Růst cen v Česku patří i nadále mezi nejprudší v Evropské unii. Vyšší už je jen v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Inflace znehodnocuje úspory českých domácností, protože banky ani zaměstnavatelé růst cen plně nepromítají do úrokových sazeb a mezd, naopak prudce zdražuje většina zboží a služeb.

Bez polévky, bez nápoje. Češi osekávají obědy, ceny v restauracích přestávají zvládat

Zabránit ještě prudšímu růstu cen by mohlo to, že Češi už jednoduše nechtějí nebo nemohou za některé zboží a služby vysoké sumy platit. Zaznamenali to koneckonců i samotní obchodníci. V meziročním srovnání došlo v květnu k nejstrmějšímu poklesu u tržeb v obchodech s oděvy a obuví (o 15,3 procenta) a s výrobky pro kulturu a rekreaci (o 14,8 procenta). Je ovšem nutné podotknout, že právě tyto kategorie zažily po koronavirových lockdownech největší nával zákazníků, což způsobilo vysokou srovnávací základnu.

I přesto by se ale mělo zdražování právě u oděvů, volnočasových aktivit nebo v pohostinství zpomalit. „Zde lze očekávat znatelný úbytek spotřebitelské poptávky, jelikož kupní síla Čechů se bude postupně vyčerpávat, což omezí schopnost prodejců navyšovat ceny,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Spotřebu nelze omezit všude

Jsou ovšem kategorie, kde mají domácnosti možnost úspory při nákupu jen velmi omezenou – mezi ty patří zejména základní potraviny.

„Za extrémní lze označit růst cen pekárenských výrobků, který dosáhl úrovně 23,8 procenta, přičemž například cena chleba (jako celé kategorie, pozn. redakce) se zvýšila o 28,6 procenta. Cenový šok byl evidován i u masa, které meziročně zdražilo o 20,4 procenta. Ještě dramatičtější nárůst byl evidován u olejů a tuků, které zaznamenaly zvýšení cen o 42 procent,“ popisuje analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Další prudce zdražující kategorií, které se nelze vyhnout, jsou energie na bydlení. „Kapitolou samou o sobě je pak pokračující cenové šílenství u energií, které prakticky zaručuje, že se Česko inflace jen tak nezbaví. Právě energie totiž následně vstupují do výroby a poskytování všech dalších služeb a zboží, což se bude s prodlevou odrážet na spotřebitelských cenovkách i v nejbližší budoucnosti,“ připomíná dále Hradil.

„Jak je navíc zřejmé z nedávno ohlášeného zdražování hlavních českých energetických dodavatelů, uklidnění zde není na dohled, ba naopak,“ dodává analytik.

Za celý rok inflace 15 procent

Meziměsíčně české ceny narostly o 1,6 procenta, což znamená oproti květnovým 1,8 procenta určité zpomalení. To, že lidé omezují svou spotřebu, ale zatím podle analytiků ke zbrzdění růstu cen úplně nestačí.

„Tento vývoj pravděpodobně vyvolá recesi v české ekonomice, která nakonec povede ke zkrocení domácích inflačních tlaků. Dovážená inflace ze zahraničí, která má zdroj především ve vysokých cenách energetických a zemědělských komodit, nás však může trápit po delší dobu,“ domnívá se Křeček.

Trochu jiná inflace. Data ukazují na rozdíly ve zdražování u seniorů a lidí z Prahy

Podle Radomíra Jáče z Generali Investments má Česko vrchol inflace stále ještě před sebou. Dosažen by podle něj mohl být ve třetím čtvrtletí – tedy snad v červenci nebo srpnu. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace stropu, bude podle něj záviset především právě na vývoji cen energií pro domácnosti.

Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla klesat.

Jak se k rostoucí inflaci dál postaví Česká národní banka, která doteď volila strategii navyšování úrokových sazeb, není jasné. Nový guvernér Aleš Michl totiž hned po svém jmenování v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Na kolik teď vyjdou nejběžnější potraviny v českých obchodech, zjistíte z následujícího přehledu.