat se bude karanténa i dočasná pracovní neschopnost, ale také třeba rodičovská dovolená. Možnost započtení budou mít ale jen ti zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele odpracovali minimálně dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tedy 480 hodin," říká Lukáš Regec.
Od ledna je také možné převádět si nevyčerpanou dovolenou od bývalého zaměstnavatele k novému. Ovšem jen když se domluví.
"Zaměstnanec může nejpozději před skončení pracovního poměru požádat dosavadního zaměstnavatele o převod dovolené, na kterou mu vzniklo právo. Zároveň se starý i nový zaměstnavatel dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za převedenou dovolenou. Tato možnost byla do konce roku 2020 možná pouze za splnění podmínky, že se jednalo o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru. Po novele došlo ke zrušení této podmínky, tedy nyní již není nutné, aby nový pracovní poměr bezprostředně navazoval na předchozí práci. Je ale nutné, aby se jednalo o změnu zaměstnavatele v průběhu daného kalendářního roku," upozorňuje Hekšová z dTestu.
Dovolenou i ve sváteční dny
Zaměstnanec bude moci na svou žádost čerpat dovolenou i v den svátku. "Vezměme si za příklad zaměstnance nepřetržitého provozu, kterému přidělili osmihodinovou směnu i na Velký pátek. Tato směna mu z důvodu svátku neodpadne, ale on si kvůli rodině požádá o dovolenou na tento den. Když mu zaměstnavatel vyhoví, tak mu pak těch osm hodin odečte z celkového nároku na dovolenou," dává příklad Lukáš Regec.
Zároveň odborník upozorňuje na další novinku. Zaměstnanci, kteří působí na akcích pro děti a mládež, budou mít nárok na placené volno.
"Novela rozšiřuje možnost volna i na sportovní soustředění, a navíc ze tří týdnů umožňuje zaměstnanci využít jeden týden jako placené volno s náhradou mzdy, a to za podmínky, že akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let a její hlavní činností je práce s dětmi a mládeží. Podmínky musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat," dodává Regec.
Z nových podmínek výpočtu dovolené a dalších změn mají zaměstnavatelé podle vyjádření Hospodářské komory lehké obavy. "Jelikož se jedná o nový postup, jisté obavy podnikatelé měli a mají. I proto často nařídili svým zaměstnancům vybrat si v roce 2020 veškerou dovolenou. Podle nás ale je to jen otázka proškolení personálu, úpravy softwaru a praxe. Podobně jako u jiných změn," uvedl Miroslav Beneš z tiskového oddělení komory.
Novela zákoníku práce kromě změn v dovolených přinesla od ledna i nový institut sdíleného pracovního místa. Jedno pracovní místo mohou sdílet dva i více zaměstnanců, kteří si rozvrhují pracovní dobu po dohodě se zaměstnavatelem. Zvýšilo se také jednorázové odškodnění pozůstalých v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. A to nejméně na dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
