Praha – Historie kakaového nápoje Granko začala v roce 1976, kdy si lidé z vedení státního podniku Čokoládovny Praha řekli, že vyrobí vlastní granulovaný nápoj. Sledovali tehdy oblíbený zahraniční výrobek Benco od firmy Bensdorp a řekli si: "To přeci dokážeme taky!"
Po několika měsících přemýšlení měli jasno: Prášek se bude prodávat v potištěné krabici v sáčku z podlepené hliníkové fólie a bude vážit 250 gramů. Půjde z něj vyrobit kakao, poleva a půjde využít i jako přísada do dalších pokrmů. Teď jen najít krátký a výstižný název.
V polovině února 1978 národní podnik vyhlásil veřejnou soutěž a rozeslal dva tisíce soutěžních výzev. Výherce mohl dostat 1500 Kčs, což odpovídalo šedesáti procentům tehdejšího průměrného výdělku (2531 Kčs) – v přepočtu na současnou průměrnou mzdu by si odnesl 16 114 Kč. Druhé místo bylo oceněno částkou 1000 Kčs a třetí 500 Kčs.
Výběrové řízení bylo rychlé. Do tří týdnů od vyhlášení podmínek soutěže měly Čokoládovny na stole 394 různých návrhů, jak by se nový instantní kakaový prášek mohl jmenovat.
Náměty posílali zejména zaměstnanci Čokoládoven, ale do soutěže se zapojili i Krajský výbor Českého svazu spotřebních družstev v Brně (který svůj průvodní dopis s návrhy zakončil budovatelským heslem "Světu mír!"), pracovníci plzeňského obchodu Jednota, manželé z Prahy 6 nebo paní ze sídliště Lhotka.
Návrhy odkazovaly na historii, zeměpis i výročí
Padaly různé nápady. Některé se držely specifikace výrobku, tedy že název by měl napovídat, že se jedná o instantní kakaový nápoj. Tak se objevily například GRANULKA, KAGRAN, I-KAO, KARKO (kakao rozpustné), NARCIS (nápoj rozpustný instantní) či INSTA-GRAN, což se velmi podobá dnešnímu názvu pro obrazovou sociální síť Instagram.
Jiné náměty odkazovaly na historii kakaa – jako názvy AZTÉK (Aztékové pili kakao již před příchodem Španělů), MONTEZUMA (aztécký panovník, který měl denně na stole 50 zlatých koflíků s kakaem) nebo ZLATÝ KOFLÍK. Další kopírovaly geografický původ či vzhled kakaovníku – třeba názvy MEXIKÁN, BRAZILIÁN, TROPIK (tropické pásmo) a RŮŽOVÝ KVĚT (keř kvete růžově). Pár návrhů vyzdvihovalo vysokou kalorickou hodnotu kakaových bobů jako SILÁK BOB či SPORT.
Někteří navrhovatelé se domnívali, že jim k vítězství pomůže odkaz na významné události socialistické republiky. Tak se objevily názvy jako KANVÚD 30, což znamená ve zkratce kakaový nápoj k 30. výročí únorových událostí, nebo KAREN 78 – kakaový Remkův nápoj odkazující na let prvního československého kosmonauta v roce 1978.
Jiní navrhovatelé se netrápili se složitými zkratkami a vsadili na jednoduché pojmenování podle chutného nápoje či jednoduché přípravy – LAHODÍK, CHUŤKAO, DOBROTKA, OSVĚŽENKA, NALEJKO či RAZ-DVA. A někdo se netrápil vůbec ničím a navrhl název AMÁLKA jen proto, že to byla oblíbená víla z televizního seriálu Václava Čtvrtka – a tu si dá přeci každý.
Výhru si rozdělilo sedm soutěžících
Do druhého kola postoupilo sedm názvů – GRAN, GRANKO, AZTÉK, KO-KAO, MINKO, GRANKAO, CAONA a SENKO. Pětičlenná komise pak vybírala nejvhodnější název na základě dvou kritérií – aby se hodil pro granulovaný kakaový nápoj a zároveň aby šel uplatnit i pro nápoj s různými příchutěmi (budoucí borůvková, broskvová a další) a neomezoval se jen na kakao. GRANKO jako jediné vyhovovalo oběma skupinám příponou KO odkazující na koktejl.
Následně se ukázalo, že vítězný název zaslalo shodně sedm soutěžících. Zda se na názvu shodli nezávisle na sobě, nebo od sebe opisovali či měli blízko k členům rozhodující komise, jako například sekretářka generálního ředitele, jde nyní jen spekulovat, každopádně dva ze sedmi výherců v Čokoládovnách nepracovali.
A jak to bylo s vypsanou výhrou? Dostal každý ze soutěžících 1500 Kč za první místo? Ne, muselo se šetřit, takže celkovou částku na výhry ve výši 3000 Kčs si mezi sebou rozdělili všichni vítězové stejně. Na každého tak připadlo 428 Kčs, což při přepočtu na současnou průměrnou mzdu dělá 4600 Kč.
